Podle ministra školství Marcela Chládka by z českých škol mohlo díky chybějící kvalifikaci odejít až sedm tisíc učitelů. Ve složité situaci se mohou ocitnout zejména učitelé jazyků a odborných předmětů.

Marcel Chládek přiznává, že ho výsledná čísla průzkumu zděsila. „Výsledky jsou alarmující, v některých krajích jako třeba Karlovarský, Středočeský, Liberecký, Ústecký a Praha, může dojít k velkým problémům," říká. Původní odhady mluvily o 11 tisících až 13 tisících učitelů bez potřebné kvalifikace. Nedostatečnou kvalifikaci má ale celých 17 tisíc učitelů. Z toho jich však 6 tisíc zahájilo studium a další 4 tisíce by ho mělo zahájit během letošního roku.

Získat kvalifikaci nebylo snadné

Před nuceným odchodem ze školy by mohlo nekvalifikované kantory zachránit právě zahájení studia do konce tohoto roku. Ředitelé škol ve Středočeském kraji se shodují, že na dokončení kvalifikace měli učitelé deset let, ale ne vždy bylo jednoduché potřebné vzdělání získat.

Znevýhodnění byli především učitelé některých odborných předmětů, jejichž obory se na vysokých školách vyučovaly pouze v rámci denního studia. S problémy se mohli potýkat i učitelé jazyků.

S odchodem dvou angličtinářů se bude muset vyrovnat například ředitel Sportovního gymnázia v Kladně Jiří Stejskal. „Mrzí nás to, protože byli velice šikovní. Oni tu snahu získat kvalifikaci v minulosti měli, ale bohužel podmínky pro získání nebyly zrovna snadné získat. Dálkově při zaměstnání studovat jen na soukromých školách a tam se platí školné až 50 tisíc," říká.

To si dle něj učitel se svým platem dovolit nemůže a státní školy zase neumožňují dálkové studium. „Myslím si, že vzdělání potřeba je, ale nebyly vytvořeny takové podmínky, aby si ho učitelé mohli bezproblémově dodělat," hájí své zaměstnance Jiří Stejskal.

Situace nemusí být zcela bezvýchodná

O tři učitele jazyků přijde také Střední průmyslová škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky v Kutné Hoře. Její ředitel Jaroslav Načeradský říká: „Osobně si myslím, že vzdělání je nutné a čas na to, si ho doplnit, byl dostatečně dlouhý. Na druhou stranu bylo pro některé velmi složité si ho doplnit. Se zákonem tedy souhlasím, ale chápu i učitele, že nebylo vždy v jejich silách, aby si vzdělání dodělali."

Situace však pro pedagogy nemusí být zcela bezvýchodná. Ministr Chládek totiž předpokládá, že by se na učitele některých specifických oborů, mezi které řadí i jazyky, mohla vztahovat výjimka. Ti by pak podle něj mohli učit dál, avšak s podmínkou, že si vzdělání do prodloužené lhůty doplní.

Netradiční obory nabízí například Střední odborná škola stavební a zahradnická v Praze, která by se musela rozloučit se zkušeným kamnářem. „Je to velmi šikovný člověk který má několikaletou praxi. Chybí mu ale potřebné vzdělání, proto bych ho podle současného zákona musel propustit," lituje ředitel školy Miroslav Janeček a dodává: „Můžeme ho nahradit nějakým vzdělaným pedagogem, ale ten nebude mít tolik zkušeností."

V současnosti myslí zákon ve výjimkách pouze na ty, kterým bude v příštím roce 60 let a k 1. lednu 2005 měli nejméně 15 let praxe ve škole. Těch se povinné vzdělání na vysoké škole týkat nebude.

„Papír" učiteli odbornost nezaručí

Ředitelé středočeských a pražských škol se v miniprůzkumu Deníku shodli na tom, že odborné pedagogické vzdělání je potřeba. O této povinnosti navíc věděli učitelé s dostatečným předstihem.

Jedním dechem však někteří ředitelé dodávají, že ne vždy je vzdělání tím nejdůležitějším. „Papír nikomu nezaručí, že bude dobrým učitelem," vyjádřil svůj názor Jaroslav Šturc, ředitel Střední školy pedagogické a jazykové v Berouně.

