Ředitel BIS Michal Koudelka: S Ruskem a Čínou musíme jednat jako hrdá země

S tímto rizikem souvisí nelegální migrace. V minulosti se mnozí z aktérů velkých útoků v Evropě rekrutovali právě z řad imigrantů. Proto je důležité, že terorismu a migraci věnuje značnou pozornost BIS a hlavně vláda. Nejenom tím, jak reaguje na naše informace a doporučení, ale i snahou přijímat legislativní změny, které pomáhají tomuto riziku čelit s co největší efektivitou.

Babišovi by nevadilo, kdyby ČSSD z vlády odešla. Nahradil by ji ministry z ANO

Patřilo by k účinnému řešení například uzavření schengenského prostoru v tom smyslu, že do něj ilegální migranty vůbec nebudeme pouštět?
O daleko lepší a účinnější ochraně vnější schengenské hranice hovoříme už dávno. Je to nesmírně zapotřebí a požaduje to celá evropská bezpečnostní komunita. Po tom, co se nyní odehrálo, na to začínají slyšet i významní evropští politici. Naše vláda o tom mluví dlouho.

Je za tím, že se nám islámští teroristé obecně vyhýbají, ostražitost bezpečnostních složek, nebo jde o prozaičtější důvody typu nižších sociálních dávek?
České bezpečnostní složky jsou ostražité, schopné a tomuto problému věnují skutečně velkou pozornost. Druhým důvodem je velmi těsná mezinárodní spolupráce, kdy sdílíme informace, jež se tohoto fenoménu týkají. Platí pochopitelně i to, že Česko bylo doposud hlavně tranzitní zemí, a nikoli cílovou. To se ovšem může změnit.

Ptám se na to i proto, že v Rakousku se po teroristickém útoku vzedmula vlna kritiky na adresu bezpečnostních složek, které měly agresora dříve v hledáčku, ale po propuštění z vězení ho nechaly být. Padala slova o selhání bezpečnostního aparátu.
V demokracii podléhají zpravodajské služby a policie přísné kontrole a musejí postupovat pouze podle zákona. V případě islámského terorismu je problém, že potenciální útočník dlouho žádnou protizákonnou činnost nevykazuje. Když se někdo vyjádří v mešitě, že by chtěl provést útok, služba to zjistí a začne se mu věnovat. Sleduje ho, odposlouchává jeho hovory, zjišťuje informace o jeho okolí. Měsíc, dva, čtyři. Poté jde k soudu s tím, že se nic neděje a žádá o prodloužení povolení. To se stane, ale za další čtyři měsíce už to soudce odmítne. Poté zpravodajská služba již nemůže ve sledování pokračovat.

K radikalizaci těchto lidí dochází přes internet nebo po nějakém dramatickém kázání a stává se, že se rozhodnou náhle a provedou útok. Pak se řekne, že služba o nich věděla, ale nezakročila. To je podle mě nespravedlivé.

Chci se podílet na rozvoji a strategii Krajské zdravotní, říká Adam Vojtěch

Ve Francii se nyní hodně mluví o tvrdém zásahu proti radikálním kazatelům v mešitách. Je to cesta, která by pomohla i zpravodajcům?
Je to samozřejmě jedna z cest. Imámové mají na imigrační komunitu velký vliv. Ostatně my se tomuto jevu také věnujeme. V případu Samera Shehadeha jsme jeho působení společně s policií dokázali zamezit. V boji proti terorismu na českém území je policie, konkrétně Národní centrála proti organizovanému zločinu, ochranná služba a Útvar rychlého nasazení, naším hlavním partnerem. Tam působí špičkoví odborníci a ve vedení jsou profesionálové, jichž si velice vážím.

