Návštěvníci mohou nově vidět fragment z takzvaného Atomového dómu (či Dómu atomové bomby), který se zachoval po 6. srpnu 1945. Tehdy letectvo Spojených států amerických svrhlo jadernou nálož na město Hirošima, ležící hluboko v zázemí.

Deníku to za muzeum sdělila Šárka Bukvajová, jež připomněla, že tento předmět vážící 80 kilogramů pochází z Průmyslového paláce (někdy označovaného také jako Hirošimský prefekturální palác, postavený 30 let před osudným pětačtyřicátým rokem) navrženého z betonu českým architektem Janem Letzelem (1880–1925). Jde o jednu z mála budov, jež výbuch kompletně nezničil.

Středočeští hasiči pomáhají při likvidaci obřího požáru v Národním parku České Švýcarsko.
Požářiště u Hřenska ožívá: hasiči ještě neodjeli a spáleniště už se zelená

„Předmět symbolicky odhalili generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a japonský velvyslanec Hideo Suzuki jako připomínku uplynutí 77 let od této události a konce 2. světové války,“ uvedla Bukvajová. Zlomek, který je zřejmě rohem původního ostění okna, ležel po desítky let v přímořské řece Óta, odkud byl vyloven pracovníky Hirošimské univerzity. Nyní je spolehlivě prokázáno, že radioaktivní již není – a pro návštěvníky muzea tak nepředstavuje žádné ohrožení.

Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš nově představený exponát označil nejen za významný historický předmět, ale současně za velice aktuální memento pro dnešní dobu. Nyní byl fragment budovy, zapsané v roce 1996 na Seznam světového dědictví UNESCO, představen veřejnosti. V České republice se ale nachází už sedm let: Česká republika jej společně s dalšími úlomky dostala darem v roce 2015. Při slavnostním ceremoniálu je tehdy předal předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD) rektor Hirošimské univerzity Mitsuoa Ochiho, informovala Bukvajová. „Fragmenty byly po vylovení z hirošimské řeky zbaveny radioaktivního záření. Jejich pokrytí korýši pak poukazuje na působení mořské flóry a fauny,“ konstatovala.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

V Národním muzeu je nyní hirošimský fragment trvalou součástí stálé expozice Dějiny 20. století. Je zasazen do její části připomínající oběti druhé světové války – společně s ohořelým břevnem ze školy ve vypálených Lidicích či třeba dopisů vězňům z koncentračních táborů.

Letzelův palác, nyní nazývaný Atomový dóm či Hirošimský památník míru, je dodnes udržován ve stejném stavu, v jakém byl těsně po výbuchu. Slouží jako připomínka ničivosti jaderných zbraní a jako symbol naděje na světový mír bez nukleárních zbraní. „Na budově je umístěna pamětní deska, která hlásá, že dne 6. 8. 1945 v 8.15 hodin explodovala atomová bomba přesně 570 metrů nad touto budovou,“ konstatovala Bukvajová.

Z plavby na padesátimetrovém voru neboli prameni v Kamýku nad Vltavou.
Podívejte se: Na voru jako za starých časů. Zájemci mohou poznat pocity plavců

Poté, co Američané svrhli atomovou bombu na Hirošimu – vyžádala si během čtyř měsíců přes sto tisíc obětí, a to převážně z řad civilistů – následoval 9. srpna další jaderný útok na město Nagasaki (a to s obdobnými následky). Mezitím podle spojeneckých dohod 8. srpna vyhlásil válku Japonsku i Sovětský svaz – a 15. srpna vyzval císař Hirohito k přijmutí podmínek kapitulace. Ta pak byla podepsána 2. září 1945.