Přelom středověku a novověku, změna světových map, otevření cesty pro kolonizaci nového světadílu. Společný jmenovatel? Kryštof Kolumbus. Muž, jehož přesné datum narození je neznámé a jehož místo narození a rodný jazyk jsou předmětem sporů historiků, přepsal dějiny světa. I když jako objevitele Ameriky jej zná každý školák, mnoho podrobností o jeho životě a výpravách je stále spíše "tajemstvím".

Odmítnutý snílek

Nedat peníze na plavbu, na jejímž konci Evropané objevili Ameriku? Podobné rozhodnutí se z dnešního pohledu může jevit jako bláznovství. V době, kdy Kolumbus sháněl prostředky na svou dobrodružnou cestu, se to ale stalo několikrát. Předně, Kolumbus žádný objev Ameriky neplánoval. Jeho záměrem, pro který potřeboval najít sponzora, byla totiž plavba novou, západní cestou do Asie. Ať už byl ale plán jakýkoliv, nikdo z těch, kdo by jej mohli proplatit, se dlouho nechytal.

Magalhaesova smrt ztvárněná umělcem z 19. století. Mořeplavce zabili mactanští bojovníci, protože se přidal na stranu jejich nepřítele
Masakr na Mactanu: Magalhãesův konec byl drsný, domorodci vojákům provrtali nohy

„Kolumbus loboval u několika evropských královských dvorů téměř dekádu. Odpověď ne zazněla v Portugalsku, Anglií i Francií. Tehdejší rádcové a odborníci Kolumbovi řekli, že jeho výpočty jsou špatné a cesta se protáhne," píše server History.com. Štěstí měl nadšený Kolumbus až ve Španělsku, kde mu k zisku peněz pomohla přímluva královny Isabelly. A plavba mohla začít. Nakonec se také zjistilo, že rádcové, kteří jeho výpočtům nevěřili, měli pravdu. Kolumbus skutečně silně podcenil velikost světových oceánů. To, že narazil na Ameriku, tak pro něj bylo velké štěstí.

Nejslavnější, ale ne první

Kdo objevil Ameriku? I když to zní překvapivě, odpověď Kryštof Kolumbus správná není. Minimálně pokud se ptáme na to, který z evropských národů do Ameriky dorazil jako první. Už půl tisíciletí před Kolumbem totiž do Severní Ameriky dopluli Vikingové. Prvním Evropanem, který vstoupil na americkou půdu, tedy nebyl Kolumbus, ale Leif Eriksson. Na rozdíl od Kolumba a jeho družiny ovšem o působení severského národa na novém kontinentu víme jen málo.

„Podrobnosti o jejich činnosti jsou záhadou. Nevíme například, jestli jejich činnost na severu Ameriky byla kolonizační, nebo šlo spíš k krátkou návštěvu," uvádí BBC. Vzhledem k nedostatku důkazů o vikinském objevu tak Kolumbovi sice unikl primát, největší sláva ale nikoliv.

První důkazy o existenci bojovnic vikinského světa se objevily na přelomu 19. a 20. století. Ve východním Norsku byl v Nordre Kjølen nalezen ženský hrob s veškerým vybavením typickým pro válečníka.
Vikinské ženy nebyly jen chudinky z kuchyně. Některých se báli i válečníci

Plovoucí prostitutka

Nina, Pinta, Santa Maria. Tyto tři lodě se pojí s Kolumbovou první a nejznámější cestou do Ameriky v roce 1492. Minimálně dvě z těchto plavidel se ale oficiálně jmenovaly úplně jinak. Názvy, pod kterými je známe dnes, jim daly posádky. Šlo o přezdívky.

„La Niña je zřejmě označení pro loď, která se jmenovala Santa Clara. Přezdívka podle všeho pocházela ze jména vlastníka plavidla, Juana Niño," píše se v encyklopedií Britanicca.

Svitek 109, Kniha Kazatel, Jordánské muzeum v Ammánu
Záhada svitků od Mrtvého moře: tajemného autora pomůže odhalit nová technologie

Jaké bylo původní jméno Pinty se neví. Tato přezdívka ale možná nebyla právě lichotivá, některé zdroje uvádí, že slovo pinta v Kolumbově době znamenalo "pomalovaná" či dokonce "prostitutka". Zřejmě jedinou lodí, jejíž originální název se shoduje s tím, pod nímž ji známe dnes, je Santa Maria. „Posádky jí ale přezdívaly La Gallega," zmiňuje Britannica.

