„Za minulý rok bylo za drobné krádeže zboží a za okrádání kupujících uděleno 173 blokových pokut. V dalších 48 případech byli odhaleni pachatelé, kteří kradli v obchodech, o jejich vině a trestu rozhodl nebo teprve bude rozhodovat soud," uvádí mluvčí.

U 50 krádeží vloupáním zatím kriminálka hříšníky nedopadla, 76krát někdo odcizil vystavené zboží a ve 46 případech lidé přišli o peněženky, mobilní telefony, doklady a podobně. Policii se podařilo vyřešit 56 procent případů zlodějin v obchodech.

Mezi nejčastější loňské lumpárny patří také vykrádání aut. „V Příbrami lidé oznámili 380 případů, oproti roku předcházejícímu počet narostl o 84 činů. V tomto případě se ale daří zvyšovat objasněnost," říká Schindlová.

Ve většině případů krádeží nejsou podle mluvčí splněny vazební podmínky a zloději jsou pak stíháni na svobodě. Pachatelům přestupků (to je, když škoda nepřesahuje pět tisíc korun) je možné uložit pokutu, ale do vězení za přestupek jít nemohou.

Co už se hodnotí jako trestný čin a ne přestupek? 

„Pokud se jedná o recidivistu, který byl v posledních třech letech odsouzen či potrestán, tak poté, co ukradne věc jen za pár korun, dopouští se tímto jednáním trestného činu, ne přestupku. Vloupáním, což je násilné překonání uzamčení nebo uzavření, pachatel také páchá trestný čin a je jedno, že si odnese věc v hodnotě deseti korun," vysvětluje mluvčí.

V případě pokračující trestné činnosti se způsobené škody sčítají a není rozhodné, zda dílčími útoky byla způsobena újma nižší než pět tisíc korun. Stává se tak, že jednání běžně kvalifikované jako přestupek nakonec skončí v trestním řízení a pachatel musí před soud.

„Například v listopadu 2012 se konal v Příbrami velký zátah na zloděje. V síti uvízlo sedm lidí ve věku od 22 do 26 let, kteří se od dubna vloupali 66 krát do prodejen, ale také do vozidel, fotbalových kabin, do veterinární kliniky a podobně. Kradli vše, co jim přišlo pod ruce, obohatili se téměř o 2,5 milionu korun," připomíná Schindlová k akci, o níž jsme informovali.

Podle policie je velmi důležité, aby lidé nahlašovali jakékoli krádeže, i když to znamená nepříjemnosti (dostavit se na služebnu, někdy i opakovaně, podat vysvětlení a tak dále).

„Pokud však nebudou případy ohlašovány, vyhne se tak pachatel potrestání. Z výše uvedených informací vyplývá, že úspěšnost vyřešení těchto činů je poměrně vysoká a vyplatí se tak oznamovat případy i drobných krádeží," radí Schindlová.