Maškary, spousta jídla a hlavně pak masa a koláčů, pití, veselí, hudba. Zkrátka dobrá nálada k masopustu patří a v řadě obcí a měst tuto tradici i nadále dodržují. O tomto víkendu se například uskuteční jeden z největších masopustů na Kladensku, a to v Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích.

Za veřejnou porážku pokuta

Masopustní veselí má svou tradici. Patří k němu různé druhy masek. A dlouhá léta jejich součástí byly i veřejné zabijačky. Bez nich se ale akce už nějakou dobu musí obejít. A to kvůli zákonu. Podle Státní veterinární správy nesmí být tělo poraženého zvířete určené k potravinářskému průmyslu zpracováváno mimo provozovnu. Pokud by se přesto některý z pořadatelů rozhodl zákon porušit, riskuje pokutu v řádu i statisíců korun.

Ilustrační foto.
Kladensko oslaví tradiční masopust průvody masek. Představte ten váš

Nutno ovšem podotknout, že veřejné zabíjačky jsou podle Státní veterinární správy nelegální již více než padesát let. Zvíře má být podle zákona na ochranu zvířat poraženo šetrně, to znamená i bez zbytečného divadla. „Vystavení jatečně upraveného těla poraženého zvířete mimo provozovnu nelze chápat jako zpracování masa v rámci potravinářského provozu. Maso a výrobky z tohoto zvířete nelze uvést na trh, jelikož zpracování neprobíhá v potravinářském provozu, a to například v restauraci,“ napsal Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Státní veterinární správy.

Důvod je zcela prostý: taková surovina není chráněna před kontaminací z vnějšího prostředí a existuje zde nebezpečí ohrožení zdraví spotřebitelů. „Surovinu po jejím vystavení mimo restauraci již nelze zpracovat v provozovně potravinářského podniku a výrobky z ní musí být zlikvidovány v asanačním podniku,“ dodal mluvčí.

Ilustrační foto.
Od státu chce kraj pro svá muzea přes čtyři a půl milionu

Vepřové hody jsou povolené

Masopusty.Zdroj: DeníkZákaz veřejných zabíjaček však neznamená zákaz uspořádání vepřových hodů. Jde pouze o předpoklad, že zvíře bude poraženo ve schváleném zařízení, kde bude veterinárně prohlédnuto a rozbouráno. Pochoutky v podobě jitrnic, jelítek a spousty je tedy možno návštěvníkům masopustů podávat v rámci veřejného stravování, které je řízeno dalšími hygienickými pravidly.

Důvod kontrolního procesu je podle Státní veterinární správy jednoduchý – snížit riziko přenosu nákazy související s neodborným či nehygienickým zacházením a ochránit tak veřejnost před onemocněním typu salmonelóza.

Organizátorům masopustů v kraji zákaz zabijaček ale těžkou hlavu nedělá. Upustili od nich už dávno a zpracování pochutin z vepřového nechávají na místních restauracích. Tak je tomu například v obci Družec na Kladensku. „V předchozích letech jsme nakupovali masné produkty přímo na jatkách a dělalo se to u hospodského v jeho zázemí. Vzhledem k přísným hygienickým podmínkám jsme od toho letos úplně upustili, abychom si zbytečně nezadělali na problém, a necháváme to plně v režii pana hostinského. Lidé nebudou o nic ochuzeni a budou si moci na zabíjačce pochutnat v hospodě Na Mostě,“ sdělil Zdeněk Kofent, starosta obce.

Výjezdové centrum záchranné služby v Kostelci nad Černými lesy se v úterý 18. února otevřelo v nových prostorách.
Záchranáři mají lepší základnu. Měli by tam strávit rok a půl