Mezi evropskými službami pak existuje několik platforem, kde si vyměňujeme informace. Klíčová je ta, v níž jsou přítomni vyslanci téměř všech evropských služeb a online sdílejí informace mezi sebou i svými centrálami o jakémkoli ohrožení, útoku, teroristovi a jeho pohybu. Díky našemu zástupci mohu rychle reagovat na jakékoli dění a okamžitě informovat premiéra, ministry vnitra a zahraničí, kteří pak přijímají rozhodnutí. Jsem pyšný, že jsme šestou sedmou nejbezpečnější zemí světa, ale zároveň stojím oběma nohama na zemi, si-tuace není jednoduchá, a proto musíme dělat všechny potřebné kroky k ochraně republiky. O to se snažím.

Ve výroční zprávě za loňský rok popisujete aktivity cizích zpravodajských služeb, mezi nimiž na prvním místě jmenujete ruské a čínské rozvědky. Jaký zájem mají o poměrně všední středoevropskou zemi bez velmocenských ambicí, byť člena NATO?
Poloha Česka v srdci Evropy po mnoho let znamená, že je z historických, geopolitických a mocenských příčin středem pozornosti. Zájmy velmocí se totiž právě tady kříží. Z hlediska Ruska jsme spíše cílem, Českou republiku vždy vnímalo jako sféru svého vlivu, a to se nezměnilo. Rusko má stále ambici ovládnout středoevropský prostor. Čína nás zase vnímá spíše jako cestu do Evropské unie. To ale neznamená, že ji nezajímají informace z oblasti vědeckotechnického výzkumu.

Proto se snaží takzvaně zaháčkovat hlavně v akademickém prostředí?
Ano, jde totiž o prostředí, které ze své podstaty musí být otevřené, komunikativní. Zajímavý je čínský zájem v oblasti takzvaných pěti jedů. Je to terminus technicus a znamená Tibet, Tchaj-wan, Falun Gong, Ujgurové a demokratizační hnutí. Proto také cesta na Tchaj-wan, kterou plánoval Jaroslav Kubera a uskutečnil Miloš Vystrčil, Číňany tolik rozrušila.

Pakliže obecně hovoříme o Číně a o Rusku, jde z mezinárodního hlediska, diplomacie a obchodu o dvě velmi důležité země. Jsem proto přesvědčený, že s nimi máme mít dobré vztahy, které musejí být založeny na vzájemném respektu. Musíme k nim přistupovat jako silná a hrdá země. Jsem dokonce přesvědčen, že to přivítají i obě tyto velmoci. Budou mít před sebou partnera, který je čitelný, a budou vědět, co od něj mohou čekat.

Věra Jourová: Unijní dotace jsou složitější, ale čisté

Přede dvěma lety jste ve výroční zprávě zveřejnili větu, která vzbudila velkou nelibost nejen na Pražském hradě: „Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury.“ Nelitujete zpětně tohoto odstavce?

Nelituji toho odstavce, ale několikrát jsem řekl, že ta formulace byla chybná. Byla to věta pod čarou a mrzí mě to. Nicméně podstata toho, že Rusové velmi umně využívají svůj výklad dějin, je pravdivá. Přesvědčujeme se o tom pořád. Vidíme, že zpochybňují rok 1968, že si posunuli konec druhé světové války a další věci. Na to jsme chtěli upozornit. Na druhou stranu tato událost měla i velmi pozitivní stránku. Začali jsme komunikovat s učiteli historie a občanské nauky. Měl jsem několik výborných setkání a na mnoha věcech jsme se shodli.

Například na tom, že na dějiny druhé poloviny dvacátého století ve škole téměř nezbývá čas?
Říkáte to naprosto přesně. Dějiny dvacátého století se téměř vůbec neučí, je to jen na snaze a iniciativě učitelů, což je třeba změnit. Navíc jsme začali pořádat setkání se studenty středních a vysokých škol, což byly výborné akce. Účastnili se jich velmi otevření, bystří a chytří mladí lidé, kteří se ptali na spoustu věcí. Moc se mi to líbilo. Kromě toho dostali informace o naší službě, takže se k nám hlásí víc lidí, což je pro BIS velký přínos.

Tady jste tedy z ne úplně šťastné formulace vytěžili maximum…
Snažili jsme se. A jsem přesvědčen, že se k tomu v brzké době naše společnost ještě vrátí.

Zato v letošní kauze ricin jste nezískali nic. Jednak došlo k úniku informací, který vám zhatil práci, jednak i premiér potvrdil, že šlo o hru dvou zaměstnanců ruské ambasády, kdy cílem nebyla otrava pražských komunálních politiků, ale jakési profesní znemožnění kolegy. Jak to, že se to stalo?
Bez ohledu na to, co se o tom psalo - v médiích se objevovaly velmi zkreslené a nepřesné informace a novináři, jichž si jinak vážím, tady neodvedli příliš dobrou práci -  šlo o velmi jednoduchou věc. Dva pracovníci ruského zastupitelského úřadu v Praze se neměli rádi, jeden chtěl poškodit druhého a pokusil se do toho zatáhnout naši službu. Kdyby nedošlo k úniku informací, vyřešili jsme ten případ velmi jednoduše a potichu. To se bohužel nestalo.

Pracovali jsme pod obrovským tlakem a takřka v přímém přenosu. Obvinění, že k tomu úniku došlo z BIS, je směšné. Služba jím byla postižena, znamenalo to velkou komplikaci pro naši práci, a proto jsem také podal trestní oznámení. Ten, kdo to novinářům řekl, je buď úplný hlupák, nebo to udělal schválně, aby službu poškodil.

Nicméně BIS odvedla skvělou práci a případ vyřešila jednoznačně. To, že jsme postupovali správně, konstatoval dvakrát za sebou bezpečnostní výbor sněmovny, ale řekl to i premiér, který nám poděkoval za výbornou práci. My jsme mu poskytli přesné informace a on postupoval tak, jak postupuje silný premiér hrdé země. Bez milosti ty Rusy poslal domů. To je přesně postup, o kterém jsem mluvil.

Šéf svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza: Přišli jsme o pověst bezpečné země

Když už jsme u toho, léta se tady tvrdí, že je tu naprostý nepoměr ruských diplomatů třeba vůči Vídni, Budapešti či Varšavě. Jaroslav Bašta, který stál u zrodu polistopadových zpravodajských služeb, říká, že kdyby BIS pracovala dobře, polovina z nich by byla jako nežádoucí osoby vyhoštěna.
To je nesmysl. BIS se vyjadřuje ke každé akreditaci a poskytuje informace, s nimiž posléze pracuje ministerstvo zahraničí. Bez ohledu na to, kdo je v jeho čele, pracuje skvěle, naše informace bere vážně a reaguje na ně v 99 procentech případů. A kvůli tomu čelí velkému tlaku Ruska, neboť mnoho akreditací na základě našich doporučení ministerstvo zamítá. Je to jeden příklad, jak ruská strana vnímá naši sílu, navenek české ministerstvo zahraničí kritizuje, ale uvnitř ambasády si říkají: pozor na to, aby nás neposlali domů. Samozřejmě pokud máme ruského zpravodajce, který působil proti naší zemi nebo spojencům a byl vyhoštěn, tak akreditaci nedostane a nemůže sem jako diplomat přijet. Není-li tomu tak, nedá se s tím nic dělat.

I 31 let po listopadové revoluci vidíme, jak se prolínají politické a byznysové zájmy, naposledy v brněnské kauze Stoka. Také ve vaší zprávě se hodně hovoří o lobbingu, který překračuje běžné meze, o nepoctivém získávání veřejných zakázek. Do jaké míry může BIS v těchto věcech pomáhat spravedlnosti?
BIS věnuje ochraně významných ekonomických zájmů země velkou pozornost. Naši zákonní adresáti dostávají nejvíc informací právě z této oblasti. Na nich pak je, jak s nimi naloží. Důležité je, že současná vláda s nimi skutečně pracuje a reaguje na ně rychle. Pak se dějí věci, které nikdy nekomentujeme, ale když je sleduji, tak vím, že jsme za tím byli my. To má velký význam obecně i pro morálku našich důstojníků.

