Kliknutím zvětšíteKde se ale vize přízračného vojska spícího v hoře vzala? O mystériích hor a jiných záhadách vypráví záhadolog Petr Koutský.
Proč se zrovna hory pojí nejvíce s různými pověstmi?
Různá nápadná místa, hory a kopce, byla posvátná takřka pro všechny národy. Docházelo zde k různým rituálům, lidé na hory vystupovali, aby měli „blíž k nebi.“ Nebo se naopak temných a rozeklaných hor báli.
Můžeme říci, že u vzniku těchto pověstí a záhad byli Keltové, kteří řadu kopců v dávných časech obývali?
Ano. Keltové v souvislosti s nimi věřili, že některé hory jsou místy, kde lze potkat bytosti z jiných světů takzvané aes sídhe. Pro tyto hory také používali označení „vílí kopce.“ Takových míst je u nás, ale i jinde po světě, řada, v České republice například ještě šumavský Boubín, Svídník u Černovic, Ortel u Nového Boru a další. Zatímco z nitra Blaníku, Boubína, i Svídníku prý vycházejí rytíři, nebo obecněji osoby v jakýchsi starodávných oděvech a zbrojích, v souvislosti s Boubínem se také mluví o skřítcích. Kolem Ortelu mají pro změnu poletovat čerti, draci a „ohnivá košťata.“ Všechny tyto kopce také spojují legendy o jejich, údajně až fantasticky rozsáhlém, podzemí.
Myslíte tedy, že se v souvislosti s Blaníkem jedná jen o prastarou pověst s mimořádně tuhým kořínkem?
Ne, to si nemyslím. Víte, ona téměř každá stará pověst má, byť se nám to mnohdy třeba nezdá, pravdivé jádro. Donedávna to sice věda tvrdošíjně odmítala, ale dnes už vědci sami připouštějí, že naše realita není tak jednoduchá, laicky řečeno plochá, jak by se na první pohled zdálo. Kvantoví fyzici přicházejí se zajímavou hypotézou takzvaných paralelních dimenzí. Velmi zjednodušeně řečeno, vedle našeho světa existuje ještě množství „jiných“ světů. Do nich lze za určitých okolností, podle některých, proniknout. Jiné dimenze si můžeme zjednodušeně představit třeba jako další prostory, které nás obklopují, ale my je většinou nevidíme.
Proč je nedokážeme vidět?
Jsou prý od nás odděleny neproniknutelnou fyzikální bariérou. Pouze za přesně splněných fyzikálních podmínek lze tu naši a jinou dimenzi propojit. To je prý ona skutečná „Alenčina říše divů za zrcadlem.“ Ale kdo ví, jak to všechno doopravdy je.
A tyto okolnosti nastávají právě tady, v oblasti Blaníku?
Tak to už je hodně velká spekulace, i když zcela vyloučit ji nelze. Snad to může souviset s nějakou místní anomálií, patrně geologického původu. Nebo s čímsi, co se kdysi odehrálo v okolí této hory. Zatím ani odborníci netuší, jakými všemi způsoby lze průnik do jiné dimenze za běžných podmínek vytvořit.
Znamená to tedy, že na Blaníku existuje něco jako „brána do jiných světů“?
Pohybujeme se samozřejmě ve velmi spekulativní rovině, ale ano. Brána do jiného časoprostoru, nebo chcete-li multidimenzionální brána. Zajímavé jsou totiž i dávné pověsti z okolí Velkého Blaníka a Boubína, které hovoří o „zkrácení času“ pro lidi, kteří se zde měli ztratit. Tím tyto zprávy předběhly poznatky své doby! Až teprve Albert Einstein počátkem 20. století začal mluvit o relativitě času, který může za jistých okolností plynout pro některé osoby pomaleji.
To je možné? Nejde o nepodloženou hypotézu?
Určitě ne. Například kosmonauté v rychle letícím raketoplánu prokazatelně stárnou o něco pomaleji, než my na Zemi. Bylo to i změřeno pomocí přesných atomových hodin. Odborně se to nazývá časová dilatace. A čas lze podle moderních poznatků dokonce i relativně zpomalit, nebo zcela „zastavit“! Že by tedy za podblanickými povídačkami stály reálné zážitky některých osob?
