Nedostatek znalců v České republice začíná být neúnosný. Státní zástupci i policie začíná mluvit o naprosto tristní situaci, která má za následek neúměrné prodlužování trestního řízení. Znalců je tak málo, že například na Vysočině si policie odborníky najímá i z druhého konce republiky. Dva příklady za všechny.

Minulý týden skončil ve vazbě mladík, který podle obvinění v Jihlavě obtěžoval dvanáctiletou dívku. Přes oblečení ji osahával na intimních místech. Přestože je pro policii vyšetřování téměř u konce, nemůžou kauzu uzavřít a poslat k soudu, protože musí nejméně další čtyři měsíce čekat na znalecký posudek.

„Jde o naprosto extrémní situaci. Na Vysočině je takový nedostatek znalců, že jsme museli oslovit znalce až z Kroměříže. Ten byl ochotný zkoumání obviněného provést, ale výsledek bude mít až za asi čtyři měsíce,“ důrazně upozorňuje jihlavský státní zástupce Ivo Novák.

V lednu policie obvinila muže, který se na Jihlavsku vloupal do lékárny. I tady musela police čekat půl roku na znalecký posudek. „Teprve nyní jsem mohl poslat obžalobu k soudu. Pokud jde o současnou napjatou situaci ohledně nedostatku znalců, tak je podle mého za ní zodpovědné především Ministerstvo spravedlnosti,“ míní jihlavský okresní státní zástupce Kamil Špelda.

Kritika z prezidia

Problémy potvrzují i sami policisté. „Ano, situaci vnímáme a nijak nás netěší, ale jedná se o problematiku, která patří do gesce ministerstva spravedlnosti. Nedostatek znalců v některých oborech může mít za následek prodloužení lhůt při vyšetřování konkrétních případů,“ konstatovala policejní mluvčí na Vysočině Dana Čírtková.

Kritiku přidává i Policejní prezidium ČR. „Můžeme potvrdit, že existují oblasti, kde sledujeme skutečně akutní nedostatek soudních znalců. Typicky se jedná o znalce v oblasti dětské psychologie či ze sexuologické oblasti. Podstatnou roli také hraje lokalita, protože rozložení a dostupnost jednotlivých znalců je v místech různá,“ uvedl Ondřej Moravčík z tiskového oddělení Policejního prezidia ČR.

Kromě Prahy a Brna je extrémní nedostatek znalců ve všech okresech a krajích. Za posledních třináct let ubylo až třicet procent všech znalců. Jen loni jich skončila tisícovka. Převážně jde o ty, kteří odcházejí do důchodu a mladí nepřicházejí. Podle soudního znalce a primáře Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě Jana Horčičky, nemají motivaci.

„Celkově se situace začala zhoršovat už zhruba před sedmi lety. Na znalce je vyvíjen stále větší tlak a spousta byrokracie, kterou musejí splnit. Začalo to posuzováním většího množství svéprávností a pokračovalo přes velké množství posudků v souvislosti s drogami a alkoholem. Pak se objevily chybné posudky u některých kauz (například kauza Kramný poz. red.), čímž byla snaha o větší kontrolu znalců. To samo o sobě vytvořilo další tlak na znalce, kteří si v dnešní době musejí zakládat například pojištění, datové schránky, což vedlo k celkové demotivaci a ti starší už neměli chuť dál pokračovat. Navíc za to vše dostávají oproti advokátům mizivou finanční odměnu,“ vypočítává Horčičko důvody, proč je dnes takový nedostatek znalců. Ty dnes soudy i policie vyvažují zlatem. Problémy to způsobuje i lidem s nařízenou ústavní léčbou.

„Je to velký problém, protože klienti musí v léčebnách zůstávat zbytečně déle, než by museli,“ uvedla primářka Psychiatrické nemocnice v Jihlavě Jana Toufarová.

Ministerstvo obavy nesdílí

Na Vysočině jsou nejvytíženější znalci z Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě. Všichni čtyři mají tolik práce, že nepřijímají další. „Na stole mám nyní třicet posudků, které musím udělat. Připadám mi ale, že víc práce na nich samotných, trávím tím, že musím policii a soudům vysvětlovat, proč to ještě nemám hotové,“ vysvětlil Jan Horčičko, který dělá znalce už dvacet let. Pokud budou i nadále podmínky nastavené tak jako dnes, tři ze čtyř havlíčkobrodských znalců jistě do tří let odevzdají razítko.

„Podle současných informací drtivá většina znalců ukončila či ukončuje znaleckou činnost z důvodu vyššího věku, zdravotního stavu, ale především z důvodu dlouhodobé neaktivity, přičemž právě tato nečinnost a udržování formálního postavení se pro řadu znalců, mimo jiné s ohledem na zavedení povinného pojištění, stala ekonomicky iracionální (tito znalci by museli hradit pojistné, ačkoliv znaleckou činnost reálně nevykonávají). Doposud se tedy potvrzuje odhad ministerstva, že znaleckou činnost v souvislosti s novou právní úpravou ukončí především znalci, kteří tuto činnost dlouhodobě nevykonávali. Vyškrtnutí takových znalců přitom nemůže mít žádný zásadní dopad na fungování orgánů veřejné moci, neboť tito znalci fakticky nebyli využíváni,“ reagovalo Ministerstvo spravedlnosti přes Michala Pleskota z tiskového oddělení.

