V roce 2015 bylo v Česku podle odborné analýzy 606 vyloučených lokalit s asi 115 tisíci obyvateli. Přibylo jich, v roce 2006 tu bylo kolem tří set ghett s 80 tisíci obyvateli. Stále sice převládají lokality, kde Romové tvoří většinu, nicméně přibývá těch, kde v sociálně vyloučeném prostředí žije i neromské obyvatelstvo. Největší počet sociálně vyloučených lokalit – celkem 89 s počtem až 38 500 obyvatel – byl identifikován v Ústeckém kraji. Následují kraj Moravskoslezský se 72 lokalitami, Středočeský kraj (64 lokalit), Olomoucký (62 lokalit) a Karlovarský (61 lokalit). Nejvíce sociálně vyloučených obyvatel žije na území obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem (asi 8200).

Mostecký Chanov

Mostecká radnice pokračuje v záměru odstraňovat torza domů v celostátně známé sociálně vyloučené lokalitě Chanov. Městské sídliště Chanov vzniklo na okraji Mostu v letech 1978 a 1979. Mělo kino, kulturní středisko, samoobsluhu a další služby. Postupně na sídlišti převážili Romové, a situace se začala výrazně zhoršovat mezi lety 1985 až 1988 po příchodu dalších rodin ze Slovenska či venkova. Kromě toho město tehdy tiše podporovalo výměny bytů romských rodin z města s neromskými z Chanova. Počet současných obyvatel se odhaduje na necelou tisícovku, z toho třetinu tvoří děti. Od roku 2013 město zbouralo v Chanově čtyři poškozené paneláky. Na sídlišti jich zbývá osm. Bloky 2, 8, 11 a 13 jsou od roku 2012 opravené za 43 milionů korun, z toho většinu nákladů pokryla dotace EU.

V návrhu městského rozpočtu na rok 2022 je zahrnuta částka na demolici bloku 6. Zda bude následovat blok 10, není jasné. Další vývoj bydlení v Chanově je nejistý. Plánované navyšování kapacity bytů město zastavilo zrušením zakázky na výstavbu prvního kontejnerového domu kvůli vysoké ceně, a alternativa zatím není. Velká část místní komunity je ale připravena jako nikdy předtím podílet se na odstraňování nešvarů. Zatímco část paneláků upadá, další domy si lidé zvelebují. Zazdili díry v přízemí a natřeli poškozené vchody.

Fotogalerie: Sídliště Chanov

Janov u Litvínova

Kdysi to byla samostatná vesnice u Litvínova, v 19. století proslulá ovocnými sady, výstavbou vil a zázemím pro rekreaci. Po zbourání velké části starých domů vzniklo na přelomu 70. a 80. let minulého století panelové sídliště. Nyní má Janov zhruba 4500 obyvatel a je považován za největší sociálně vyloučenou lokalitu v ČR. Na sídlišti je třicítka paneláků, z toho tři jsou určené k demolici. Opuštěná je desítka domů. Hlavními problémy jsou devastace bytového fondu a extrémní migrace. Zadlužené domy byly odpojovány od tepla a teplé vody. Struktura vlastnictví a správy domů zůstává po privatizaci složitá a nepřehledná. V roce 2008 čelil Janov pokusu o protiromský pogrom, který skončil střetem demonstrantů s policií. Město chce letos v Janově zbourat dva vybydlené paneláky. Obě demolice by měly být financovány z dotačního balíčku zaměřeného na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách.

Fotogalerie: Litvínovské sídliště Janov

Ústí nad Labem

Tuny odpadu, absolutní nerespektování pravidel sousedského soužití, jízda na černo v MHD. Taková je realita ve vyloučených lokalitách v Předlicích, Krásném Březně a v Mojžíři.

