Za přírůstek kraj vděčí výhradně stěhování, připomněl Pavel Hájek z krajské správy Českého statistického úřadu. Takzvanou přirozenou měnou (jak se označuje rozdíl mezi počtem zesnulých a počtem narozených miminek) totiž v kraji 918 osob ubylo. Byť se dětí proti loňsku narodilo o čtyři procenta více, nárůst počtu úmrtí byl podstatně citelnější: o 22 procent. Díky stěhování (když se přistěhovalo celkově 27 055 lidí, což je o 15 procent více než loni, ale naopak jinam odešlo 20 151; zde meziroční nárůst dosahuje bezmála 55 procent) přibylo v kraji 6904 hlav. I tak byl příval nových obyvatel o třetinu slabší něž loni. „O 34,2 procenta,“ upřesnil pokles Hájek. „Pouze následkem záporného salda stěhování ze zahraničí,“ dodal na vysvětlenou s tím, že z ciziny přišlo o 338 nových osídlenců méně něž loni. Zájem obyvatel ostatních krajů, kteří se rozhodli pro nový domov ve středních Čechách (7242), se proti loňsku prakticky nezměnil.

Pokud starousedlíci poznali nové sousedy, je dosti pravděpodobné, že se jedná o příchozí z krajů Ústeckého či Moravskoslezského, ale i z Prahy; právě ty zaznamenaly nejčastější odchody. Vyšších údajů v řádu tisíců dosáhly ještě kraje Karlovarský, Královéhradecký, Olomoucký a Pardubický.

Čtvrtina Středočechů žije u Prahy

Jednoznačně nejčastějším cílem nových osídlenců se stalo nejbližší okolí hlavního města: na Prahu-východ přišlo 2257 lidí a na Prahu-západ 1538 obyvatel. Zatímco v minulosti bylo běžné, že právě do těchto dvou okresů míří kolem poloviny nových osídlenců, letos to bylo podstatně víc. Jejich podíl na celkovém přírůstku kraje se meziročně zvýšil, jak Hájek vyčíslil, ze 49,1 procenta na 63,4 procenta. A toto „zázemí hlavního města“ už podle počtu hlav představuje čtvrtinu kraje: koncem září žilo v těchto dvou okresech 345 019 osob, což představuje 24,6 procenta obyvatel kraje. Protože přicházejí většinou mladí lidé zakládající rodiny, v těchto okresech také přirozená měna přinesla kladné hodnoty: 364, respektive 320.

Úbytek obyvatel zaznamenaly tři středočeské okresy

- Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl k 30. září okres Praha-východ se 191 196 obyvateli, kde zároveň došlo během prvních devíti měsíců letošního roku k největšímu celkovému nárůstu počtu obyvatel ze všech okresů v republice (jak absolutně (o 2257 osob), tak i v přepočtu na tisíc obyvatel (15,9 promile).
- Z pohledu lidnatosti následovaly za Prahou-východ okresy Kladno (166 684 obyvatel), Praha-západ (153 823), Mladá Boleslav (130 096), Příbram (115 523), Mělník (110 484), Kolín (104 665) a Nymburk (102 112).
- Nejméně lidnatým okresem je dlouhodobě okres Rakovník (k 30. září 55 643 osob); kromě Rakovnicka nepřekročily stotisícovou hranici také okresy Kutná Hora (76 470), Beroun (97 377) – a ke stotisícové hranici se přiblížil okres Benešov (99 910).
- Devět z dvanácti okresů Středočeského kraje zaznamenalo v prvních třech čtvrtletích roku celkový nárůst počtu obyvatel: nejvíce se kromě okresů Praha-východ (o 2257 osob) a Praha-západ (o 1538) zvýšil počet obyvatel v okresech Beroun (974), Kolín (733), Nymburk (573) a Mělník (497); úbytky zaznamenaly okresy Mladá Boleslav (–946), Kladno (–161) a Rakovník (–94).
- Zatímco přírůstek stěhováním zaznamenaly kromě Mladoboleslavska všechny středočeské okresy, v případě přirozeného přírůstku to byly pouze okresy Praha-východ, Praha-západ a Beroun, v nichž se narodilo více dětí, než kolik lidí zemřelo.

Zdroj: Pavel Hájek, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj