Výsledky přijímacích zkoušek na střední školy, které dělali žáci devátých ročníků, jsou mezi regiony poměrně vyrovnané a rozdíly se pohybují jen v jednotkách procent. Praha ale za celorepublikovým průměrem zaostává o téměř dvanáct procentních bodů a na žádnou ze středních škol se nedostalo šestnáct procent žáků. Největší podíl, více než polovinu, nepřijatých tvořili aspiranti na čtyřletá gymnázia.

Neznamená to ale, že studijní schopnosti uchazečů v Praze jsou slabší než těch z jiných regionů. Počet přihlášek byl ale v hlavním městě mnohem vyšší, než kolik míst školy reálně nabízely.

Žáky posledního ročníku, kteří úspěšně složili přijímací zkoušky, čekají tři měsíce bez stresu:

Na sociálních sítích lidé sdílejí výsledky a pohoršují se, že pro přijetí například v Karlovarském kraji stačila pohodlně polovina bodů z testů CERMATu oproti nutnému počtu v Praze. „Tip pro rodiče, kteří chtějí příští rok dostat svoje děti na gymnázium: Přestěhujte se do Ostrova. Třeba u osmiletého tam letos stačilo 46 bodů na přijetí. Někde v Praze a Brně jste museli mít 83 i více bodů,“ poznamenal známý expert na marketing Robert Le Veneur.

Problém má vyřešit více škol

Kapacity gymnázií a zájem o ně jsou přitom palčivý problém celého Česka. Rozdíl zájmu a míst letos v konečném součtu činil podle dat České školní inspekce 164 procent, což odpovídá osmnácti tisícům uchazečů.

Naopak v případě maturitních oborů na čtyřletých odborných školách je míst dostatek, rezerva byla letos více než čtyři tisíce míst. „Míst ve středních školách je v celorepublikovém průměru dostatek, problematické je jednak regionální rozmístění a jednak zájem uchazečů pouze o určité obory,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová.

Posílit podíl všeobecného vzdělávání ve školské soustavě je jednou z priorit ministerstva školství v rámci strategie Strategie 2030+. „Vzhledem k tomu, že stoupá poptávka po všeobecně vzdělávacích oborech, chceme podporovat kraje v tom, aby poměr všeobecně vzdělávacích oborů a odborných oborů mohl být až 50/50,“ potvrdil před časem ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.

Chudší to mají těžší, bohatší si zaplatí přípravu

Kapacita škol ale není jediná nerovnost, kterou odborníci ve stávajícím systému přijímacích zkoušek vidí. Podle nich se projevilo, že děti z bohatších poměrů mají před chudšími vrstevníky výhody.

Podle odbornice z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Jany Strakové jsou kvůli převisu poptávky nad nabídkou gymnázií zkoušky nastaveny tak, aby mezi dětmi rozlišovaly. „V současné době to nevypadá primárně tak, že zkouška ověřuje, zda si děti osvojily základní požadavky povinného vzdělávání. Kdyby takhle postavená byla, mohlo by se ukázat, že takových dětí je víc, než kolik máme míst na maturitních oborech,“ zmínila.

Kde najdete důležité informace, jaké jsou závěrečné termíny a co si pohlídat v případě úspěchu i neúspěchu u přijímaček? Najdete v textu:

Dodala, že zkoušky obsahují úlohy, na které běžná školní výuka nestačí a bez speciální přípravy je téměř není možné zvládnout s výrazně vysokým výsledkem. Východiskem jsou kurzy soukromých firem a nákupy cvičebnic. „Podle mého názoru je tento byznys neetický a vyřazuje ze hry děti, jejichž rodiče nemají prostředky, aby jim tu přípravu zaplatili,“ doplnila Straková.

S podobnou kritikou nesouhlasí šéf Cermatu, který testy připravuje, Miroslav Krejčí. Komerční kurzy podle něj nejsou nutné, protože testy vycházejí z rámcových vzdělávacích programů a nic navíc tam není. Ilustroval to na příkladu úloh z češtiny. „Naše testy z českého jazyka jsou z osmdesáti a více procent o porozumění textu. Nezkoumají, co se dítě naučilo, jak umí psát, jaké má znalosti českého pravopisu, byť já bych byl radši, kdyby tam gramatiky bylo víc. Matematika je pak kombinací porozumění textu a logiky. Ve výsledku naše testy úzce korelují s prověřováním studijních předpokladů pro školy se všeobecným vzděláním. Těžko si lze představit něco univerzálnějšího a lepšího, než máme nyní,“ uvedl před časem pro Deník.