Představují ekologickou zátěž se zdrojem radonu, bez jejíž likvidace a sanace není myslitelný další rozvoj území? To lze dlouhodobě slyšet v souvislosti s plány státního podniku Diamo na postupné odtěžování výsypek, z nichž získané kamenivo by stát využíval při silničních stavbách a budování železnic. Nebo se odvaly naopak staly již přirozenou součástí krajinného rázu okolí Příbrami s ojedinělými rostlinnými a živočišnými společenstvy, jejichž rozebírání by jen přineslo hluk, prach, nárůst zatížení oblasti nákladní dopravou – a k tomu zbytečné šíření radioaktivity či těžkých kovů do životního prostředí? Tak zase vidí plány na likvidaci hald organizátoři petice požadující jejich ponechání „samovolné přírodní sanaci zarůstáním vegetací“.

Nechat být, říká petice

Petice, za jejímž vznikem stojí krajský zastupitel Petr Štěpánek (STAN) starostující v Petrovicích, geolog Petr Kareš a starosta malé obce Háje David Lukšan (nez.), rozebírání hald odmítá. „Může jít o ohrožení zdraví místních občanů,“ míní – přičemž poukazuje i na nesouhlasné hlasy občanů. Využití materiálu z odvalů pro stavbu silnic, s čímž už krajští radní vyslovili souhlas, proto odmítá – a v uplynulých dnech vznikla petice, jež má být adresována ministerstvu životního prostředí, kde se aktuálně připravují podklady k procesu EIA (posouzení vlivu na životní prostředí) pro haldy šachet číslo 11, 15 a 19.

Štěpánek trvá na zachování současného stavu připomínajícího hornickou minulost regionu. S tím, že vlastně nikomu nevadí – a životnímu prostředí neškodí. „Haldy se staly typickým krajinným prvkem – a místo pro svůj růst zde našlo také několik ohrožených druhů rostlin,“ zdůraznil. Naopak podle dřívějšího vyjádření Zbyňka Skály, vedoucího Správu uranových ložisek, což je odštěpný závod Diama, jsou haldy záměrně navršeny s velmi příkrými svahy; aby v krajině zabíraly co nejméně místa. Nanejvýš se tam může uchytit sem tam nějaká břízka, případně ojediněle borovice – a ani k zatravnění se výsypky nehodí.

Pochybnosti má starosta Štěpánek i o smysluplnosti využití kameniva z hald s výrazným podílem břidlic, jež podle něj nemá konstantní kvalitu. A zdůrazňuje, že uranové haldy obsahují i obrovské množství nepotřebného materiálu, který by musel být dále přemísťován. „Rozebírání hald pro využití na kámen bude trvat desítky let a ponese s sebou zvýšený provoz nákladní dopravy; pravděpodobně i hluk a prašnost. To vše v blízkosti zástavby rodinnými domy,“ uvedl Štěpánek k důvodům svého nesouhlasu. I k tomu se už zástupci Diama v minulosti vyjadřovali – se slovy o umístění do zářezu či ochranných valech, o zakrytí i o průběžném monitoringu. A také o dohledu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

close Starosta Petrovic Petr Štěpánek a za ním halda hlušiny po těžbě uranu info Zdroj: Archiv Petra Kuby zoom_in

Štěpánek také odkazuje na odpor občanů a obcí – a takové postoje lze skutečně zaznamenat. Naopak některé radnice by zřejmě uvítaly, kdyby jim uvolněné pozemky byly předány k dalšímu využití.

Plány na převoz a využití

Že by rozebírání celkem 11 hald spojené s tříděním a přesuny materiálu byla práce na dlouhé roky, je zřejmé od počátku plánování těchto prací. Hovoří se někdy o patnácti, jindy až o pětadvaceti letech – ale i o podstatně delším období. Záleží také na tom, co se do této doby započítá: zřejmě by mělo dojít k odvozu materiálu z hald na centrální místo, jakýsi „superodval“ kde by pak byl rozebírán a tříděn v závislosti na odbytu kameniva. Existují však i regionálněji zaměřené varianty sanace s pomalejším postupem prací.

Rozhodování mezi možnými variantami postupu prací, které státní podnik Diamo představil v květnu 2017, zatím do koneční fáze nedospělo – a tedy není jasný ani podrobnější časový harmonogram. Stejně jako tehdy se však i po jednání se zástupci obcí jeví jako nejbližší případné realitě verze se superodvalem – tedy s přemístěním materiálu z hald na centrální místo v lokalitě Bytíz, kde by byl materiál dále tříděn a odebírán k přepracování pro další využití. Pokud by to v dříve ohlašované blízkosti někdejší šachty číslo 16, jednalo by se o místo na dosah od obce Háje. Tam lze slyšet nesouhlas spojený s tradičními námitkami – doprava, hluk, prach; to vše na desetiletí – ale i slova o obavách ze znečištění vody.