Ministerstvo sice částečně problém přiznává, nicméně obavy z paralyzování činnosti justice kvůli nedostatku licencovaných znalců nesdílí. „Orgány veřejné moci mohou vždy využít zákonem upravenou možnost jmenovat odborně zdatnou osobou k jednorázovému výkonu znalecké činnosti, tzv. znalce ad hoc,“ podotkl Michal Pleskot.

Současná situace je navíc paradoxní z toho podhledu, že znalecké posudky jsou především pro soudy velmi často rozhodujícím důkazním materiálem, přesto stát pro tyto odborníky vytváří takové podmínky, které celý systém dostávají pod stále větší tlak a s tím související kritiku o dlouhých soudních řízeních. Podle Jana Horčičky to lze změnit jedině tím, že znalcům ubudou stohy administrativy a dostanou odpovídající finanční odměnu.

Celé vyjádření MS k problematice nedostatku znalců v ČR:

Podle současných informací drtivá většina znalců ukončila či ukončuje znaleckou činnost z důvodu vyššího věku, zdravotního stavu, ale především z důvodu dlouhodobé neaktivity, přičemž právě tato nečinnost a udržování formálního postavení se pro řadu znalců, mimo jiné s ohledem na zavedení povinného pojištění, stala ekonomicky iracionální (tito znalci by museli hradit pojistné, ačkoliv znaleckou činnost reálně nevykonávají). Doposud se tedy potvrzuje odhad ministerstva, že znaleckou činnost v souvislosti s novou právní úpravou ukončí především znalci, kteří tuto činnost dlouhodobě nevykonávali. Vyškrtnutí takových znalců přitom nemůže mít žádný zásadní dopad na fungování orgánů veřejné moci, neboť tito znalci fakticky nebyli využíváni.

Někteří znalci také ukončují činnost z důvodu neochoty osvojit si novou právní úpravu a přizpůsobit se novým požadavkům na způsob zpracování a strukturu znaleckého posudku. Tyto požadavky jsou však zcela rozumné a oprávněné, protože sledují potřebné zvýšení kvality a přezkoumatelnosti znaleckých posudků, jakožto jeden z cílů, k jehož dosažení byla nová právní úprava přijímána.

Konečně je nutné uvést, že v některých oborech je nedostatek znalců dlouhodobým problémem, avšak jde o jev odvozený: dlouhodobě nízký a v některých případech i stále klesající počet znalců je v některý oborech často pouhým následkem celkového nedostatku odborníků v dané oblasti. V oblastech jako je např. psychiatrie se obecný nedostatek specialistů nutně odráží i v nedostatku znalců. Vzhledem k tomu, že se často jedná o problém odvozený, ministerstvo může mít na jeho řešení jen velmi omezený vliv.

Ministerstvo nicméně činí kroky k podpoře znalecké činnosti v různých směrech. Kupříkladu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zahájilo jednání s cílem doplnění znalecké činnosti do struktury indikátorů výkonové části činnosti veřejných vysokých škol. Iniciativu vyvíjí i ve vztahu k Ministerstvu zdravotnictví.

Obavy z tvrzené možnosti paralyzování činnosti justice z důvodu nedostatku licencovaných znalců ministerstvo nesdílí, a to již proto, že orgány veřejné moci mohou vždy využít zákonem upravenou možnost jmenovat odborně zdatnou osobou k jednorázovému výkonu znalecké činnosti, tzv. znalce ad hoc.

V této souvislosti ostatně nelze zcela pominout ani otázku nadužívání znaleckých posudků a téma primárního využívání institutu odborného vyjádření, kterým se ministerstvo hodlá v budoucnu v rámci metodické práce také věnovat.

V období od 1. 1. 2021 ministerstvo obdrželo 32 žádostí o zápis prvožadatele do seznamu znalců. Tyto žádosti se nyní v rámci licenčního řízení zpracovávají a žadatelé jsou podle potřeby vyzýváni k doplnění žádostí. Podle zákona musí být žadatelům umožněno konání zkoušky do 6 měsíců od doručení kompletní žádosti. Zkoušky prvožadatelů jsou tedy teprve ve stadiu přípravy. Naopak přezkoušení stávajících znalců již bude zahájeno tento měsíc. 24. června se konají písemné testy, k nimž bylo pozváno prvních jedenáct zájemců. Za první čtvrtletí roku 2021 na ministerstvu složilo slib znalce cca 40 osob, přičemž se jedná pouze o znalce, kterým znalecké oprávnění v roce 2021 již vzniklo. Lze tedy uzavřít, že v současné době nedochází jen k poklesu počtu znalců, nýbrž probíhá jejich obměna.

Přestože oproti dřívější úpravě došlo ke zvýšení odměn za zpracování znaleckých posudků, Ministerstvo spravedlnosti bude s resortem financí i nadále jednat, aby zajistilo další navyšování odměn znalců. Znalecká činnost požívá společenskou prestiž, ministerstvo však zároveň usiluje také o zlepšování materiálních podmínek pro její výkon.