Celostátním hodnotám zhruba odpovídá i situace ve středních Čechách – byť leckoho může překvapit, že zdejší čísla se točí jen kolem republikového průměru, a dokonce jsou pod ním: ve sledovaném období se zastoupení oborů VaV v kraji zvedlo z 9,7 na 12,8 přepočteného pracovníka. Konkrétně statistici loni v kraji napočítali 9858 lidí, kteří se bádání věnovali na plný nebo částečný úvazek; o deset let dříve, v roce 2009, jich bylo 6149.

Praha je v tomto směru jiný svět: v hlavním městě během deseti let počet výzkumných pracovníků stoupl z 29 461 na 40 482 a mezi tisíci zaměstnanci se jejich zastoupení v rámci přepočtených úvazků zvedlo z 21,1 na 28,0. Mimochodem – v celé republice statistici loni napočítali 117 075 vědátorů, zaměstnaných dohromady na 79 245 pracovních úvazků. Ze sedmdesáti procent se jednalo o muže, třicet procent byly ženy. Středočeský kraj se na celkovém počtu úvazků podílel zhruba desetinou (10,3 procenta), zatímco metropole více než jedou třetinou (35,9 procenta).

Záběr padající hvězdy.
Výjimečnou padající hvězdu zastínily lidem mraky. Přístroje ji ale viděly

Z hlediska zaznamenaného počtu pracovníků z oblasti VAV v jednotlivých regionech kraji vévodí Mladoboleslavsko společně s okolím metropole, kde působí známá špičková vědecká pracoviště. Následuje územní pás táhnoucí se od Kladenska přes Berounsko na Příbramsko. Naopak příslovečnými bílými místy (což v mapce připravené statistiky platí i doslova) jsou ve středních Čechách Kutnohorsko s Nymburskem.

Tahounem výzkumu je průmysl

Celkové výdaje, jež loni šly do oblasti VaV ve středních Čechách, vyčíslili statistici na 16,8 miliardy korun, což podle jejich výpočtů zaujímá 15procentrní podíl z bezmála 112 miliard pro celou republiku. Pražských 40,1 miliardy představuje podíl 36procentní. Při porovnání vynaložených výdajů podle přepočtu na obyvatele v kraji jednoznačně vyčnívá Mladoboleslavsko, celorepublikově porovnatelné s Prahou, Brnem a Plzní; další příčky však možná překvapí: na úroveň nejbližšího okolí metropole se dostává i Rakovnicko – a následuje Příbramsko.

Jednoznačně to souvisí s investicemi do výzkumu v podnicích, v čemž v rámci kraje hrají prim Mladoboleslavsko a Praha-východ, následované skupinou Prahy-západ, Příbramska a Rakovnicka. Bílými místy jsou opět Kutnohorsko a Nymbursko. Celkově v kraji podnikatelské výdaje (byť zčásti financované z veřejných zdrojů) převyšují tři čtvrtiny celkové sumy – a jednoznačně tak převažují nad skromnějšími výdaji vládními a ještě daleko menšími vysokoškolskými.

Docent Michal Švanda z ondřejovské hvězdárny.
Když je třeba přiblížit hvězdy laikům, může to být Švanda

Typické je to prakticky pro celou republiku, plyne ze slov ředitele odboru statistik rozvoje společnosti Martina Many. Připomíná, že podniky nepředstavují jen hlavní zdroj financování výzkumné a vývojové činnosti, ale i místo jejího provádění – a největšími tahouny jsou podniky pod zahraniční kontrolou. Odlišná situace je v hlavním městě, kde podnikatelské výdaje zaujímají necelou polovinu – a o zbytek se ty vládní a vysokoškolské společně s akademickými dělí mnohem vyrovnaněji.

Rozmanitých pracovišť ve sféře VaV působí v kraji tři stovky. Loni jich statistici napočítali 299; jejich počet v poslední době mírně kolísá.

Vývoj počtu pracovišť VaV během desetiletí

Region 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Středočeský kraj 208 223 245 257 257 263 266 267 301 297 299
Hlavní město Praha 623 656 657 659 673 656 650 644 668 648 680
Česká republika 2345 2587 2720 2778 2768 2840 2870 2830 3114 3106 3214


Zdroj: Český statistický úřad