Kliknutím zvětšítePřipomněla, že jeden z posledních nahlásila žena, kterou lidé vydávající se za pracovníky bank na konci září připravili o šest set tisíc korun, jež měla na účtech.
Několik dlouhých hovorů během dne
„Vše začalo telefonátem, kdy ji kontaktovala údajná pracovnice České spořitelny a za účelem ověření domněle podané on-line žádosti o úvěr požadovala informaci, u kterých peněžních ústavů má vedené své účty,“ přiblížila Suchánková. I když žena o úvěr nestála, a tudíž žádnou žádost nezadávala, dotyčné řekla, kde své účty má. Pak následovaly další telefonáty.
Ozval se muž vydávající se bankéře z instituce, kde žena vyhlédnutá za oběť skutečně měla uložené své peníze. Bylo to podvodník, nicméně sám před možným podvodem varoval. „Kontaktoval ji pod záminkou zjištění, že v internetovém bankovnictví jí bylo přidáno další autorizační telefonní číslo – které neznala – a může se jednat o podvod. Aby nepřišla o peníze, bylo jí doporučeno stávající účty zrušit, vybrat z nich veškerou hotovost a peníze vložit na elektronický účet prostřednictvím ‚partnerského‘ bankomatu,“ shrnula Suchánková podstatu podvodu.
Říci se to dá v několika slovech, nicméně žena se nerozhodla během minuty. Čelila úpornému a vytrvalému tlaku, kdy jí podvodníci volali několikrát za den – a některé hovory se protáhly téměř na hodinu. Přičemž přesvědčiví byli natolik, že nejen absolvovala všechny hovory, ale také přesně plnila pokyny. Vybrala peníze z obou svých účtů – a zmiňovaných šest set tisíc postupně vložila do několika bitcoinmatů na různých místech v Praze.
QR kódy s adresami virtuálních peněženek jí přišly na mobil přes aplikaci WhatsApp. Tím peníze zmizely – a možnosti dohledat jejich další pohyb už ve formě kryptoměny bitcoin jsou velmi omezené. „V daném případě již policisté konají úkony trestního řízení pro podezření z přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku,“ konstatovala Suchánková. S dodatkem, že při této právní kvalifikaci, zvolené podle výše způsobené škody, hrozí pachateli v případě odsouzení až pětiletý trest. Je nicméně třeba podezřelé najít – a jejich vinu prokázat.
Prostě se nebavit po telefonu…
Mluvčí připomněla, že bránit se takovému podvodu je jednoduché: nenaletět. „Nejlépe je takový hovor ukončit a sdělit, že si informace ověříte fyzicky přímo v konkrétním peněžním ústavu,“ radí. S dodatkem, že pracovníci bank nikdy takto telefonicky s klienty nekomunikují – a nikdy nepožadují, aby klient vybral veškeré uložené peníze a převedl je na kryptoměny. Byť v rámci nabízených služeb skutečně mohou doporučovat různé investice včetně kryptoměn, což je ale něco zcela jiného.
„Prevence se zdá velmi jednoduchá, přesto ale na tyto telefonáty reagují aktivně desítky poškozených, kteří se přesně řídí pokyny podvodníků,“ posteskla si Suchánková. S tím, že na svou důvěřivost již ve středních Čechách doplatily desítky lidí. Někdy se dokonce ozval – také prostřednictvím telefonu – i falešný kriminalista, který potvrdil, že případ údajného ohrožení účtu už vyšetřuje; případně také doporučil postupovat podle pokynů předávaných přes telefon údajnými „bankéři“.
„První takovýto případ zaznamenali kriminalisté ve Středočeském kraji v roce 2020. Od té doby do současnosti již řeší na osm desítek případů s legendou ‚falešný bankéř‘, kdy celková škoda přesahuje dvanáct milionů korun,“ konstatovala. Nejde tedy o malé peníze: v průměru na jeden nahlášený případ připadají zmizelé úspory ve výši 150 tisíc korun.
Čtenář reportér
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
