Kliknutím zvětšíteSvět potřebuje prezidenta, kterému záleží na životním prostředí a chce bojovat se změnami klimatu, napsal americký deník The New York Times. Podle jeho analýzy to má dva důvody. Za prvé, mnoho národů se řídí politikou USA, což znamená, že Bílý dům má možnost ovlivnit jejich názory a postoje. Za druhé, USA jsou po Číně druhým největším znečišťovatelem na světě.
Američané si takového lídra nejspíš vybrali. „Globální oteplování je existenční hrozbou pro lidstvo. Máme morální povinnost se s ním vypořádat,“ řekl nový prezident Joe Biden po svém zvolení. Jeho komentáře konzistentně odrážejí postoje hlavního proudu vědecké společnosti, že celosvětové koncentrace oxidu uhličitého, jako hlavního pachatele oteplování Země, jsou na nejvyšších úrovních v historii lidstva a že hlavním pachatelem těchto vysokých koncentrací je lidstvo samotné.
Podle televize CNN, která se rovněž rozsáhle věnovala přístupu nového prezidenta k tématu klimatu, nevratné klimatické změny již nastaly. Důkazy jsou nejen podle ní, ale i podle uznávaného přírodovědce Davida Attenborougha nepřehlédnutelné.
Opět po roce masivní požáry spálily státy západní části USA a severní Austrálie. Bezprecedentní záplavy letos sužovaly celé pásy Asie. Řeka Mekong v Kambodži a Vietnamu pro změnu zaznamenala nejnižší průtok za posledních sto let. Série veder zcela vysušila jižní Afriku. Viktoriiny vodopády loni připomínali čůrek potoku a ne div světa do hlubin padajícího veletoku Zambezi. A dlouho na sebe zde nedala čekat ani největší invaze sarančat za posledních 25 let. Filipíny stále obtížněji předpovídají další pustošivé tropické bouře. Ledové čepice na obou pólech doslova mizí před očima. Arktida má druhé nejmenší zalednění za posledních 50 let, od kdy se měří.
Před Joe Bidenem a jeho týmem stojí opravdu velká výzva. Profesor paleoklimatu Kim Cobb z americké univerzity Georgia Tech rovněž tvrdí, že už je zcela evidentní, že viníkem je člověk. „Už to nelze svádět na pravidelné rytmy naší planety. Je to opravdu naše vina. Musíme se probudit. Už nejde jen o záchranu ledních medvědů a korálových útesů, nyní jde přímo o naši existenci. Nemůžeme si dovolit nadále strkat hlavu do písku,“ apeloval vědec.
Pařížská dohoda
Jedním z kroků k záchraně má být tzv. Pařížská dohoda, která vstoupila v platnost v roce 2016 a která usiluje o omezení globálního oteplování pod 2 stupně Celsia. Aby toho bylo dosaženo, musely by země světa dosáhnout nulových emisí do roku 2050. Když americký prezident Donald Trump v roce 2017 oznamoval, že USA od Pařížské dohody odstoupí, což se mimochodem opravdu stalo a to letos, den po amerických volbách, pro celou řadu zemí to znamenalo, že nemusí své klimatické závazky plnit. Podle studií, které byly k této problematice zpracovány, se tomu říká Trumpův efekt.
„Pro celé klimatické hnutí je absolutně důležité, aby USA byly součástí Pařížské dohody,“ uvedla Lois Youngová, velvyslankyně Belize v OSN. „Ostatní země, které jsou rovněž velkými znečišťovateli, by si jinak mohly říci: Když nemusí USA, nemusíme, taky,“ pokračovala pro CNN Youngová, která je rovněž prezidentkou Aliance malých ostrovních států.
Ostatní velcí znečišťovatelé, jako je Evropská unie a Čína, ale již signalizovali, že zintenzívní své úsilí. Na valném shromáždění OSN v říjnu čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že Čína se do roku 2060 stane uhlíkově neutrální. Ekologům hrůzou vstávaly vlasy na hlavě, podle nich je to ukrutně pozdě.
Biden si vše výše řečené evidentně uvědomuje. Nedlouho po svém zvolení, oznámil, že USA se k Pařížské dohodě okamžitě po jeho inauguraci navrátí. Zároveň představil svůj klimatický plán Green New Deal: 1,7 bilionu dolarů amerického rozpočtu bude zacíleno na čistou energii, ekologická pracovní místa, investice do bezuhlíkaté výroby energie s cílem dosáhnout nulových emisí v roce 2050. Rovněž hodlá zakázat novou těžbu ropy a plynu nejen v arktických částech USA a chce snížit i emisní limity metanu.
Klimatický car
Do svého týmu navíc pozval Johna Kerryho, který se stane jeho zmocněncem pro klima - nebo , jak ho americká média nazývají „klimatickým carem“. Je to pozice, která je v americké administrativě vytvořena zcela poprvé. Kerryho zájem o životní prostředí a klima je ale dlouhodobý. A jak upozornil týdeník Time, byl to on, kdo ještě ve funkci ministra zahraničí za Obamovy vlády za USA ladil výslednou podobu Pařížské dohody.
Znovuobnovený důraz USA na enviromentální problematiku je rovněž jedním z faktorů, který může zámořskou velmoc opět sblížit s Evropskou unií. Ono tolik rozdílů mezi Bidenovým New Green Dealem a evropským Green Dealem zase není.
31
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
