Podívejme se na průběžný stav na prvních třech příčkách.
V internetovém hlasování v kategorii Nejhezčí místa stále drží první pozici poutní místo Maková Hora u Smolotel, na druhém místě jsou stále padrťské rybníky a na třetí příčce Svatá Hora v Příbrami.
V kategorii Nevzhledná místa se na první příčku před týdnem dostala rozestavěná patologie za příbramskou nemocnicí a stále drží vedení, druhý je podchod pod tratí u bývalého Telecomu v Příbrami a třetí je zatím skládka u křižovatky na R4 směrem na Jablonnou.
Kategorii Nebezpečná místa vede křižovatka u příbramského masokombinátu, druhý je nechráněný železniční přejezd u Tochovic a třetí je přejezd pro cyklisty mezi Brodem a Fialákem. Ve webovém hlasování je tedy pořadí beze změn. Místa na předních pozicích si jen upevnila svá postavení.
V kuponovém hlasování se však měnilo pořadí ve všech třech kategoriích. Nejhezčí místa vede Maková Hora u Smolotel, Viklan na Plešivci se propadl na druhou příčku a třetí jsou Svatá Hora v Příbrami společně s padrťskými rybníky a rozhlednou na Studeném vrchu.
V Nevzhledných místech se prvenství ujal podchod pod tratí u bývalého Telecomu, na druhou pozici se propadly garáže na Lilce v Příbrami a třetí je místo u příbramského vlakového nádraží, kde parkují autobusy.
Nejnebezpečnějším místem na Příbramsku by podle vás byla místa hned dvě. Jedním je křižovatka u příbramského masokombinátu a druhým přejezd pro cyklisty mezi Brodem a Fialákem. Druhou pozici by obsadila zatáčka nad Věšínem směrem na Plzeň a bronzového stupně vítězů by dosáhla křižovatka u příbramské Hypernovy.
Hlasování stále ještě pokračuje. Své hlasy v podobě kuponů můžete zasílat na adresu Příbramský deník, Pražská 7, Příbram II, 261 01 nebo je donést přímo do redakce. A další možností je webové hlasování.
Maková Hora u Smolotel
V říjnu 1723 kostel vysvětil biskup hrabě J. R. Špork. Taktéž z nadání zakladatele byl v jeho sousedství zřízen klášteřík, do něhož byli uvedeni dva karmelitáni. Právě oni s sebou přinesli milostnou sošku Panny Marie Karelské (Škapulířové), díky níž se kostel na Makové Hoře stal cílem četných poutníků. Pro poutníky zamýšlel Chanovský-Kaselovský postavit kolem kostela i věnec ambitů, smrt jej však zastihla dříve, než stihl tento záměr realizovat. Jeho smrt znamenala konec zdejšího kláštera, neboť nezanechal poslední vůli. Karmelitánští bratří tak zůstali bez zabezpečení a odešli.
Milostná soška však v kostele zůstala. Dalších 30 let byl kostel bez duchovního správce. Později majitel panství Z. J. Křepický rozhodl obnovit zdejší duchovní správu. Na přelomu 19. a 20. století se zde v den hlavní pouti sešlo i 10 000 poutníků.
