K pietnímu místu u budovy filozofické fakulty přicházelo během svátků množství lidí, aby zapálili svíčku, položili květinu (nebo třeba plyšovou hračku) či jenom postáli pohrouženi ve svých myšlenkách. Mezi příchozími jsou Pražané, ale i lidé přijíždějící do metropole nejen z blízkého okolí; dokonce se objevují také turisté ze zahraničí. Lhostejní nezůstávají řidiči: leckteří při průjezdu kolem zatroubí. Další rozměrné pietní místo vzniklo u budovy Karolina na Ovocném trhu, kde sídlí rektorát univerzity a nachází se i její aula.

Pieta před pražským Karolinem, 22. prosince 2023

Na druhou stranu nejsou ojedinělé případy, kdy se k řádění střelce někteří lidé stavějí kladně. Dokonce se netají jakýmsi obdivem. Či představou, že střílející vrah je pro ně vlastně inspirací. Vrah, který zřejmě zabíjel rovněž doma na Kladensku a podle všeho také šest dní před masakrem na univerzitě i v Klánovickém lese na východním okraji Prahy. Potvrzuje to policie s tím, že převážně na sociálních sítích se stále objevují nové případy schvalování útoku nebo hrozby s výkřiky typu „teď je řada na mně“. Počet těchto činů evidovaných po celé republice už se přehoupl přes šest desítek.

Řada pisatelů je pak zaskočena, jak rychle u jejich dveří zazvonili policisté. Vedle schvalování trestného činu či nebezpečného vyhrožování jsou tito lidé stíháni také pro šíření poplašné zprávy, konstatoval v úterý mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Ve středu policie na twitterové síti X upřesnila: „K dnešnímu dni se v České republice zabýváme více než 60 takovými případy – a u 30 z nich již známe totožnost konkrétních osob.“

Pomoc potřebují nejen přímé oběti

Lidi, kteří byli řáděním střelce přímo dotčeni a tento zážitek na ně doléhá, potřebují odbornou pomoc, která je jim také nabízena z různých stran. V závislosti na tom, zda jde o studenty či pedagogy, rodinné příslušníky – anebo třeba i některé ze zasahujících policistů nebo zdravotníků. I pro ně šlo o traumatizující zážitek, jakkoli jsou po podobné případy cvičeni a ve své praxi už leccos viděli. Možná podporu odborníků teprve vyhledají – v podobných případech, jak ukazují zkušenosti, nebývá ojedinělé, že se taková potřeba objevuje až s odstupem; někdy i poměrně značným.

Experti se shodují, že tito lidé potřebují odbornou pomoc, a to se zaměřením konkrétně na jejich situaci. „Pro ně obecné rady neplatí,“ potvrdil Deníku psycholog Král. Konstatoval, že „obecné rady“ z pohledu psychologů příliš nefungují ani za jiných situací.

Veřejnost, která je otřesena jak samotným vražedným řáděním, tak faktem, že k němu mohlo dojít u nás, avšak s vlastním případem se dostala do kontaktu jen prostřednictvím médií, je v jiné situaci. „Pro lidi, kteří přímo zasaženi nebyli, platí doporučení: počkejte, ono to přejde,“ konstatoval Král.

Zda si člověk, na kterého dolehnou ozvěny podobné tragédie, může „pomoci sám“, záleží podle jeho slov na tom, jak se bude cítit. Pokud vnímá, že jeho psychický stav není dobrý, je vhodné vyhledat odbornou pomoc – a to bez ohledu na to, jaké jsou souvislosti či zda zrovna je, anebo není období Vánoc; to prý nehraje valnou roli. „K dispozici jsou různá zařízení – krizová centra, krizové linky, pohotovosti psychiatrických nemocnic,“ radí Král, kam se obrátit.

Nezastírá, že jakákoli tragická událost, která na člověka zapůsobí, může zhoršit jeho psychické potíže – nebo je i nově spustit. Třeba posttraumatická stresová porucha se může rozvinout i s odstupem až půl roku. Ovšem ne každý problém, který se v této době objeví, musí mít právě takovýto charakter. 

Král Deníku připomněl, že lidé, kteří byli zasaženi přímo, a tudíž se dostali do kontaktu se složkami integrovaného záchranného systému, potřebné informace a doporučení dostali. Přehled možných služeb, které lze využít, je také k dispozici třeba na webu Národního ústavu duševního zdraví nudz.cz. Nejde jen o ryze odbornou pomoc; nechybí ani odkazy na odkazy na spirituální podporu.

„Většina lidí už se do blízkosti nějaké tragédie dostala, podotkl Král. Z jeho slov plyne, že kupříkladu soužit se obavami, že by se mohl objevit maniak, který podobné řádění zopakuje, nemá smysl. „Nikdo z nás nevěří tomu, že svět je úplně bezpečný,“ konstatoval s tím, že nebezpečné věci vlastně děláme každý den – třeba když sedáme do auta. A byť skutečně existuje reálné nebezpečí, že se může přihodit nehoda, jejíž následky by mohly být i vážné, toto riziko si neuvědomujeme nebo nepřipouštíme.

Co se stalo během smrtící střelby, je hrozné – a šok to přineslo i mnohým nezúčastněným lidem, nezastírá Král. Celá škála emocí i smutek nepřekvapí. „Jsou očekávatelné,“ konstatoval Král. „Všichni jsou v šoku stejně jako například po vážných nehodách, kdy se stane obrovské neštěstí – jako třeba po nehodách vlaků ve Studénce,“ připomněl především náraz rychlíku do zřícené konstrukce mostu v roce 2008, ale také střet expresu s kamionem na přejezdu v roce 2015. Mohou se pak objevit náznaky rozvoje úzkostí, depresí, bilanční úvahy… Po nějaké době se ale vše vrací k normálu a lidé začínají běžně fungovat.