K tomuto zranění, jež se naštěstí podařilo vyléčit bez toho, že by zanechalo trvané následky, došlo loni 26. dubna nad ránem na trávníku u příjezdové cesty k příbramskému Junior klubu. Zprvu přitom nic nenasvědčovalo tomu, že by osudná noc měla přinést něco jiného než příjemně strávený večer.

Diviš poseděl v restauraci, kde se s 19letou dívkou, jež tam pracovala jako servírka, domluvil, že až jí skončí směna, vyrazí společně na diskotéku. Tam se několik hodin dobře bavili – a poté Diviš svou společnici a její kamarádku vezl autem domů. Do tuhého začalo jít, jakmile kamarádka vystoupila. Dosavadní laškování přerostlo z řidičovy strany ve vážné sexuální návrhy. Či spíše požadavky.

Dvě verze případu

Do tohoto okamžiku se výpovědi obou aktérů shodují, avšak od této chvíle se rozcházejí. Zatímco Diviš tvrdí, že i nadále se vše odehrávalo z obou stran dobrovolně a k „nehodě“ spojené se zraněním zřejmě došlo ve chvíli, kdy partnerce zvedl nohy a zatlačil na ně poté, co selhal jako muž, dívka vypověděla, že všechny návrhy rázně odmítla. Snažila se utéct, ale marně. Hrubián ji dostihl. A proti přesile výrazně staršího muže pak drobná slečna neměla šanci. Až když ho vyrušilo auto náhodně projíždějící kolem, podařilo se jí násilníka odstrčit. Polonahá doběhla k autu a nasedla do něj. Diviš se vrátil ke svému vozidlu, vyhodil odtud tašku s věcmi své oběti a z místa činu odjel.

Výpověď taxikářky, která seděla za volantem projíždějícího vozu, dává za pravdu dívčiným slovům. Žena z taxíku jednoznačně vyloučila Divišovo tvrzení, že kdyby oběť chtěla, mohla z místa odejít. A také její stav naznačoval, že se jí stalo něco hrozného. „Byla vyděšená, rozrušená, říkala, že byla znásilněna – a také to telefonovala svému otci,“ řekla taxikářka. Odvolací senát proto neměl pochybnosti, čí verze je pravdivá.

Osudná lehkomyslnost

„Zranění bylo způsobeno nešťastnou náhodou, ne cíleným útokem,“ snažil se přesvědčit soud obhájce Martin Skalický. „Můj klient trvá na tom, že násilí nepoužil. Pokud poškozená změnila postoj k milování, stalo se tak až v souvislosti s přijíždějícím vozidlem – a možná také s použitými sexuálními praktikami,“ prohlásil advokát.

Na jeho argumenty však soud nepřistoupil. Předseda senátu Bohumil Kalát nicméně zvedl káravý prst i vůči oběti. „Počáteční kontakt vykazoval jistou míru lehkomyslnosti: poškozená sedla do auta muže, kterého příliš neznala, nechala se odvézt na diskotéku, kde konzumovala alkohol, a znovu sedla do auta,“ připomněl soudce. Má však za to, že dívka dala jasně najevo, že s pohlavním stykem nesouhlasí.

Ochrana společnosti

Robert Diviš, který byl pro znásilnění v minulosti souzen již čtyřikrát, je podle znalců postižen patologickou sexuální agresivitou a smíšenou poruchou osobnosti, která se projevuje nepříznivými povahovými rysy se sklony k agresivnímu jednání. Sexuální agresivita se objevuje zvlášť ve chvílích, kdy je ovlivněn alkoholem. „A odmítnutí jen zvyšuje jeho touhu,“ varovali znalci s dodatkem, že Divišův pobyt na svobodě je nebezpečný – zvláště za situace, kdy je ke své sexuální poruše zcela nekritický a odmítá, že by se měl podrobit léčbě. Zabezpečovací detence (tedy pobyt v ústavu podobným psychiatrické léčebně, avšak s vězeňským režimem) se sexuologickým zaměřením se tak jeví jako nezbytná k zajištění ochrany společnosti.