Když majitel zámku Jiří Landa loni v srpnu vypověděl s ústavem uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí kupní pro její neplnění, načež následovala také výpověď nájemní smlouvy na komerční nemovitost, dočkal se namísto získání svého majetku zpět žaloby. Tu na něj podala Jana Merunková prostřednictví svého advokáta Pavla Drumeva.

Fotogalerie: Poškození zámku Hluboš

Protože ředitelka ústavu zároveň v jednom ze dvou bytů, jež se nacházejí v objektu u hlavní brány areálu, bydlí, žaloba argumentuje především tím, že výpověď z nájmu má být neplatná, jelikož je na vzniklý nájemní poměr nezbytné hledět jako na nájem bytu či obytného domu. Dalším argumentem je to, že se v nemovitosti nacházejí čtyři byty, přičemž dva z nich mají být dále pronajaty. To se ale při prohlídce nepotvrdilo. Momentálně za pronájem celého areálu Merunková platí 8 500 korun měsíčně. Částka představuje součet daně za nemovitost a jejího pojištění rozložené do měsíčních splátek.

O platnosti výpovědi měl příbramský soud rozhodnout už 30. března, posléze pak 13. dubna. Jenže Merunková se z obou termínů omluvila. Další stání je nařízeno na čtvrtek 5. května, které by podle všeho mělo již proběhnout. Na dotaz, proč se z předešlých dvou jednání omluvili, ředitelka ústavu ani její advokát nereagovali. Stejně tak Deníku dosud neodpověděli, proč ústav neplní podmínky smlouvy a za zámek řádně nezaplatili.

„Do dneška se příliš nezměnilo. Paní Merunkovou jsme opět vyzvali ke složení prostředků určených k úhradě kupní ceny. To se dosud nestalo a nedostali jsme ani žádnou odpověď,“ vyjádřil se k věci Landa.

Škody mohou jít až do milionů korun

Soud aspoň v druhé polovině ledna nařídil Merunkové, aby umožnila majiteli do nemovitosti vstup. K tomu došlo poslední den stejného měsíce. Při inspekci se posléze mimo jiné přišlo na to, že do hlavní budovy na řadě míst zatéká. Důsledkem jsou škody, které podle Landy mohou jít až do milionů korun. „Paní ředitelku jsme vybídli k předložení okamžitého řešení této situace. Na výzvy ale nereagovala a odpovědi jsme se nedočkali,“ podotkl Landa.

Zámek Hluboš je zapsanou památkou a podle zákona o památkové péči se musí provést stavebně historický průzkum, který stanoví původní a historicky cenné konstrukce. Až poté je možné plánovat opravy a přestavby. „Jelikož ústav těmto postupům opakovaně brání, domníváme se, že je odpovědný za vznikající škody. Paní Merunková v médiích a na sociálních sítích vystupuje, jak zachraňuje zámek Hluboš, hlásí se k myšlenkám Masarykovým, ale ve skutečnosti svým přístupem zámku škodí,“ konstatoval Landa.

Příbramský deník oslovil Janu Merunkovou a jejího advokáta Pavla Drumeva, aby se k věci vyjádřili. Ti ale na dotazy přímo neodpověděli. „Považuji za slušnost na vaši zprávu reagovat pouze v tom smyslu, že s vámi o této klientské a právní věci komunikovat již nebudu. (…) Z důvodu neovlivňovat žádným způsobem probíhající soudní řízení, doporučím klientovi, aby učinil totéž,“ pouze odepsal Drumev.

Historie zámku Hluboš
Pozdně barokní zámek Hluboš vznikl přestavbou někdejší tvrze v polovině 16. století. Kolem roku 1872 byl rozšířen a v pseudorenesančním slohu upraven. Počátkem dvacátých let minulého století zámek sloužil jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka a od roku 1958 je prohlášen kulturní památkou. Roku 1926 jej koupil příbramský továrník Josef Kolařík a jeho rodina místo vlastnila až do znárodnění v roce 1948. Na zámku se poté vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovny pro dělníky uranových dolů a také střední odborné učiliště s internátem. Po revoluci byl majetek v restitucích navrácen potomkům Josefa Kolaříka, kteří jej postupně opravovali. Od května roku 2001 byla na zámku zpřístupněna rozsáhlá expozice, která především přibližovala historii místa a pobyt prezidenta Masaryka na Hluboši. Od roku 2010 byl zámek uzavřen a nabízen k prodeji. O sedm let později jej koupil současný majitel Jiří Landa.