Co se v osudný den stalo? "Poškozeného bodla kuchyňským nožem do břicha," konstatoval předseda senátu Stanislav Černecký. Muž, jemuž čepel zasáhla dolní dutou žílu, na místě zemřel.

V pokoji, kde se čin podle verdiktu odehrál, se sice objevila žena ze sousedství, která si chtěla půjčit koření - k přivolání pomoci nicméně došlo až zhruba po čtvrthodině. Než se nabily vybité mobily… Od bodnutí do okamžiku smrti přitom podle znalce uplynulo asi 10 až 12 minut.

Součástí zatím nepravomocného verdiktu, proti němuž ještě může podat odvolání jak obžalovaná, tak státní zástupce Zbyněk Vondra, je rovněž rozhodnutí o povinnosti nahradit zdravotní pojišťovně náklady na výjezd záchranky vyčíslené na 7338,53 korun.

A vyplatit dceři zesnulého stotisícové odškodnění (žena původně požadovala čtyři sta tisíc, na to však soud nekývl; Černecký mimo jiné připomněl, že o svého otce tato žena neprojevovala zájem a nestýkala se s ním; dokonce se od ní ani nedověděl, že má už dvouletého vnuka).

Zraněný už přišel?

Obžalovaná se jako vražedkyně necítí. Podle obhajoby se bezprostředně po činu doznala za situace, kdy z obyvatel domu byla vyslýchána jako poslední, věděla, že se nikdo k činu nepřiznal - a pouze submisivně odkývala, když jí policisté předestřeli variantu, jak se vše mohlo odehrát.

Následně nevypovídala - pouze opakovala, že neví, kdo, kde ani proč čin spáchal - a teprve v jednací síni představila svoji verzi: muž prý z pokoje odešel neznámo kam, načež se vrátil už s krvácejícím zraněním.

Tomu však trestní senát neuvěřil. Mimo jiné z toho důvodu, že podle znaleckého posudku zranění mohlo umožňovat maximálně několik sekund aktivity; zraněný muž by rozhodně nemohl přijít poměrně dlouhou chodbou, ať už by k úrazu přišel kdekoli.

O tom, že k bodnutí došlo přímo v pokoji, který pár obýval, svědčí i krevní stopy - nikde jinde se totiž nenašly. A v dané chvíli podle svědků nebyl uvnitř nikdo jiný než zesnulý a obžalovaná.

O tom, že důkazy jednoznačně usvědčují právě ji, neměl soud nejmenší pochybnosti. Zranění totiž neodpovídá ani tomu, že by si je muž v afektu mohl způsobit sám.

Dosti drsné prostředí

Soud nicméně vzal v úvahu, že na tom, co se stalo, měl podle všeho podíl i sám zavražděný. Výpovědi četných svědků vykreslily jeho obraz jako nepracujícího alkoholika, který bezdůvodně žárlil, od důchodkyně chodící do práce se nechával obsluhovat, sprostě jí nadával, padla i nějaká rána - a dožadoval se sexuálních úsluh několikrát denně.

Opakující se zlé zacházení zřejmě partnerka trpěla, protože neměla kam jít. A také byla pod vlivem okolí (a koneckonců i svého partnera, který ve světlejších chvilkách sliboval, že pít přestane.)

Tím, že obžalovaná neuvedla, co přesně jejímu činu předcházelo, si podle soudu příliš nepospěla. Vyloučila tím možnost, aby soud zvážil přesné okolnosti skutku (a třeba na něj pohlížel jako na mírněji trestané zabití z omluvitelné pohnutky; ze strachu, úleku zmatku nebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného).

Za situace, kdy muž s nevalnou pověstí agresora, jehož partnerka někdy raději přespávala u sousedů, měl v krvi bezmála tři promile alkoholu, se totiž v pokoji mohlo stát ledacos. Zvlášť když byl ještě rozrušen kvůli tomu, že se nemohl dostat ke svému psovi, který se odvázal, a tak ho další lidé zamkli v jedné místnosti, aby nedělal problémy!

Zmírnění trestu

Obžalovanou soud odsoudil pro vraždu, kde trestní zákoník stanoví sazbu od deseti let odnětí svobody výš - využil ale možnosti rozhodnout o uložení trestu pod zákonnou sazbou. Trestní senát také zvažoval, zda se souzená žena třeba nesnažila - ať už z donucení, nebo možná i za peníze - vzít na sebe skutek spáchaný někým jiným. Žádné indicie, které by podporovaly tuto hypotézu, nicméně nenalezl.

Přímo v odůvodnění verdiktu Černecký zdůraznil, že jeho senát mohl pracovat pouze s prokázanými fakty - nicméně je možné, že se v kauze objeví nové skutečnosti. Připomněl, že obžalovaná může k okolnostem a souvislostem činu ještě promluvit před odvolacím senátem - případně by později mohla přicházet v úvahu i žádost o obnovu řízení.

Prognóza resocializace u ženy je ztížena; lze ji vidět jako problematickou, zaznělo v jednací síni. Podporu nepředstavuje ani rodinné zázemí. Obžalovaná je rozvedená; její tři synové se jí zřekli. Žena, která je již ve starobním důchodu, o svém otci ví, že žije - zda je naživu také matka, to však netuší.

Čtěte také: Bězkyně našla mrtvého a zraněného muže. Byla to vražda, ukázala pitva