Zemědělci na Příbramsku prý považují řepku za výhodnější obchodní artikl než jiné suroviny. Podle většiny dotázaných zemědělských družstev se lépe prodává na olej a je výborná jako hnojivo na zaorání.
Tak to vidí například ve Dlouhé Lhotě u Příbrami.
„Pár nabídek na odkup řepky jako biopaliva jsme už obdrželi, ale nepovažujeme to z naší strany za výhodné,“ řekla Alena Horáková z družstva Dlouhá Lhota. Nad částečným využitím náhradních zdrojů uvažuje ale Příbramská teplárna.
„Přemýšleli jsme o tom, že bychom tady vybudovali ještě jeden kotel, který by sloužil v obdobích, kdy není potřeba tolik tepla. Byl by to třicetitunový kotel na obnovitelné zdroje,“ řekl výrobní ředitel Příbramské teplárenské Jaroslav Hrabec s tím, že jinou cestou výroba tepla v budoucnu nepovede. Podle výpočtů teplárny by provoz tohoto kotle spotřeboval 70 tisíc tun paliva za rok. To by znamenalo svážet slámu, a to nejlépe z řepky, z okruhu asi padesáti kilometrů. Na balíky slisované slámy by se musel udělat sklad a spousta dalších opatření.
„Nechci zpochybňovat ekologické vytápění, ale když sečteme všechno dohromady, vyšla by tuna sebrané slámy kolem tisíce korun. To by výrazně zvedlo cenu tepla,“ pokračoval Jaroslav Hrabec.
„Pro nás je důležité vypořádat se se změnami tak, aby se neprojevily na cenách za teplo tak razantně,“ dodal.
A na závěr jen tak pro představu, víte, kolik by padlo rostlinného materiálu ročně na vytápění v Příbrami?
Musel by se nastřádat 10 metrů vysoký, 60 metrů široký a 600 metrů dlouhý stoh slisované slámy. Biomasa by zároveň sloužila k výrobě elektrické energie. Toto množství by prý ale tvořilo pouze čtvrtinu současné produkce.