Podle výsledku policejního vyšetřování, vycházejícího zejména z výpovědí školačky, začal táta na své dceři ukájet zvrhlý chtíč už před necelými čtyřmi roky. Dívence tehdy bylo devět let. „V době, kdy na nezletilou dohlížel sám, ji žádal, aby se svlékla. Když tak učinila, osahával ji na prsou i přirození a pokoušel se ji líbat,“ přečetla z obžaloby státní zástupkyně Miloslava Zagarová. Domácí horor podle ní trval řadu měsíců – až do 24. listopadu 2005, kdy Jan M. nastoupil do vězení. Měl si v cele pobýt pět let, ale podmíněně byl propuštěn již po 22 měsících. Ani pak se ale nestal hodným a starostlivým taťkou. Na dceru, která mezitím vyspěla, udeřil letos koncem ledna ještě silněji – aniž mu přitom vadilo, že je doma přítomna i manželka. Právě ta zburcovala souseda, který vtrhl do domku, aby zakročil. Z obžaloby vyplynulo, že tak zabránil znásilnění, k němuž se schylovalo za dveřmi pokoje, které Jan M. uzamkl.


Doma prý překážel


„Nebyly zamčené, vykopávat je nemusel,“ hájil se Jan M. A jedním dechem dodal, že veškerá obvinění považuje za výsledek komplotu dcery s matkou. Ta si prý v době, kdy seděl v kriminále, našla přítele – a předčasný návrat manžela jí nehrál do karet. Proto prý jejich společné dítě zmanipulovala k tvrzením, která měla Jana M. odklidit zpátky do zamřížovaného příbytku.
„Původně při svém prvním výslechu dcera tvrdila, že jsem ji měl pohlavně zneužívat od roku dva-pět do roku dva-sedm. Ale od konce roku dva-pět do 29. 9. dva-sedm jsem byl ve výkonu trestu,“ argumentoval obžalovaný s tím, že až v dalších výpovědích dcera termíny změnila. „Tehdy to ještě neměla od matky tak naučené, až později svou výpověď zdokonalila,“ tvrdil soudu. Odmítá nejen zneužívání, ale dokonce i to, že by s dcerou mluvil o sexu nebo se s ní mazlil, jak to rodiče s dětmi dělávají. „Ona byla odmalička hodně samostatná,“ vysvětloval.


Jen se ptal na dárek?


Zcela nevinnou verzi má i pro osudný lednový večer, který skončil vpádem souseda a následným zákrokem policie. Přijel prý z hospody, převlékl se do dlouhého trika, které používal jako noční košili, a chtěl si jít lehnout. Vtom si vzpomněl, že předchozího dne měla dcera 12. narozeniny – a on jí nedal žádný dárek. Proto v nedbalkách vyšel z ložnice, aby se dcery zeptal, co by si přála. „Ale nebudil jsem ji, jak říkala žalobkyně. Nespala, koukala na televizi,“ tvrdil soudu.
„Největší chyba je, je že jsem byl ožralý – moc si toho nepamatuju,“ zhodnotil účinek pětice piv proložených několika panáky. Zase prý ale neměl upito tolik, aby mu to bránilo absolvovat tříkilometrovou cestu z restaurace za volantem auta. A také vnímat, to co dělal. „Zásadně popírám, že bych se dopustil trestné činnosti – to je kravina…“

Pravda je prý někde uprostřed

Soud nakonec neuvěřil ani jedné straně. Po výslechu dcery obžalovaného, jeho ženy i souseda a jeho manželky a po zhodnocení dalších důkazů dospěl trestní senát Stanislava Černeckého kzávěru, že prokazatelný je pouze lednový útok. A za ten byl také Jan M. odsouzen. Vpřípadě údajného zneužívání dcery, kněmuž mělo docházet vroce 2005, měl soud i po opakovaném výslechu dívky (a porovnání jejích slov stvrzeními matky) vážné pochybnosti. „Nebylo prokázáno, že se tento skutek stal,“ konstatoval soudce Černecký.
Jiná situace je podle jeho slov vpřípadě lednového útoku na dceru. „Soud je jednoznačně přesvědčen, že to osahávání si dcera nevymyslela,“ připomněl předseda senátu stím, že i výpověď sousedky, která tehdy našla dceru Jana M. silně rozrušenou a plačící, napovídá, že kněčemu neobvyklému za zavřenými dveřmi došlo. „Obžalovaný sice vše popírá – připouští ale, že byl opilý,“ připomněl předseda senátu. „Asi nezvládl své jednání,“ míní. Jedním dechem ale připomněl, že vpřípadě, kdy trestní sazba počítá svězením vrozmezí 2 – 10 let, není na místě ukládat drakonický trest. Tři roky za mřížemi podle Černeckého plně odpovídají společenské nebezpečnosti posuzovaného jednání i možnostem nápravy pachatele.
Verdikt není pravomocný; obžalovaný i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.