Sám obžalovaný přiznal, že v noci z 9. na 10. dubna zamordoval svou o 17 let starší přítelkyni v jejím příbramském bytě. Zabil ženu, která mu poskytla útočiště v době, kdy si podle vlastních slov nezřízenou konzumací drog přivodil psychické problémy, rdousil – a následně jí podřízl hrdlo. Oběť na místě vykrvácela.

Telepatická domluva

Obžalovaný, jenž se v Praze živil jako nahaněč hostů kabaretu v centru metropole, se snažil přesvědčit soud, že vinu na vraždě nenese on, ale hlasy, které mu zněly v hlavě. Ty ho prý vybídly k sebevraždě poté, co se již několik týdnů nacházel ve špatném psychickém stavu (dokonce zaútočil na vlastního otce, o němž si prý myslel, že ho chce otrávit – ve skutečnosti ovšem mohla být motivace mnohem prostší: hodlal tátu okrást o peníze, což také udělal; sebral mu z peněženky 26 tisíc).

Kritického večera prý Cespedes nabyl dojmu, že ho přítelkyně žádá, aby zabil i ji a jejího psa. Sice o tom nepadlo ani slovo – Kubánec ale tvrdí, že v té chvíli byl přesvědčen, že se s ním přítelkyně telepaticky spojila a přála si, aby předtím, než vezme život sám sobě, zabil i ji a jejího psa. „Pochopil jsem to z dialogu, který jsem slyšel v hlavě,“ vysvětloval své pohnutky. V těchto představách ho ještě utvrdilo společné posezení u vína. „Ukázala prstem na láhev, kde bylo napsáno bio. A ptala se, jestli vím, co to znamená. Ve slovníku mi pak našla výraz naturální, přirozený. Pochopil jsem to tak, že je přirozené, že zabiji i ji,“ ospravedlňoval své jednání s dodatkem, že na svůj omyl přišel až ve vazební věznici – a to ještě poté, co tam strávil delší dobu.

Se zraněním do Prahy

Předsedkyně senátu zdůraznila, že její senát tvrzením obžalovaného „zcela neuvěřil“. Vlastně se ztotožnil jen s tvrzením, že Cespedes skutečně vraždil. I podle znalců má Kubánec tendenci zkreslovat výpověď tak, aby vyzněla v jeho prospěch. Podle všeho se tak ve skutečnosti jednalo o vraždu ze žárlivosti.

Cespedes nicméně trvá na tom, že poté, co jeho přítelkyně vykrvácela, zranil psa – a následně chtěl skoncovat i s vlastním životem. Nedokázal se však zabít, i když se nejen snažil říznout do krku a bodnout do spánku, ale dokonce si chtěl vrazit do hrudi nůž zapřený o zeď. Proto ráno nastoupil do autobusu a dojel až do Prahy, kde teprve zašel na policii a oznámil, co se v noci odehrálo v příbramském bytě. Mimochodem – zevnitř pečlivě uzamčeném, aby pachatele nepřekvapil příchod dcery oběti…

Rozsudek zatím není pravomocný, obžalovaný se ještě může odvolat. S největší pravděpodobností tak kauzu ještě bude posuzovat Vrchní soud v Praze.