Zemědělství dostalo ránu, ale kraj zůstává na špici

Třebaže součástí kraje je i úrodné Polabí, meziroční propad je horší než republikový průměr. Některé regiony na tom byly opravdu zle, potvrdila Deníku ředitelka středočeské agrární komory Gabriela Jeníčková. „Ono nepršelo nikde – ale třeba u nás na Příbramsku to byla s vodou přímo tragédie,“ konstatovala. „Polabí také mělo sucho, ale alespoň jakžtakž vyšly řepky a obilniny, kterým stačí méně vláhy; pokud jde ale o trávy a pícniny, bylo to hotové neštěstí,“ dodala.

Propad ozimé pšenice

Statistici upřesňují, že sklizeň řepky dokonce vzrostla – obdobně jako v celé republice. Naopak obilovinám, k nimž řadí i kukuřici na zrno, se dařilo méně, přičemž se rekordně snížil podíl kraje na jejich celorepublikové produkci. Poprvé od roku 2002 poklesl pod 20 procent, když dosáhl 19,3 procenta, připomněl Ondřej Junášek ze středočeské správy Českého statistického úřadu. „K poklesům sklizně došlo také u okopanin, pícnin a luskovin,“ shrnul hubený rok.

Obiloviny statistici označují za nejvýznamnější skupinu plodin v kraji. Loni se pěstovaly na ploše 258,6 tisíce hektaru a sklizeno bylo celkem 1,37 milionu tun. Průměrný výnos tak činil 5,28 tuny z hektaru; proti předloňsku se snížil o půl tuny. Meziročně také ubylo osevní plochy (o 8,5 tisíce hektaru, což dělá 3,2 procenta) a pokles sklizně o 187 tisíc tun představuje 12procentní úbytek; celorepublikově to pak bylo jen o 6,5 procenta. Nejvíce se na propadu podílela ozimá pšenice, která je současně nejrozšířenější plodinou v rámci kraje. Naopak pěstitelé jarní pšenice dokonce zaznamenali mírný nárůst: o 3,2 procenta. Stejným meziročním navýšením vybočilo ze série propadů ještě žito – a sklizeného ovsa dokonce přibylo o 5,2 procenta.

SUV ofenziva pokračuje. Škoda předvedla Kamiq

Pomyslné zlato v řepce

Dojmy z pohledů do jarní krajiny s nepřehlédnutelnými žlutými plochami potvrzují i výkazy výnosů: řepka jede. V meziročním srovnání se jí v kraji sklidilo o pětinu více; o 20,5 procenta. I když jde o menší nárůst než produkce v celé republice (o 23,1 procenta), střední Čechy si udržely postavení největšího domácího producenta. Celostátní jedničkou zůstal kraj i v pěstování luskovin, a to navzdory citelnému úbytku sklizně i samotné osevní plochy. První místo mezi kraji si střední Čechy dlouhodobě drží i s cukrovkou – a na tom nic nezměnil ani rok s citelným poklesem hektarových výnosů.

Také chmelařské oblasti zaznamenaly citelný propad sklizně – o 23 procent. V produkci zeleného zlata drží kraj pomyslné stříbro, když ho výrazně předstihuje Ústecko. Leckoho možná překvapí, že i v bramborách se kraj dostal na druhou příčku – hned za Vysočinou. Výnosy však citelně poklesly (25 tun z hektaru představuje o 4 tuny méně než předloni).

Aero Vodochody slaví sto let. Specialitou vždy byly vojenské i cvičné letouny

Středočeská sklizeň v roce 2018

   
Zdroj: Český statistický úřad

Na přípravu nových silnic pošle stát stamiliony