Podobně reaguje i ředitelka Odborné střední školy technické v Benešově Jana Šulcová: „Ne vždy je kvalifikovaný učitel lepší. Mladým pedagogům chybí často praxe ve výrobě. Kantory, kteří nikdy nepracovali ve výrobě, musíme posílat na stáže do různých firem, aby si praxi doplnili," říká.

Jana Šulcová dále přiznává, že technické školy v Benešově se zákon příliš nedotkne. Počítá totiž s tím, že do dalšího ročníku nastoupí opět méně žáků, a tak by přebytečné učitele musela stejně propustit. Se svým názorem se však Jana Šulcová řadí spíše k výjimkám.

Situaci bude ministr teprve řešit

Ministr školství Marcel Chládek upozorňuje, že kdyby skončilo všech sedm tisíc učitelů, mohlo by to ohrozit chod škol. V nejbližší době by se proto měl sejít se školskými odbory a děkany pedagogických fakult.

Chládek se chce také zaměřit na učitele na úřadech práce, kde jich je asi 6000. „Aby 7000 učitelů odešlo a 6000 jich bylo na úřadech práce, to je něco špatně," uvedl s tím, že chce tyto dva problémy řešit společně.

ANKETA: Mají vaši učitelé nutné vzdělání?

Dagmar Sitná, ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Nymburce: „Nás se to prakticky nedotkne. Na škole máme jen minimum kantorů, kteří jsou nekvalifikovaní. Jedná se vlastně jen o lékaře, kteří vyučují na naší škole, a s těmi to budeme teprve řešit. Těžko je ale můžeme nutit, aby si pedagogické minimum dodělali. Osobně si myslím, že je dobře, že se tento zákon zavedl. Ve školách by měli pracovat jen kvalifikovaní lidé, tak jako je to i u jiných profesí."

Antonín Hasík, ředitel Střední odborné školy a odborného učiliště řemesel v Kutné Hoře: „Nedokážu v této chvíli říct, jak moc se nás to dotkne, protože nevím, kolik naberu dětí do nových ročníků. Se zákonem souhlasím. Učitelé dost dlouho věděli, že si musí vysokou školu dodělat. Někteří se z toho poučili, jiní ne. Z těch, kteří si budou chtít dodělat kvalifikaci až nyní, podpořím jen ty, kteří jsou pro školu perspektivní. Pravda ale je, že pedagogické školy se nesnažily otevřít nějaké obory dálkově a soukromé školy jsou pro učitelé zase příliš drahé, proto mohlo být složité dodělat si potřebné vzdělání."

Jan Jirátko, ředitel Střední průmyslové školy Emila Kolbena v Rakovníku: „Většinu učitelů máme kvalifikovaných. Ti, kterým nutné vzdělání chybělo, si ho doplnili nebo doplňují. Termín pro jeho získání byl znám dostatečně dlouho dopředu a my jsme jim ho také připomínali. Snadné získat vzdělání ale nebylo, především proto, že pedagogické fakulty neměli tolik míst, které by odpovídalo počtu učitelů. Jednoduché to není ani pro školy, protože nepřítomný učitel musí být nějakým způsobem suplován a to narušuje výuku."

Jakub Adámek, ředitel Základní školy speciální v Psárech: „Nás se to v podstatě nedotkne. Ten kdo neměl dostatečné vzdělání, si ho nyní dodělává a jedna učitelka, které se to týkalo, by odešla i tak. Podle je to nastaveno příliš přísně. Dlouholetá praxe je dle mého důležitější než škola."

Drahoslav Matonoha, ředitel Střední školy technické v Praze: „Všechny učitele jsem donutil, aby si vzdělání doplnili. Ti, kteří tak neučinili, budou muset odejít. Myslím, že je to tak správně, doba na dodělání vzdělání byla dostatečně dlouhá. I když vím, že to bylo složité. Někteří si v šedesáti dělali nadvakrát zkoušku, bolelo je to, ale pochopili, že to chceme a že to má nějaký smysl."

Lumír Kymr, ředitel Střední školy elektrotechniky a strojírenství v Praze: „Na naší škole se jedná o tři učitele, kteří budou muset odejít, protože nebyli ochotní si vzdělání doplnit. O této povinnosti se vědělo deset let a naše podpora, aby si učitelé vzdělání dodělali, byla obrovská. Myslím, že je správné, aby učitelé byli kvalifikovaní, i když ne u každých oborů bylo jednoduché dodělat si vysokou školu."

Andrea Karlíková