Vaše upozornění, že se soustředíte na velké projekty v oblasti energetiky a komunikačních technologií, si každý přeložil do sousloví tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a mobilní sítě 5G. Jde o segmenty, které mají z vašeho pohledu pro ochranu zájmů České republiky strategický význam?
To jednoznačně. Zejména o tendru vůbec nemohu mluvit, je to citlivá věc, jež je plně v kompetenci vlády. Celá bezpečnostní komunita ale vypracovala jasná doporučení, která vláda akceptovala. O vítězi tendru rozhodne až příští vláda. BIS jí poskytne veškeré informace, které jí pomohou ke správnému rozhodnutí ve prospěch naší země. Obecně je jasné, že Česko bude v relativně krátké době potřebovat nové energetické zdroje. Pokud by se na jejich výstavbě podílel stát, který nerespektuje demokratické principy, nedívá se na svobodu stejně jako my a není naším spojencem, bylo by to pro Českou republiku riskantní. Je to ale zcela na vládě a dál to nechci komentovat.

I zavření ekonomiky může stát životy lidí, říká profesor Štěpán Jurajda

Prezident Zeman se několikrát na adresu BIS vyjádřil nelichotivě s tím, že její zprávy hází rovnou do koše. Jak jsem pochopila z vašich vyjádření, premiér či ministr zahraničí naopak na vaše doporučení, analýzy a upozornění dají?
Větu o házení našich zpráv do koše jsem už dlouho od žádného ústavního činitele neslyšel. Tato vláda a její předseda se bezpečnosti země věnují maximálně, s našimi zprávami pracují velmi intenzivně a reagují na ně okamžitě. Na premiérovu žádost jsem si nechal vypracovat přehled o tom, jak vláda reagovala na zprávy BIS. Výsledek je úžasný, neboť naše podněty vzala v potaz ve sto procentech případů. To je vynikající vzkaz hlavně pro občany. Vláda bere informace své tajné služby vážně a pracuje s nimi rychle.

Tak to vám například prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala musí závidět.
Nevím, jak vláda pracuje s jeho zprávami.

Stěžuje si, že málo.
Já jsem velmi hrdý, že v tomto směru si nemohu stěžovat, ba naopak jen chválit. A nejde jen o vládu. Když jsem se stal ředitelem BIS, rozhodl jsem se být výrazně otevřenější vůči Senátu a zejména sněmovně, jejímu bezpečnostnímu výboru a komisi pro kontrolu BIS. Jsem přesvědčený, že politici, kteří mají z velké části v rukou bezpečnost země, neboť přijímají klíčové zákony, musejí vědět, jakým rizikům Česká republika čelí. Proto jsem je daleko více začal seznamovat s tím, co je pro zemi bezpečnostní problém. Vrací se mi to tisícinásobně. Naše komunikace je výborná, v těchto orgánech většinou zasedají vzdělaní a odpovědní lidé. Podpora, kterou službě vyjadřují politici demokratických stran napříč politickým spektrem, je jednoznačná a opakovaná. Podle mě je to proto, že vidí, jak služba pracuje a co pro zemi dělá.

Snad se tím dostáváme do kýženého bodu, v němž všichni bez ohledu na stranické triko uznávají, že jsou oblasti, v nichž musí být dosažena shoda.
Samozřejmě. Naše služba je naprosto apolitická, a vlastně je mi jedno, s kým o její práci mluvím, pokud je to politik demokratické strany, který k tomu má zákonný mandát.

Můžete říct, jaký poměr zaměstnanců BIS tvoří analytici a lidé v terénu, neboť představy založené na špionážních filmech jsou možná divoké?
To se zajisté říct dá, ale říkat to nechci. Faktem je, že služba je uskupení lidí mnoha profesí. Operativní důstojníci získávají informace v terénu, mnohdy za pomoci technických prostředků, které jsou opravdu někdy jako z filmu. K tomu potřebujeme technické experty, kteří ta zařízení instalují a obsluhují. Svoje zjištění pak předávají analytikům, kteří je zpracují a připraví jako výstupní zprávu našim zákonným adresátům. K tomu musíme mít i odpovídající zázemí, kde odborníci pečují o veškeré vybavení a servis. Bez přehánění mohu říct, že tu působí lidé, jež nám závidí daleko větší, silnější a známější služby.

