Na to si Deníku posteskl Karel Ciahotný, který na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze vede Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší. V minulosti se jeho tým zabýval zkoumáním možných řešení, která by přispěla k omezení zápachu, jímž své okolí obtěžují některé zemědělské provozy: třeba vepříny a drůbežárny.

Ilustrační foto.
Kvůli koronaviru lze volat od sedmi do sedmi

Technologie, která si dokázala poradit se zápachem daným větším množstvím čpavku (a jako vedlejší produkt ještě nabídla amonné hnojivo), se úspěšně testovala ve vepříně poblíž Miličína na Benešovsku a ve výkrmně brojlerů na Tachovsku. „Dál už to zrealizováno nebylo. Zemědělci říkali: nemáme prostředky; stát zaspal, mohl nabídnout dotace,“ posteskl si Ciahotný.

Záleží na ochotě investovat

Docenta Ciahotného se Deník nedotazoval náhodou. Právě on je v čele takzvané environmentální komise, kterou z vědců a techniků vytvořila společnost Vafo, jež v Chrášťanech na Praze-západ vyrábí suchá krmiva pro domácí zvířata – a lidé si na ni stěžují kvůli zápachu po psích granulích. Právě s tím potřebuje firma pomoci.

Za 78 milionů korun nechala nainstalovat čistění vzduchu pomocí cyklonů, vodních praček a dvou navazujících stupňů se studenou plazmou, což by podle parametrů zařízení mělo problém vyřešit. Stížnosti nicméně neustaly.

Na snímku (zleva) vedoucí Ústavu plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší VŠCHT Karel Ciahotný a František Skácel z VŠCHT.
Zápach kolem Prahy by se měl vytratit jako smrad

Příčinu už Ciahotný pojmenoval: vodní aerosol, v němž pachové částice bez větší újmy projdou čisticími zařízeními, mohou být unášeny dále – a dokonce vzájemnými reakcemi vytvářet látky ještě smradlavější. Uvolní se poté, co se voda odpaří. Tohle zároveň vysvětluje, proč je zápach cítit nepravidelně – a ve vzdálenějších místech, třeba na Zličíně, může být intenzivnější než v samotné výrobně granulí.

Firma nyní testuje několik technických řešení, která environmentální komise navrhla – a až budou k dispozici potvrzené závěry, představí je i primátorovi hlavního města Zdeňku Hřibovi (Piráti). Právě lidé z některých částí Prahy (a to včetně radnic městských částí i magistrátu) patří k nejpilnějším stěžovatelům.

Pokles hladiny Vltavy na Orlické přehradě.
Po zimních pracích na lodním výtahu se v orlické nádrži zvedá voda

Deník se zajímal o to, zda by podobnou pomoc mohli najít u vědců i lidé odjinud, jež také trápí zápach. Ciahotný přikývl, spolupráci se nebrání – zdůraznil však, že aby to mělo smysl, musel by původce zápachu projevit podobný přístup, jako právě společnost Vafo Praha. Ta slibuje, že nalezená řešení uplatní – a peníze podle výrobní ředitelky Karolíny Čápové nebudou problém.

To z pohledu Ciahotného rozhodně nebývá samozřejmostí. „Několik případů, které jsme v minulosti řešili, ale nakonec dopadlo úspěšně,“ konstatoval.

Úskalí boje se zápachem
- Vědci se spolupráci nebrání, nicméně existuje problém: jednou věcí je najít technické řešení, druhou pak peníze na jeho uplatnění
- Rozhodující je ochota a schopnost firmy investovat do dodatečného čisticího systému, který ekonomicky nic nepřináší
- Už v minulosti se stalo, že výzkumníci navrhli řešení, avšak zůstalo jen u návrhu: firma buď nechtěla investovat, nebo jí chyběly peníze
- Možnosti získat na technická řešení směřující k omezení zápachu obtěžujícího okolí peníze z dotací většinou bývají omezené

Zdroj: Karel Ciahotný, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Ilustrační foto
Na dálnici D1 začne značení svádět řidiče do protisměru