Zničená záda budou nemocí z povolání. Navíc s nárokem na odškodnění

Schválená změna se ale dotkne jen těch nejtěžších případů. „Několikaleté vyjednávání se zástupci zaměstnavatelů v rámci tripartity vedlo nakonec k velmi přísným kritériím, předpokládáme, že se uznání nemoci z povolání bude týkat přibližně dvaceti, pětadvaceti osob ročně,“ vypočítává Daniela Pelclová, emeritní přednostka Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Revma nezasahuje jen klouby. Ničí oči a další orgány

Bolestmi a úrazy zad trpí řada zaměstnanců v různých provozech. Často se poukazuje zejména na pomalé, ale vytrvalé ničení zad v kancelářských provozech a dalších sedavých zaměstnáních. Jejich pracovníci si ale na odškodnění nejspíš nesáhnou. “Mnoho lidí trpí potížemi páteře, ale jen některé a jednoznačně prokázané případy mohu být uznány jako nemoc z povolání,” vysvětluje lékař a předseda Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP Milan Tuček.1#

Nařízení vlády přesně nevyjmenovává provozy nebo profese, které na odškodnění mají nárok. Žadatel musí splnit klinická a hygienická kritéria, které vládní předpis nařizuje. Zaměřují se zejména na kompresní tlak dlouhodobě vyvíjený během práce na ploténku.

“Rozhodně nelze očekávat, že to budou pracovníci v kancelářích či administrativě, mohou to být pracovníci ve stavebnictví, strojírenství, zdravotnictví, zejména tam, kde se bez technických prostředků manipuluje s hmotnými břemeny nebo dochází k rotaci páteře,” doplňuje Tuček. Podle lékaře tak závažné stavy nevhodné sezení či postoj nezpůsobí. Mezi těžká poškození nebude patřit ani náhlý výhřez meziobratlové ploténky.

Nemoc z povolání musí uznat vždy lékař z oblasti pracovního lékařství, v tomto případě se bude ohlížet i na výsledky neurologického vyšetření a magnetické rezonance. Podmínkou je také dlouhodobá pracovní neschopnost a individuální změření pracovních podmínek hygienickou stanicí. Pokud byla nemoc uznána jako nemoc z povolán, má zaměstnance nárok na jednorázové odškodnění od pojišťovny.

Jedno z nejčastějších onemocnění 

Bolesti páteře patří mezi jedny z nejčastějších chronických onemocnění v České republice. Dokládá to například i Evropské výběrového šetření o zdraví (EHIS) v ČR. „Nemoci v oblasti bederní páteře a kříže nebo jiné dlouhodobé problémy se zády, uvedlo 21,3 procent cílové populace,“ říká zpráva k zatím poslednímu šetření z roku 2014. Podle ÚZIS  se s chronickou bolestí zad potýká až 300 tisíc lidí v produktivním věku, nejčastěji kolem 45 věku života.

Minuta navíc s pupeční šňůrou může předčasně narozeným dětem zachránit život

I proto má podle lékařky Daniely Pelclové rozšíření seznamu velký význam, přestože na odškodnění dosáhne jen zlomek lidí. „Upozorní totiž na pracovní místa a činnosti, které k postižením vedou, což vede k preventivním intervencím a konečně k poklesu počtu těchto onemocnění,“ říká. Seznam poškození páteře i příčin by se měl podle lékařů nadále rozšířit. I kvůli tomu, že nemoci páteře jsou v rámci Evropské unie jako nemoci z povolání často uznávané. Třeba úrazy, kde nehraje roli tlak vyvíjený na páteř, ale celotělové vibrace. To se týká například ovládání těžkých stavebních strojů, bagrů a podobně.