Prezident České lékařské komory: Vláda zaspala, teď se mělo ještě víc přitvrdit

Na to musím kontrovat, že tuto pověst vám může zkazit jeden člověk, o němž nyní mluví hlava státu Miloš Zeman. Jak potvrdil, bývalý šéf analytiky BIS Jiří Rom jako zaměstnanec Kanceláře prezidenta republiky pro něj vypracoval materiál, který údajně dokládá, že nejste mužem na svém místě. Pan Rom snad nepodepsal závazek mlčenlivosti?
BIS se o svých důstojnících a personálních otázkách nikdy nevyjadřuje veřejně. Myslím, že si každý udělá obrázek sám.

Bavili jsme se o klasických bezpečnostních hrozbách, k nimž v posledních letech přibyla jedna nová a dramatická, tedy dezinformační weby a lži šířené na sociálních sítích. Jsou zpravodajské nástroje, jimiž se s tím dá účinně bojovat?
S dezinformacemi se opravdu bojuje nesmírně těžko. Jak už jsem někde řekl, proti lži je nejlepší bojovat pravdou. O tom jsem stále přesvědčen. Velkou úlohu v tom hrají novináři, jejich podávání informací. Zásadní roli mají i politici. Musejí být natolik důvěryhodní a přesvědčiví, aby jim veřejnost věřila, když nějakou dezinformaci uvádějí na pravou míru.

Výborným příkladem je případ ruské dezinformace, při níž se snažili do otravy Sergeje Skripala ve Velké Británii zatáhnout Českou republiku v souvislosti s výrobou nervově paralytické látky novičok. Naše služba tehdy k tomu jako jediná dala jednoznačné a přesné informace, že se tady novičok nikdy nevyráběl. Zásadní pro boj s tou dezinformací bylo, že premiér Babiš vystoupil a jasně řekl, že se tady novičok nevyráběl. Krátkým a přesným prohlášením ruskou dezinformační kampaň zastavil.

Aby ji prezident Zeman oživil sdělením, že se tu novičok pro testovací a vědecké účely vyráběl?
Nechci mluvit o panu prezidentovi. Pan premiér svým prohlášením tuto kampaň zastavil. A to je cesta, jak se mají politici chovat. Odvážným a jasným vystoupením tehdy předseda vlády bojoval za svou zemi. A dnes, kdy v souvislosti s pokusem o otrávení ruského opozičního politika Navalného vyhlásila Evropská unie sankce proti některým ruským představitelům, to nabylo ještě daleko větší význam.

Ve výroční zprávě se zmiňujete o tom, že dezinformační média mají snahu se tohoto označení zbavit a začít být vnímána jako hlavní proud. Není to snad ještě větší ohrožení?
Je to nebezpečné, proto je třeba o tom mluvit a veřejnost informovat. Když jste zmínila onu větu o výuce dějepisu pod čarou, tak tehdy byla BIS cílem masivní dezinformační kampaně. Na vlastní kůži jsme zažili, jak to vypadá i jak těžké je se tomu bránit.

Ono asi není jednoduché být v pozici ředitele instituce, když jste neustále ostřelován prezidentem republiky, který vaši službu označil za čučkaře. Příští rok vám vyprší pětiletý mandát šéfa zpravodajců a tlak z Hradu zřejmě zesílí. Kdyby vám premiér Andrej Babiš nabídl, abyste ve funkci pokračoval, přijal byste?
Já jsem na BIS velmi hrdý. Nastoupil jsem sem v roce 1992 a nikdy jsem toho kroku nelitoval. Od první chvíle jsem tuto práci považoval za poslání, za službu této zemi. Pracují tady skvělí lidé, zažili jsme a do konce dovedli neskutečné případy. Jsem pyšný, že můžu stát v čele takové služby. Pakliže bude mít premiér příští rok o mé služby zájem a já budu mít stále co nabídnout, velmi rád tuto nabídku znovu přijmu.