Čerpáte informace k tomuto tématu ze starých moudrých knih našich předků, ze svých osobních poznatků nebo ze současného výzkumu?

Již více než dvacet let se zabývám tradiční čínskou medicínou a snažím se vycházet především z jejích poznatků. Stěžejním dílem je Huangdi Neijing Vnitřní kniha Žlutého císaře, jejíž první část Suwen je více než dva tisíce let stará. Informace, které jsou v ní uvedeny, jsou prověřeny dlouhodobou praxí a jsou stále aktuální. Je to především učení o energii qi, která tvoří člověka, prostupuje ho a dává mu život. K tomu, aby člověk dosáhl zdraví a dlouhověkosti, je třeba udržovat v rovnováze a harmonii dvě protikladné a vzájemně propojené síly jin a jang. V průběhu roku dochází k jejich proměnám a tomu bychom měli přizpůsobit i životní styl a jídelníček. Není to jen o tom, co jíme, ale i jak se chováme, jak spíme, zda máme dost pohybu. Měli bychom sledovat přírodu a reagovat na její energetické fáze, které odpovídají ročním obdobím. Ovšem v západní společnosti to děláme často naopak. V zimě, kdy je v přírodě období klidu a i my bychom měli hodně spát a odpočívat, je doba uzávěrek, honička kolem Vánoc, období nervozity a stresu. V létě, kdy bychom měli být nejvíce aktivní, zase mnoho z nás o dovolené relaxuje. Je to podobné, jako bychom šli hlavou proti zdi.

Obecně asi platí, že v létě by měla být strava lehčí než v zimě. Ale s ohledem na prosincové teploty, které si nezadaly s jarními, platí to stále?

Loni v prosinci sice bylo tepleji než jindy, ale teplota by při sestavování jídelníčku neměla být jediným kritériem. Navíc zima je jinové období noci jsou dlouhé, sluníčko, pokud svítí, tak je mnohem níže než v létě, příroda odpočívá.

Z toho bychom měli vycházet. Ne z toho, že se někde v parku ´zbláznil´ zlatý déšť a vykvetl. Zlatý déšť nemá rozum, my snad ano, a pokud bude Země obíhat kolem Slunce jako dosud, bude od prosince do března na severní polokouli zima a my bychom se podle toho měli chovat. Navíc si naše tělo samo řekne, co potřebuje, a to je asi nejdůležitější naučit se poslouchat své tělo. Nevnímat jenom to, na co máme chuť, ale také to, jak se po kterém jídle cítíme, zda jsme unavení nebo ospalí nebo zda máme naopak pocit, že bychom mohli skály lámat. Naše tělo je většinou chytřejší než lékaři nebo odborníci na výživu. Tak ho poslouchejme.

Můžete ukázat na svém příkladu, jak se liší váš jídelníček na jaře, v létě, na podzim a v zimě? Čeho byste se v tom či onom období například nedotkla a bez čeho by se těžko obešla?

Během roku se snažím jíst to, co zrovna vyrostlo nebo dozrálo. Takže zeleninu a ovoce, které jsou v té chvíli zrovna k dispozici a byly vypěstovány u nás v Čechách. Na jaře hodně bylinek, třeba kopřivy, popenec, potočnici, pampelišku. V zimě to, co se nechá dobře uskladnit a naši předci to tradičně měli v krechtech nebo ve sklepě tedy kořenovou zeleninu, kyselé zelí, jablka. Pak také to, co v zimě vydrží na záhonku třeba růžičkovou kapustu, kadeřábek, špenát, polníček, kozlíček. A rovněž dýně, i když pocházejí z Ameriky je to úžasná potravina. Bez zeleniny a bylinek bych se obešla asi těžko.

Ale stravování podle ročních období není jen o výběru jídel, ale také o jejich úpravě. Zhruba platí, že vše syrové je chladné. V zimě bych proto nedoporučovala příliš konzumovat syrovou zeleninu, ovšem ani rozvařenou. Ideální je rychlá úprava ve vodě nebo v páře.

Dotkla bych se asi všeho, na co bych měla chuť. Zdraví našeho těla možná až z devadesáti procent ovlivňují emoce a pokud máme na něco chuť a nedáme si to, vytváříme si blok. Je to spíše o tom nepřehánět to a snažit se svůj jídelníček měnit postupně.

Důležité je také vyhýbat se extrémům. Extrém je třeba prudká změna jídelníčku. Nebo zmrzlina v zimě. Když vidím děti, které mají v zimě zmrzlinu, docela se v duchu obávám o jejich zdraví. A další věcí, která mě tak trochu irituje, jsou smažené hranolky. Tato naprosto nevhodná a nezdravá potravina je v restauracích často podávána jako příloha k dětským jídlům.

Jaké dobroty byste doporučila na leden nebo únor?

V lednu a v únoru bude vhodná třeba dýňová polévka s červenou čočkou, která doplňuje slezinu a žaludek.

Poskytnete čtenářům vlastní osvědčený recept?

Na tuto polévku potřebujeme: 1 dýni hokaido, 1 hrnek červené čočky, 1 malou smetanu (ta není nutná), 2 lžíce dýňových semínek, půl lžičky plodů koriandru, hrst natě (třeba petržel, pažitka, cibule, naklíčená řeřicha). Hokaido zbavíme semen a dužninu nakrájíme na kostičky. Ty uvaříme ve vodě spolu s červenou čočkou do měkka, osolíme, přidáme smetanu a pak rozmixujeme. Na pánvi opražíme nasucho semínka dýně s koriandrem. Hotovou polévku zdobíme praženými semínky a nasekanou zelenou natí.

Jak se díváte na novoroční předsevzetí, kdy přibyde pár kil a zejména ženy se s nimi chtějí pokud možno rychle poprat? Co na to říká čínská medicína? Kdy a jak je nejlépe začít kila bourat?

Myslím, že s hubnutím je nejlépe začít, když na to máme chuť a pocit, že to zvládneme. Tedy, když máme motivaci. A motivací může být i novoroční předsevzetí. Nebo třeba nová láska.

Ideální čas ale je na začátku jara, kdy naše tělo přímo volá po pročištění. Kromě úpravy jídelníčku je také třeba, abychom se více pohybovali. Vhodná je chůze, jízda na kole, cvičení qigong, taiji nebo jóga. Číňané říkají, že tekoucí voda se nezkazí a dřevěné panty dveří, které se často otvírají, nesežere červotoč. A tak je to i s námi.

Na jaké místo lednové přednášky byste ráda upozornila?

Myslím, že tam budou zajímavé tipy, jak přistupovat ke svému tělu, jak sestavit jídelníček a pár receptů pro inspiraci. Chtěla bych, aby si posluchači uvědomili, že hlavní odpovědnost za své zdraví mají oni sami. Je důležité, aby se naučili poslouchat signály, které jim tělo dává, a řídili se jimi.

Na kontě máte řadu knih. Věnovala jste se různým tématům čaji, kávě, kakau, drogám, doporučila jste například, jak se lze léčit cibulí, nebo jste se zaměřila na potraviny, kterými lze snížit cholesterol. Připravujete nyní nějakou další knihu?

Do budoucna bych ráda do knižní podoby zpracovala právě téma o stravování podle ročních období. Marie Břeňová