Hledá se Santa Maria

Největší lodí z Kolumbovy první cesty do Ameriky byla právě Santa Maria. Jeho osud je ale smutný. O Vánocích 1492 narazila Santa Maria na plytčinu pravděpodobně severně od Haiti. Kolumbus, který se vracel do Španělska, aby mohl připravit první osídlení Ameriky, loď i s téměř čtyřiceti námořníky ponechal svému osudu.

Když se v roce 1493 k místu vrátil, nikdo z posádky už nežil. Kde přesně se vrak Santa Marie teď nachází, není jasné. Čas od času se objevují zprávy o jeho nalezení, žádné místo se však nepotvrdilo. Santa Maria je tak dosud ztracená.

Život v klamu

Kolumba možná dnes oslavujeme jako objevitele Ameriky. Slavný mořeplavec však zemřel, aniž by něco podobného tušil. Svou cestu plánoval jako plavbu do Asie a po celý život si myslel, že do Asie skutečně dorazil. I proto místní obyvatelstvo pojmenoval Indiány. Myslel si totiž, že buduje nové osídlení v Indii.

Krutý Kryštof

I když je nejznámější jeho první výprava, při níž poprvé vstoupil na americkou půdu, ve skutečnosti Kolumbus uskutečnil celkem čtyři mise. Oceán překonal ještě v letech 1493, 1498 a 1502. V nové zemi začal budovat osídlení. Jako guvernér ostrova Hispaniola se ale nechoval zrovna ukázkově. Stížnosti na jeho vedení se začaly množit. Domorodcům, kteří nedodali dostatek zlata, nechal usekávat ruce. Kolonizátoři, kteří se mu nezamlouvali, končili na šibenicích.

Nespokojenost narostla do té míry, že se Kryštof Kolumbus v roce 1500 vrátil do Španělska v poutech. „I když o guvernérství přišel, jeho mecenáš král Ferdinand ho osvobodil, ale navrch zafinancoval i čtvrtou expedici," poznamenává server History.com.

Záhada ztracených kostí

Cestoval nejen za života, ale i po smrti. Po Kolumbově smrti putovaly jeho ostatky přes oceán stejně, jako kdysi zaživa on. Právě tyto posmrtné cesty ale mají na svědomí to, že se dosud vedou spory o místo Kolumbova posledního odpočinku. Kolumbus zemřel 20. května roku 1506 a pochovaný byl ve španělském Valladolid. Tři roky po jeho smrti se ostatky přesunuly do rodinného mauzolea v Seville. O pár desetiletí později však byly na přání v závěti jeho syna Diega přeneseny do Santo Dominga, na území dnešní Dominikánské republiky. Odtud se přesunuly na Kubu a odtud v roce 1898 putovaly zpět přes oceán do Sevilly ve Španělsku. Město se jako místo odpočinku Kolumba hrdě prezentuje.

Víte, že? Deník posílil pozici nejčtenějších novin na trhu Zjistěte více o Deníku

Zde však nastává velké ale. „V roce 1887 dělník v katedrále v Santo Domingo vykopal olověnou krabici obsahující kosti a popis Slavný a osvícený muž Don Christobal Colon," uvádí server Independent. I když Kryštofa Kolumba známe především pod tímto jménem, v různých přepisech se uvádí, že rodným jménem je právě Christobel Colon. Objevily se tedy různé pochybnosti, zda Španělé prchajíc z ostrova nevzali s sebou špatné ostatky.

„V roce 2006 vědci provedli testy DNA na některých kostech pohřbených v Seville. Vzorek porovnávali s DNA ostatků Kolumbova bratra Diega a syna Hernanda. DNA se shodovalo, případ ale přesto není zcela uzavřený. Není totiž stoprocentně jisté, že ostatky považované za zbytky těla Diega, jsou opravdu Diegovy. Stále tak existuje možnost, že kosti v Seville patří jednoduše jinému členovi Kolumbovy rodiny," zmiňuje server Town and Country. U ostatků v Dominikánské republice se podobné zkoušky neprovedly. Je tak možné, že Kolumbus odpočívá v obou světech, které svými výpravami propojil - Starém i Novém.