„Jsou citlivější a vnímavější na věci mezi nebem a zemí,“ vysvětluje astrolog Milan Gelnar. Naopak mezi odpůrci astrologie podle jeho slov převažují muži – nebo nositelé mužské akční a agresivní energie. „Díky ohnivé podstatě jim chybí ona vnímavost a citlivost,“ podotýká Gelnar.

Jedním dechem přitom připomíná, že by dnešní dobu nepokládal za éru truimfu vědy a techniky, kdy dokážeme změřit, zvážit a popsat cokoli. „Ano, víme mnohem víc než před pár lety.

Ale stejně jako řekl klasik "Vím, že nic nevím", tak nová poznání přinášejí nová a nová tajemství, která teprve čekají na svá odhalení. Připomněl bych slova světově uznávaného profesora českého původu Stanislava Grofa, který byl nedávno oceněn Nadací Vize 97 manželů Havlových (a téhož Stanislava Grofa, kterému před šesti lety spolek vědeckých skeptiků Sisyfos udělil zesměšňující anticenu Bludný balvan): "V minulosti se stalo, že se lidi dokonce odmítli jít podívat do teleskopu, protože přece věděli, že na Měsíci nemůžou být krátery",“ připomíná známý astrolog.

Vaše motto zní: „Králové měli své poradce, tak proč ne vy?“ Ne každý ale zrovna potřebuje vypočítat nejvhodnější hodinu pro položení základního kamene nového mostu přes Vltavu… Co se zájemce od astrologa může dozvědět?
Já lidem nabízím především sebepoznání. Snažím se jim ukázat, co mají zapsáno v mapě svého života. Zprostředkovávám jim náhled do zrcadla jejich osobnosti, ukazuji jim jejich silné i slabé stránky, prozrazuji, jejich karmický životní úkol – tedy to, co se mají v tomto životě naučit a co si mají osvojit.

Tím, že sami jsou konfrontováni s tím, co já vyčtu z jejich horoskopu a tím, co už o sobě vědí, bývají často přivedeni k pochopení svých problémů, ale také ke smyslu svého života. Díky tomu se jim pak mnohem lépe nejen žije, ale také cílevědomě kráčí za svým cílem. A v životě není nic důležitějšího, než znát svůj cíl – jeho smysl, chcete-li – a ten naplňovat.

Dokážu také lidem říci, kdy pro ně – řečí meteorologa – bude krásně a kdy bude pršet a nevlídno. Oni se pak podle toho mohou zařídit. Jinými slovy: když se z předpovědi počasí dozvíte, že zítra bude mrznout, sněžit a bude vichřice, tak si také nevezmete plavky, deku a nejdete si lehnout na koupaliště.

Stejně tak když se člověk z postavení hvězd dozví, že jej nyní očekává obtížnější období, může se na to připravit a zaměřit se spíše na věci rutinního charakteru, při nichž nemůže moc pokazit. A naopak – když bude postavení hvězd příznivé, tak by v tu dobu měl především usilovat o to, čeho chce v životě dosáhnout. V tu dobu se mu to totiž bude dařit mnohem lépe než jindy.

Bohužel, většina z nás to dělá naprosto opačně. Když se daří, člověk si spíše užívá a o nic moc neusiluje; když se mu nedaří, tak usiluje a usiluje, jenže nic nevychází, jak by chtěl. Máme to v povaze. Je to stejný princip, jako, když člověk stářím ztrácí přirozenou pružnost a kondici a místo toho, aby začal cvičit a něco s tím dělal, přestane se hýbat úplně, jen se cpe nezdravými věcmi – a tím své stárnutí jen podporuje a urychluje.

Znamená to, že se vyhýbáte odpovědím na konkrétní otázky typu: „má budoucnost můj vztah s tímhle přítelem“ či „mám se pustit do tohoto obchodu, nebo z něj raději vycouvat“? Astrologie je mou profesí, takže se takovým otázkám vyhýbat nemohu. Ale dělám to tak, jak už jsem naznačil. Popíšu prostředí, ve kterém se teď ten dotyčný bude pohybovat, a vlastnosti, které ten či onen člověk má. A je pak na klientovi, aby se sám rozhodl pro to či ono.

