Kliknutím zvětšíteNa vině byl rozpad jednoho z kotoučů v turbínovém motoru, který vedl k selhání motoru a ztrátě výkonu. K dovršení neštěstí pak zřejmě přispělo, že kapitána letadla oslnilo slunce, kvůli němuž neviděl dobře na kontrolky.
Smrt ve stínu politiky
Mezi oběti tohoto neštěstí se zařadili mimo jiné polská zpěvačka Anna Jantar, americký etnomuzikolog Alan Parkhurst Merriam, šest polských studentů, kteří se vraceli domů z konference AIESEC v New Yorku, a kompletní americký tým 14 amatérských boxerů, který plánoval předvést v Evropě sérii exhibičních zápasů.
Krutý osud tak bohužel propojil katastrofu s politikou – boxeři totiž hodlali vystoupit na exhibičním evropském turné namísto účasti na letních olympijských hrách v Moskvě, které Spojené státy kvůli sovětské invazi do Afghánistánu bojkotovaly. Řada z nich byla ještě v teenagerském věku a šlo o jejich první cestu za hranice Spojených států. Doprovázelo je osm lidí včetně hlavního trenéra Thomase "seržy" Johnsona.
Polské aerolinky LOT zahájily lety před Atlantik počátkem 70. let a koupily za tím účelem několik ruských dopravních letadel Iljušin Il-62. Havarovaný letoun byl prvním zakoupeným letadlem v této řadě, Poláci si ho pořídili už v roce 1971. Letoun byl pojmenován po slavném polském astronomovi Mikuláši Koperníkovi. Stroj měl desetičlennou polskou posádku v čele se zkušeným šestačtyřicetiletým kapitánem Pawlem Lipowczanem. Kromě něj byli v kokpitu první důstojník Tadeusz Łochocki, palubní inženýr Jan Łubniewski, navigátor Konstanty Chorzewski a radista Stefan Wąsiewicz. Na palubě bylo pět letušek.
Zlobí kontrolka
Letoun vzlétl 13. března po deváté večer z mezinárodního Kennedyho letiště v New Yorku. Jeho start byl zhruba o dvě hodiny opožděný kvůli sněhové bouři. K varšavskému letišti se přiblížil po devíti hodinách nepřerušovaného letu. Až do poslední minuty před přistáním probíhalo všechno standardně. Pak se však věci začaly kazit.
Minutu před čtvrt na dvanáct dopoledne a současně minutu před plánovaným dosednutím na zem oznámila posádka letadla řídící věži, že nefunguje jedna z kontrolek, a požádala o možnost opětovného přiblížení. To mělo palubnímu inženýrovi poskytlo čas ověřit, zda je na vině spálená žárovka v kontrolce, nebo zda má letadlo opravdu nějaký technický problém.
Později nalezená záznamová černá skříňka tento hovor s řídící věží uchovala.
(11:13:54) LOT: Máme nějaké problémy s indikátorem přistání a se zablokováním podvozku, žádáme o prohlídku.
(11:13:57) Okęcie ATC: Rozumím, směr k vedlejší dráze, stoupat na nadmořskou výšku 650 metrů (v tu chvíli byl „Koperník“ v nadmořské výšce 250 metrů).
(11:14:00) LOT: Vedlejší dráha, výška 650.
Šlo o poslední hlášení z „Koperníka“. O devět vteřin později se letadlo prudce propadlo ve vzduchu, pravým křídlem zasáhlo a přeťalo strom a v rychlosti přibližně 380 km/h narazilo do ledem pokrytého vodního příkopu polské vojenské pevnosti z 19. století, zhruba 950 metrů od prahu přistávací dráhy a sto metrů od nejbližších obydlených domů.
Kapitánu Lipowczanovi se přitom zřejmě v poslední chvíli podařilo pomocí vyvažovacích plošek vyhnout se polepšovně v blízké ulici Rozwojova.
Po nárazu do příkopu se letadlo rozpadlo. Ocas a část podvozku skončily těsně před vstupem do pevnosti, velká část trupu se ale ponořila do ledové vody příkopu (kvůli vyproštění všech trosek musel být nakonec příkop vypuštěn).
Přežili jen ti, co tam nebyli
Všichni na palubě zahynuli. Tělo kapitána Lipowczana bylo nalezeno na ulici asi 60 metrů od místa nárazu, ostatky dalších cestujících i členů posádky byly doslova rozházeny mezi troskami.
Podle lékařů řada cestujících při nárazu zřejmě spala, ale někteří, včetně mnoha boxerů, o krizové situaci zřejmě věděli – drželi se totiž ve svých sedadlech tak silně, že jim náraz zpřetrhal svaly i šlachy. Při katastrofě přišlo o život celkem 22 amerických boxerů, trenérů a lékařů (včetně čtyřiadvacetiletého Lemuela Steeplese, šampiona v lehké váze z roku 1979). Život si uchránilo jen těch pár boxerů, kteří v letadle nebyli, protože jim zranění či jiné důvody znemožňovaly se plánované exhibice zúčastnit.
Příčina? Závada na motoru a ostré slunce
Podle pozdějšího vyšetřování způsobila katastrofu skutečnost, že se ve vnitřním levém motoru utrhl jeden z kotoučů turbíny, který byl později nalezen rozlámaný zhruba čtyři kilometry od místa havárie. Když „Koperník“ dostal od polské řídící věže povel „stoupat“, nezvládl poškozený motor zvýšený výkon a začal se rozpadat. Jeho kusy pak zasáhly další motory, což způsobilo ztrátu kontroly nad letadlem – jeden z úlomků také přerušil kabely přivádějící energii do zapisovače letových údajů i hlasového záznamníku hovorů v kokpitu. Proto nebyly poslední okamžiky nešťastného letadla na žádném záznamu zachyceny.
Lipowczan se pokusil situaci ještě zachránit pomocí vyvažovacích plošek, ale bylo už příliš pozdě. Jeho úsilí však přispělo k tomu, že padající letadlo nezasáhlo nápravný ústav pro mladistvé.
Zbývá otázka, jak to bylo s onou vadnou kontrolkou. Podle prohlídky trosek mělo letadlo ve chvíli nárazu řádně vytažený a zajištěný podvozek, řídící panel tak neměl hlásit nic neobvyklého. Jiní piloti, kteří znali varšavské letiště, však později vypověděli, že v danou dobu, tedy krátce před polednem, tam za jasného dne svítí v daném přistávacím směru slunce pilotům přímo do očí. Připočte-li se k tomu faktor předchozího dlouhého letu a z něj plynoucí únavy, je pravděpodobné, že kapitán prostě nebyl schopen rozeznat, která kontrolka svítí a která ne. Rozhodl se proto zopakovat přistání, čímž se bohužel řetězec nešťastných okolností dovršil.
31
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