Jak popsala starostka obvodu Neštěmice, kam sídliště Mojžíř spadá, Yveta Tomková, nepořádek, který nechá obvod ráno uklidit, bývá zpět už večer a do rána to okolo paneláků vypadá, jako by tu nikdy nikdo neuklízel. „Naši pracovníci na VPP sem už odmítají chodit uklízet, protože po nich z oken kolikrát někdo hodí kus nábytku, nebo je jinak napadá. Je to katastrofa. Máme tu kumulováno asi 1,5 tisíce lidí, kteří nerespektují žádná pravidla ani zákony,“ říká.

Fotogalerie: Mojžířské ghetto

Krnov

O tom, že sedm městských bytových domů ve vyloučené lokalitě v Krnově půjde k zemi, rozhodli zastupitelé v Krnově. Jde převážně o vybydlené objekty ve špatném technickém stavu, jejichž oprava by byla dražší než zbourání a výstavba nových. Náklady na rekonstrukci byly odhadnuty na 130 milionů korun. Město by na ni sice mohlo získat dotaci, ale jen v případě, že by se jednalo o sociální bydlení, které v současnosti dotační tituly podporují. To by ale znamenalo potenciální hrozbu opětovného vzniku vyloučené lokality. Stejně by mohlo území skončit v případě prodeje soukromým vlastníkům, kteří by objekty mohli po co nejlevnější opravě obsadit sociálně slabými nájemníky.

Lokalita Račín v Kroměříži

Zbouráním posledních tří domů definitivně zanikla na konci loňského roku problematická lokalita Račín. Problém s touto sociálně vyloučenou oblastí se táhl desítky let, kdy nepřizpůsobiví obyvatelé Račína obtěžovali hlukem, hromaděním odpadků, ničením majetku a agresivitou své sousedy i široké okolí. V této lokalitě žily desítky lidí, většina navíc nelegálně. Platící nájemníky radnice přestěhovala jinam, neplatiče město řešilo soudně včetně vyklizení bytu s pomocí exekutora. Demolice objektů v Račíně začala v roce 2018, kdy šly k zemi dva obytné domy, následovaly dvě hospodářské budovy, které bývaly nelegálně obývány. Loni byly za zhruba milion korun zdemolovány poslední tři obytné domy. Město bude nyní rozhodovat o budoucím využití lokality.

Fotogalerie: V Račíně by se měly bourat další dvě hospodářské budovy

Mariánské Hory v Ostravě

Mariánské Hory a Hulváky se v poslední době skloňují v souvislosti s nepřizpůsobivými lidmi, kteří se sem stahují za bydlením, drogami, zábavou i obživou. Reportáž Deníku ze samozvaného „domu hrůzy“ v ostravských Mariánských Horách vzbudila před nedávnem velký rozruch. V bytovém domě s hlodavci a v neskutečném svinčíku žilo víc než dvanáct dětí a osm dospělých. Vyloučených lokalit je ale v Ostravě víc. Neobyvatelných bytů jsou stovky a uvnitř jejich zdí vládne obrovská zadluženost. Mezi třemi desítkami ubytoven na území města je jich desítka problémových a žije tam asi 1500 lidí, z toho přes 400 dětí! Město se snaží je dostat do standardního bydlení. Problém je ten, že oni sami nemají zájem.

Fotogalerie: Osada Červený kříž v Mariánských horách

Čunek vystěhoval Romy z centra Vsetína

Někdejší starosta Vsetína, senátor Jiří Čunek, o vystěhování romských rodin z centra města po patnácti letech, které od té doby uplynuly, řekl v rozhovoru Deníku: „Měli jsme tehdy Romy vystěhovat bez náhrady.“ Vsetínská radnice v čele s Čunkem tehdy rozhodla vystěhovat Romy ze zdevastovaného „pavlačáku“ a přestěhovat je do lokality Poschla. Vedení Vsetína si za to vysloužilo nejen vděk obyvatel města, ale i kritiku a obviňování z rasismu.

