Oprava této části vyjde Příbram na 505 765 korun bez DPH. „Z toho původního projektu se vyjmula část opravy atria, které je v nedobrém stavu a práce by měly začít v nejbližších dnech,“ řekl místostarosta Václav Švenda. Městu se podařilo získat od Středočeského kraje dotaci z fondu obnovy památek ve výši půl milionu korun. „Kromě nové fasády v prostoru atria dojde i k odvlhčení a položení izolace,“ dodal Švenda.


V minulosti se počítalo s rozsáhlou obnovou, která měla budovu proměnit v kulturní a společenské centrum a zpřístupnit ji i vozíčkářům. Žádost z takzvaných norských fondů ale nebyla úspěšná. Město se proto snaží historickou památku opravovat podle toho, co je nejvíc potřeba. V loňském roce došlo na výměnu oken, kterými do budovy zatékalo. I to byla investice za půl milionu korun. Vyměněno bylo dvacet původních oken. 


Plánovaná celková obnova budovy v současnosti není na programu dne. „Vzhledem k tomu, že projekt na celkovou rekonstrukci byl asi za pět desítek milionů, tak jsme zatím nepokročili dál s nějakou vizí ohledně toho, jak to upravit z vlastních prostředků," uvedl příbramský místostarosta. Zámeček Ernestinum je jednou z historicky nejvýznamnějších staveb v Příbrami. Původně dřevěnou tvrz nechal arcibiskup Arnošt z Pardubic přestavět v kamenný hrádek. Jeho nástupce Jan z Jenštejna ji pak koncem 14. století obehnal zdí a hlubokým příkopem.


Velkým problémem celé budovy je také radon. Ve sklepních prostorách mnohonásobně překračuje povolené normy a například v místech kanceláří Okresního hospodářské komory je jen asi deset jednotek pod povoleným limitem, který je 400 becquerelů na metr krychlový. Realizací zamýšleného výtahu by tak jeho šachtou pronikal nebezpečný plyn do celého zadního traktu budovy. 


V jednom ze sklepů budovy se nachází středověká studna, do ní v roce 2007 nechalo město instalovat čerpadlo. To v případě zvýšení hladiny vodu odčerpává. Předtím minimálně dvakrát do roka docházelo k zatopení sklepení a vodu odčerpávali hasiči. Přítomnost studny, která ale byla ve středověku strategická při případném obléhání, zvyšuje také vlhkost zdiva a na vodu se také váže výše uvedený radon.


Původní celková oprava budovy měla zahrnovat několik okruhů zásahů. Uvažovalo se o revitalizaci některých vnitřních prostor, včetně zhodnocení prostoru atria, který se nyní opravy dočká, jeho zastřešením prosklenou konstrukcí, na to zatím nedojde, vyřešení provozních nedostatků zajištěním bezbariérového provozu, kvalitních sociálních zařízení a dalších uživatelských provozních potřeb. Dále se plánovaly sanační zásahy zlepšující stavebně technický stav zdiva a celkovou modernizaci technického vybavení budovy. Měla se měnit nebo modernizovat zastaralá a nefunkční technická infrastruktura budovy, zejména vytápění, elektroinstalace a zdravotní technika. V souladu s požadavky památkové péče byla v plánu také i památková obnova fasád. Bohužel všechny plány padly v okamžiku neúspěchu žádosti o dotaci z Norských fondů a podle současné koalice si takto rozsáhlé opravy město z vlastního rozpočtu nezvládne. 

Na celkovou opravu budovy městu chybí peníze. Opraví se zatím jen atrium.