„V podnapilém stavu ho žádal o peníze. Když mu je vydat odmítl, velkou intenzitou mu zasadil čtyři bodné rány do břicha,“ uvedla státní zástupkyně Miloslava Zagarová. Jak dodala, perforace tlustého i tenkého střeva a zranění jater nevedly k úmrtí jen díky rychlé a včasné odborné pomoci.

Hádka o peníze

Wallerer připouští, že se osudného dne strhla hádka kvůli penězům. Odmítá však, že by bodal kvůli tomu, že nedostal, oč si řekl. Tvrdí, že se bránil nařčení ze zlodějiny – a také se zastával své matky, o níž se prý otčím nepěkně vyjádřil. „To, že od nás odešla a už dlouho nejsme v kontaktu, ještě neznamená, že ji může urážet,“ prohlásil před soudem.

Sám Wallerer opakovaně prohlásil, že soužití s nevlastním otcem bylo po dlouhé roky bezproblémové. Komplikace se objevily až měsíc před krvavým sporem, kdy ho začaly stíhat pohromy. Nejprve prý ztratil naslouchátko, bez kterého se nedokázal domluvit se svým okolím, a poté přišel o práci. A tím o i výdělek. V té době prý nevlastnímu tátovi sebral z peněženky bez dovolení dvě stovky, další peníze získával tím, že rozprodával své věci. Především batohy a další vybavení na vandry do přírody. U soudu prohlásil, že uvažoval o hledání nového zaměstnání – žádné konkrétní kroky ale nepodnikl. Co naopak podnikal, naznačil ve chvíli, kdy vyprávěl o tom, jak se osudného 26. května opil před tím, než se chopil nože.

Útok v opilosti

„Vstal jsem asi v devět ráno a kolem desáté jsem šel na benzinku, kde jsem byl asi do tři čtvrtě na jedenáct. Od jedenácti do dvanácti jsem pil piva v Kratochvílu (míněna restaurace U Kratochvílů) a pak jsem šel do samoobsluhy koupit si rohlíky, salám a možná i sýr. Venku jsem to snědl – a asi od půl jedné do půl čtvrté jsem byl v sokolovně; to je taky restaurace,“ popsal obžalovaný svůj program s dodatkem, že během odpoledního posezení vypil šest či sedm malých piv a nejméně pět fernetů. „Ale asi toho bylo víc,“ připustil. Po návratu domů prý našel v kuchyni lísteček, kde mu otčím psal, že je zloděj. „Kdyby tam ten vzkaz nebyl, šel bych spát,“ konstatoval s dodatkem, že takto si ale chtěl věci vyříkat. Neumí ale vysvětlit, proč se na hádku vyzbrojil nožem. Prý také netuší, co se dál odehrálo. „Pamatuju si jen jak jsme se strkali – a pak až to, jak jsem odcházel a viděl jsem na podlaze v kuchyni spoustu krve. V té době už byl poškozený v koupelně; nevím, jak se tam dostal,“ popsal Wallerer osudný konflikt, který uzavřel útěk pobodaného muže do koupelny, kde zabarikádoval dveře pračkou a z okna volal o pomoc.

Odešel bez pomoci

Sám útočník ovšem neprojevil sebemenší snahu, aby zraněnému pomohl. Vypravil se do hospody – a cestou ještě pohovořil se sousedem o tom, jak se daří v chovu králíků. „V sokolovně jsem si dal narychlo malé pivo – opravdu jsem ho tam vypil a také zaplatil, i když servírka říká, že jsem tam nebyl – a pak jsem se asi na půl hodiny natáhl u řeky Litavky a hledal jsem, jestli mám ještě peníze. Našel jsem 50 Kč, a tak jsem si v Kraťáku dal dvě piva a kafe; na nic víc jsem neměl,“ přiznal Wallerer, že ten den hodně propil – ráno totiž odcházel z domova se šesti stovkami. Pak už putoval rovnou za mříže – policisté si ho totiž vyzvedli rovnou od hospodského stolu.

Kradl vícekrát?

Na tom, že se incident odehrál přesně tak, jak popisuje. Walleerer trvá. „Prvním impuselm byl ten vzkaz – a pak už to šlo. Pamatuji si, jak jsem říkal, že je mi všechno jedno,“ prohlásil před soudem. Nedovede ale vysvětlil, kam se osudný papírek poděl. Při ohledání místa činu totiž policisté nic takového nenašli. Obžalovaný také odmítá, že by osudného dne žádal nevlastního otce o peníze, a vehementně popírá, že by ho okradl vícekrát; přiznává jen odcizení dvou stovek tři týdny před činem. Z otčímovy výpovědi ale vysvítá, že přišel celkem o čtyři peněženky; naposledy mu zmizely peníze osudného dne ráno z auta. „Na tom vzkazu o zlodějích stálo, že mám vrátit dokonce šest peněženek. Vůbec nevím, kde to vzal. Opravdu jsem mu v době, kdy jsem neměl své peníze, sebral jen 200 Kč – dvě stokorunové bankovky jsem si vzal z peněženky, která ležela v kuchyni na stole. A o auto jsem se nikdy nezajímal; nemám totiž řidičák,“ prohlásil obžalovaný.

Kde je pravda, se nyní snaží objasnit středočeský krajský soud. Líčení se ale protáhne kvůli onemocnění soudních znalců u oboru psychiatrie a psychologie. „Jeden je na operaci s kyčlem, druhá dostal chřipku. Musíme jednání odročit,“ konstatoval předseda senátu Stanislav Černecký.