Před vystěhováním a následném zbourání domu probíhaly sedm let soudy a drtivá většina obyvatel „pavlačáku“ byla pravomocně odsouzená k vystěhování bez náhrady. „Uvědomili jsme si však, že pro město je rizikem několik desítek rodin čítajících téměř dvě stě lidí, které budou bez přístřeší na břehu řeky Bečvy. Rozhodli jsme se proto, že postavíme ubytování v Poschlé, které bude splňovat standardy bydlení podle norem, a zároveň bude mimo zastavěnou oblast. Těmto lidem, kteří kvůli tomu, že se neuměli chovat a neměli už nárok na bydlení, jsme pomohli a určili pevné i přísné podmínky, za kterých mohou v Poschlé bydlet. Dnes vidíme, že je to zřejmě jediný projekt v Evropě pořízený pro romskou komunitu, který tak dlouho funguje,“ uvedl Čunek.

Fotogalerie: Pavlačový "dům hrůzy" v centru Vsetína zbourali na podzim 2006

Otázka pro místostarostu městského obvodu Neštěmice Romana Fikara

Mojžíř, to je vyloučená lokalita, co s tím?
„Podle mého soudu je to neřešitelná otázka. Pokud parlament nepřijme opatření, která by nám dala víc pravomocí, nic se nezmění. Protože na úřadu máme málo možností v těchto situacích zasahovat. V Mojžíři musíme chránit ty slušné, je to složitá situace, jelikož nesmíme zanedbávat nikoho v Mojžíři. Pro ilustraci: například za úklid kolem kontejnerů na odpad v Mojžíři dáváme ročně přes 200 tisíc korun, což je obrovská suma, za kterou by se daly opravit chodníky. To je jedna stránka věci. Druhá, že nám vypověděla smlouvu firma, která tam sekala trávu, protože její zaměstnanci mají strach. Napadají je místní lidi, protože při sekání je třeba dodržet bezpečnou vzdálenost od sekacích strojů. Jenže na trávnících si hrají děti, a když je chtějí sekáči vykázat, přijdou dospělí a je zle. Jak říkám, je to složitá záležitost.“

Fotogalerie: Mojžířské ghetto

VÍTE, ŽE...

Matiční znal celý svět

Matiční ulice v Ústí nad Labem se stala před víc než dvaceti lety nechvalně známou kvůli výstavbě plotu, který měl oddělit obyvatele rodinných domů od nepřizpůsobivých obyvatel, žijících v postupně devastovaných činžácích. Vše začalo v roce 1994, kdy byli do Matiční sestěhováni problémoví obyvatelé, většinou Romové, jako neplatiči nájemného. Stížnosti starousedlíků na soužití s nimi vyústily v roce 1999 v rozhodnutí radnice postavit tu plot. Na stavbě plotu se střídaly novinářské štáby, kritizovali ho politici z celého světa, takže byl plot rozebrán a stal se součástí oplocení zoologické zahrady.

Vláda vyplatila městu deset milionů korun, které byly použity mimo jiné na vykoupení domů starousedlíků, aby se mohli odstěhovat. Nepřizpůsobiví dál pokračovali v ničení bytových domů i jejich okolí. V roce 2011 byly vybydlené činžáky vystěhovány, vchody zazděné. Tři vybydlené a staticky narušené obecní domy chce město zbourat. Dva samospráva už vlastní, o odkupu dalšího jedná. Na jejich místě by měl vzniknout park.
Co dělá stát pro boj s vyloučenými lokalitami

Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) představila v září 2019 patnáct opatření, která mají ukončit obchod s chudobou a pomoci lidem z vyloučených lokalit. Řešení chudoby a sociálních problémů s ní spojených však přesahuje možnosti a kompetence jediného resortu. Na realizaci jednotlivých opatření proto s Ministerstvem práce a sociálních věcí spolupracovalo hned sedm dalších resortů. Jejich uvedení do praxe bude postupné a bude vyžadovat změnu legislativy.