Známe nějaké pověsti či legendy, které by toto potvrdily?
Mnoho nejen pověstí, ale i svědectví z poměrně nedávné doby by tomu napovídalo. Z 18. století máme svědectví louňovického faráře, tedy na svou dobu vzdělaného člověka, který se prý na Blaníku setkal s jakýmisi přízračnými postavami a v druhé polovině století 19. se na vrcholu Blaník při lámání kamene dokonce ztratil kameník Václav Podbrdský, který se objevil až po dlouhých osmnácti letech, kdy jej jeho rodina už dávno považovala za mrtvého.
Nemluvíme ale jen o Velkém Blaníku, ale i o Malém Blaníku. Co se s méně známým kopcem pojí?
Není nic zvláštního, že se posvátné kopce vyskytují v jakýchsi dvojicích. Pak bývá jeden obvykle ztotožňován se sluncem a mužským principem, zatímco druhý je dáván do souvislosti s měsícem a ženstvím. Zjednodušeně řečeno jeden je dobrý, druhý zlý, v křesťanském nazírání světa je na jednom svaté poutní místo, zatímco ten druhý má v drápech ďábel. S tím by mohlo souviset i to, že mnoho lidí vypovídá, že se jim na Malém Blaníku udělalo zle, přepadly je pocity chladu, úzkosti.
Plno lidí ale naopak Malý Blaník vnímá jako skvělé místo odpočinku. Je to rozporuplné?
Ale ne, v přírodě není nic jednoznačně dobré, nebo zlé, černé nebo bílé. Všimněte si ale, že zatímco Velký Blaník je spojován s pověstí o mužích, válečnících, na Malém stojí zpustlá kaple svaté Máří Magdalény, dosti neobvyklé světice, prý napravené prostitutky. Cosi jako princip jin a jang v poněkud primitivnějším podání našich předků. Vždyť každá mince má přece dvě strany.
Jaká jsou na Benešovsku ještě záhadná místa?
Benešovu bližší záhadná místa jsou Sázavský klášter, kde v kostele visí záhadný Milostný obraz svatého Prokopa, otevírající prý občas oči. Podle některých tvrzení má strašit i ve starší části benešovského hřbitova, to ale nemám osobně ověřeno, vím to jen z doslechu. S hradem Český Šternberk pak souvisí hned několik tajemství. Kromě toho, že se traduje, že z něj má vést úniková chodba až do Divišova, má být kdesi na hradě ukryt poklad a mají se zde objevovat přízračné postavy. Podle některých spekulací má také v Bezejovicích nebo poblíž Konopišťského rybníka být ukryt nacistický poklad ze 2. světové války.
Jak se může člověk stát záhadologem?
U nás určitě žádná škola pro tento obor neexistuje. Vzdělávat jsem se musel sám. Člověk, který se záhadami chce zabývat, musí přečíst řadu knih, seznamovat se s lidmi, kteří mají zkušenosti a navštěvovat místa zahalená tajemstvím. Někteří záhadologové využívají i elektronické přístroje. Například detektory kovů, kamery, fotoaparáty, diktafony, georadary nebo měřiče elektromagnetického pole, kdy zvýšené pole může ukazovat na paranormální aktivitu v konkrétním místě. Těmi lze někdy neobvyklé jevy, či neznámé podzemí, zaznamenat. Ale základem jsou znalosti, nadšení pro věc a praxe.
Petr Koutský
* narozen 19. 9. 1978
* rodina pochází z jižních Čech
* v průběhu života ale žil na různých místech, jednu dobu také na Benešovsku
* oblíbeným místem na Benešovsku je okolí Konopiště
* nyní žije v Praze
* aktivně přispívá do časopisu o záhadách
* od malička se střetává s mysterióznem, záhady jsou jeho celoživotní koníček
Zuzana Bartúšková, Lucie Sedláková
31
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
