Právě tento nápad je podstatou nové on-line služby nazvané Zapomenuté miliardy. Podle Surmařových zjištění totiž v evidenci Centrálního depozitáře cenných papírů stále zůstává asi 750 tisíc nezařazených majetkových účtů, na něž vlastníci zapomněli. Až 200 tisíc účtů přitom může obsahovat nárok na hodnotný majetek. Celkem podle jeho odhadů může jeho hodnota činit 10 až 15 miliard korun.

A jak se lidé k penězům nyní mohou dostat? Stačí se zaregistrovat na stránce zapomenutemiliardy.cz. Potom je třeba jen vyplnit jednoduchý dotazník, a vše za ně zařídí odborníci. Pokud zájemce na nic nemá nárok, nemusí nic platit. Kdo bude chtít prostřednictvím této služby akcie získat, zaplatí nanejvýš 15 procent jejich hodnoty.

Ilustrační snímek
Ženám narostla průměrná mzda víc než mužům. Důvodem je pandemie covidu

Šanci „ukousnout“ si svůj podíl na zapomenutých miliardách mají nejen účastníci kuponové privatizace, tedy lidé narození v roce 1975 a dříve, ale i dědicové již zemřelých majitelů kuponových knížek. „Řada lidí vlastnila hodnotné akcie, na které se při dědickém řízení zapomnělo, takže i dědicové mají šanci,“ prohlásil Surmař. Vyzývá proto zejména mladé lidi, aby se zeptali rodičů či prarodičů, zda měli kupónovou knížku a zda vědí, co se s ní stalo.

Času je málo

Na získání zapomenutých akcií mají zájemci čas jen do konce září. Možnost zhodnotit akcie různých firem totiž postupně končí. Kupříkladu od podzimu budou nedobytné náhrady pro akcionáře u společnosti Unipetrol, přičemž se jedná o více než miliardu korun. „Lidé tak o značnou část prostředků navždy přijdou,“ varuje akcionáře Surmař.

Někteří odborníci jeho přístup chválí. „Já si myslím, že tento projekt je velmi užitečný, a těm lidem, kteří to sami neumí dohledat, dnes nikdo jiný není schopen pomoci,“ řekl Deníku Karel Zeman z Vysoké školy ekonomické. „Obzvláště starší lidé s tím měli vždycky starosti, protože to není jednoduchá věc, takže se v tom nevyznají,“ poznamenal.

Zástupci zemí ze skupiny G7
Globální firmy budou platit daň ze zisku nejméně 15 procent, shodly se země G7

Jiní znalci ale pro takové „akcionáře“ mnoho pochopení nemají. Ti, kteří na své akcie již zapomněli, si je podle nich totiž vlastně ani nezaslouží. „Když lidé něco dostanou zadarmo, tak si toho neváží, a v kuponové privatizaci to zadarmo dostali,“ řekl Deníku ekonom Evžen Kočenda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Kdo se o to nedokázal postarat a nevážil si toho, tak ať nic nemá,“ dodal.

Kupónová privatizace se v tehdejším Československu uskutečnila ve dvou vlnách v letech 1992 a 1994. Každý dospělý občan si mohl zakoupit kupónovou knížku a v ní deset kupónů, což jej celkem vyšlo na 1035 korun. Jejich prostřednictvím si mohl levně zakoupit podíl na akciích vybraných do té doby státních podniků. Mnoho z nich ale po privatizaci vytuneloval jejich management či noví majitelé.