„Vydat se prozkoumat královské město Beroun i další místa spjatá s českou historií v okolí můžete pomocí cyklostezky a naučné stezky s názvem Po stopách českých králů,“ radí Dlouhá, kudy za zážitky i za poznáváním. S tím, že stezka spojuje Beroun se zajímavými turistickými cíli v okolí.

„Vyrazit můžete na západ do Nižboru, na jih ke královským hradům Točník a Žebrák nebo na východ přes Karlštejn do Dobřichovic,“ láká Dlouhá. A pamatuje i na pravidlo výletníků, které říká, že není nutné vydávat se stejnou trasou tam i nazpátek.

„Pro návrat můžete využít vlak – nebo si trasy prodloužit a navštívit tak historická i přitažlivá místa v okolí stezky,“ nabízí možnost volby, která popírá představy, že za dnešního postupu koronavirové nákazy by lidé měli především sedět doma. Dlouhá nabízí odlišný pohled: „Budeme-li počítat stezku v jednom směru, pak nabízí celkem 47 km krásné přírody, dechberoucích výhledů a pozoruhodných míst.“ A přidává i naději pro budoucnost: jednou by snad mohlo přibýt i vyznačení poslední, severní větve; do Loděnice.

Kam vyrazit na výlet z Berouna

* Na západ za Kelty i sklářským uměním:

- První stezka vede z berounského nádraží rovně na Husovo náměstí. Za příznivějších časů, bez koronavirových omezení, historické centrum Berouna v průběhu roku rozezvučí melodická hudba a zaplní stánky při různých slavnostech a akcích. Mezi ty nejznámější patří dvakrát do roka konané hrnčířské trhy.

- Za návštěvu rozhodně stojí Muzeum Českého krasu, Geopark Barrandien. Lze také vystoupat na Plzeňskou bránu, z jejíhož ochozu se otevře výhled na celé historické centrum města, které bývalo opevněno hradbami.

- Stezka pokračuje z náměstí vpravo pod Pražskou bránou k řece Berounce a proti jejímu proudu. V Hýskově je v létě díky jezu příhodná možnost ke koupání v řece – a po překročení nově vybudovaného mostu příležitost otestovat stánek s vyhlášenou místní zmrzlinou.

- O pár set metrů dál se nachází významná archeologická oblast – Stradonice, nad nimiž se na kopci nacházelo významné keltské oppidum. Jeho historii i objevy archeologů představuje zámek Nižbor.

- V Nižboru dále stojí za návštěvu sklárna Rückl, která se proslavila výrobou křišťálové sošky Českého lva. Historie sklářské rodiny sahá až do poloviny 19. století; téměř o 60 let později v Nižboru vybudovala sklářskou huť.

- Naproti sklárně se nachází železniční zastávka, odkud se lze vrátit zpět do Berouna. A před odjezdem se je možné posilnit v hospůdce u nádraží, která se jmenuje Zastávka a svého věhlasu dosáhla originálním interiérem, výbornou gastronomií i slavným majitelem. Tím již je několik let herec Tomáš Hanák. Ten však nyní nic ke stolu nepřinese: v rámci opatření proti koronaviru zde nabízejí pouze rozvoz jídel.

- Ti zdatnější si mohou rovinatou cestu do Nižboru prodloužit až ke královskému hradu Křivoklát, který je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších českých hradů. Na výběr je hned ze dvou cest. Cyklostezka KO 8 stoupá kolem nižborského zámku až k majestátnímu hradu, který se tyčí nad Rakovnickým potokem. Cesta však vede po silnici. Druhá trasa se na tu předchozí napojuje v lesích nad Roztoky u Křivoklátu. Cyklostezka 0050 vede přes Žloukovice lesními cestami. Míjí novogotický zámeček Leontýn, kde dnes sídlí ústav sociální péče, nebo muzeum motocyklů v křivoklátské sokolovně.