Uvedu příklad. Zeptá se mě žena, která má Lunu a Venuši ve znamení Raka, zda je pro ni vhodný muž, který má Lunu a Venuši ve znamení Berana. Já ženě vysvětlím, jak se v povaze pravděpodobně projeví toto postavení hvězd – její city, emoce a projevy zamilovanosti budou mít jemný, něžný, mateřský a po něžném fyzickém kontaktu toužící charakter, v jeho případě naopak akční, dynamický, jednoznačný a drsně bojovný charakter.

Jeden bude považovat za přirozené, že bude upřednostňováno pomalé mazlení a jemná náruč – a druhý zase bude upřednostňovat konání, kdy se s ničím napárá, do všeho jde rychle a po hlavě a spíše než něha jej vzrušuje boj a silová sexualita … Na klientce pak je, s vědomím toho, jaký kdo pravděpodobně je, co s tím udělá.

Nakolik můžeme ovlivňovat své chování a osudy, je-li vše „psáno ve hvězdách“ – a je tedy vše předem určeno dobou a místem narození? A dočká se astrologického výkladu i ten, kdo i ten, kdo zná údaje o svém narození pouze z rodného listu – a nikoli přesnou hodinu a minutu?
Pozor, to je velký omyl, že vše je napsáno ve hvězdách. Jsou tam zapsány pouze tendence či souvislosti. Jinými slovy, když si teploměrem změříte horečku, ten teploměr nemůže za to, že vy máte teplotu. Jenom ukazuje souvislost mezi vaším stavem a teplotou. Stejně tak hvězdy. Nikoho k ničemu nenutí. Jen naznačují, co se zřejmě bude dít. My jsme ale tím, kdo koná.

Samozřejmě, že každý z nás může ovlivňovat svůj osud. Jinak by astrologie neměla smysl. Už jsem to naznačil na příkladu s počasím. Když vím, kdo jsem, jaké mám vlastnosti a schopnosti, když znám svůj životní úkol, když vím, v jakém prostředí se pohybuji, pak se mohu rozhodnout pro co nejlepší strategii a nejsnazší cestu.

Jinými slovy: když vím, odkud kam mám jít (životní úkol), když mám mapu krajiny, znám svou kondici a vím, jaké bude počasí, tak se podle toho mohu zařídit. Budu-li postupovat moudře, mohu se podle potřeb obléci a nebudu mrznout, znalostí mapy se mohu vyhnout bloudění, bažinám, srázům – a díky tomu pohodlně a s pocitem uspokojení dorazit do cíle své cesty.

Co se týká neznalosti hodiny a minuty narození, tak to je opravdu problém. Pokud to člověk nezná, astrolog mu moc nepomůže. Astrologie tento údaj nutně potřebuje znát. Dá se to sice různými speciálními postupy zjistit, ale je to zdlouhavé a často bez záruky. Přiznám se, že já to nedělám a ani neumím.

Nevyhýbáte se ani astrologickým pohledům například na volby, stejně jako předpovědím vývoje v České republice. Máme pro příští měsíce důvod k optimismu, nebo se spíš zdá, že by obyvatelé naší země mohli očekávat něco dramatického?
Já jsem od založení optimista – a tak se i na svět dívám. Vycházím z toho, že vesmír je bipolární, tedy postaven na rovnováze protikladných sil. Vycházím z toho, stejně jako astrologie, že existuje smrtelné tělo a k němu jako protipól nesmrtelná duše. A ta je zde na tomto světě v tomto těle za účelem poznání.

A aby člověk dosáhl poznání, musí projít vším. Jak by poznal a ocenil světlo, když by neznal tmu? Takže se snažím dívat na život jako na velké dobrodružství, které podstupujeme za účelem poznání. A to, co bude, mě až tak netrápí, i když se přiznám, že bolest stejně jako většina ostatních zrovna nevyhledávám. Snažím se tedy být tím, kdo dává radost, naději a snaží se dělit o své poznání. A jsem přesvědčen o tom, co také řekl ve svém projevu k profesoru Grofovi Václav Havel: „…pevně věřím, že nejsem blázen, který jenom věří bludu“.