* Na jih za královskými hrady:

- Druhá větev stezky vede od berounského nádraží vlevo. Zprvu prochází oblastí továren, které vznikaly ještě za Rakouska-Uherska nebo v období 1. republiky. Většina z nich se nachází na území Králova Dvora v části zvané Karlova Huť, která byla založena jako hutnická vesnice. Výroba železa se zde datuje od poloviny 14. století. Nejčastěji se zpracovávala ruda z nedaleké Krušné hory u Nového Jáchymova, na jejímž vrcholu nyní stojí nová rozhledna Máminka. Nabízí jedinečnou příležitost prohlédnout si Křivoklátsko – a v jarním období se jedná o doslova provoněný konvalinkový háj.

- V oblasti se rozvíjely jak železárny, tak cementárny i textilka – industriální kolosy, v jejichž nejbližším okolí byly stavěny správní budovy i vily bohatých továrníků. Několik z nich se dochovalo dodnes a staly se tak němými svědky rozkvětu i úpadku zdejšího průmyslu. Milovníci architektury ocení jejich dodnes dochovanou prvorepublikovou podobu.

- Za Královým Dvorem trasa míjí Zdice, lákající návštěvou muzea Výtopna. V prostorách bývalého železničního depa představuje nejen staré lokomotivy a vagony, ale i nákladní a hasičské tatry a škodovky. Starší návštěvníci jistě zavzpomínají na své cesty u autobusů Avia – Ikarus či Karosa ŠM 11.

- Za Zdicemi již čekají dva královské hrady – mladší Točník a starší Žebrák. Druhý jmenovaný byl založen již ve 13. století a dodnes se dochovalo pouze několik stěn, část paláce a strážní věž, na niž se dá vystoupat. Po požáru na konci 15. století, kdy byl Žebrák téměř zničen, nechal král Václav IV. vystavět na sousedním kopci modernější a honosnější hrad Točník. Roku 1400 byla na Točníku uschována část královského pokladu, kterou o několik let později odvezl Václavův bratr Zikmund Lucemburský.

- Výlet je možné prodloužit až na zámek Zbiroh na Rokycansku, do jehož historie zasáhli Alfons Mucha i armáda, která zámek využívala jako svoji základnu. Stačí se držet cyklostezky 0005. Nebo se lze vydat po cyklostezce 303 do Hořovic, kde stojí za pozornost barokní „nový“ zámek se sluneční bránou, zajímavými interiéry a zámeckým parkem i renesanční „starý“ zámek, ve kterém jsou dnes mimo jiné galerie a infocentrum.

* Podél proudu do Dobřichovic i na Karlštejn:

- Poslední výletní větev vede od Pražské brány v centru Berouna vpravo po směru toku Berounky. Jelikož v úseku V Kozle (u Barrandovy jeskyně) – Srbsko je uzavírka kvůli padajícím kamenům, je nejlepší vydat se od nádraží po cyklostezce 8245, zvané stezka sv. Ludmily, přes Tetín do Srbska – a tam se opět napojit na stezku Po stopách českých králů.

- Tetín se podle pověstí se stal sídlem sestry kněžny Libuše: Tety, jež dala obci jméno. Také je místem posledního odpočinku sv. Ludmily. Dnes zde nalezneme i řadu významných kostelů, pozůstatky hradu vybudovaného Václavem II. i muzeum s archeologickými nálezy ze zdejší lokality.

- Ze Srbska pokračuje stezka opět podél řeky až do spodní části Karlštejna. Tamější hrad patří mezi nejznámější hrady u nás. Byl postaven českým králem Karlem IV. na ochranu korunovačních klenotů i královského pokladu. Současnou podobu získal hrad přestavbou v puristickém duchu, kterou vedl architekt Josef Mocker.

- Z Karlštejna stezka pokračuje přes Hlásnou Třebaň, Zadní Třebaň, Řevnice, Lety až do Dobřichovic. U dobřichovického nádraží se lze rozhodnout, zda pokračovat vlakem do Berouna či do Prahy – nebo se po cyklostezce 3 vydat do Prahy na kole.

Zdroj: Středočeská centrála cestovního ruchu