Další dvě stojí v Dublovicích u Sedlčan a v Krásné Hoře nad Vltavou.

Bioplynová stanice slouží na výrobu elektrické energie. K její výrobě je zapotřebí metan, který se uvolňuje při rozkladu biomasy. Teplo, vznikající chlazením agregátu, se dá využít i na vytápění objektů.

„Petrovická bioplynka vyprodukuje tolik energie, že by to stačilo na vytopení tří petrovických škol,“ uvedl starosta Petrovic Petr Štěpánek.

V současné době je v petrovické farmě 670 kusů dojnic. Stanice denně zpracuje 12 tun kukuřičné siláže, 16 tun travní senáže a 40m3 hovězí kejdy z farmy. Při výrobě bioplynu vzniká mimo jiné také digestát. To je organické hnojivo, které pak družstvo využívá pro rostlinnou výrobu. Toto hnojivo je podle zemědělců šetrné k životnímu prostředí. Neznečišťuje například podzemní vodu.

„Do Petrovic jsme přišli zhruba před osmi lety a investovali zde kolem 80 milionů korun, z čehož téměř polovina byla dotace z evropských fondů. Kompletně jsme předělali technologie, aby odpovídaly normám Evropské unie. Od doby, kdy jsme zde začali investovat do nových technologií, zvýšila se produktivita přibližně o jednu třetinu,“ sdělil Jiří Zelenka, předseda Zemědělského družstva Krásná Hora.

Bioplynová stanice v Petrovicích stála 66 milionů korun. Část výdajů poskytlo jako dotaci ministerstvo zemědělství. Podle statistik jsou bioplynové stanice výkonnější než sluneční či větrné elektrárny, které fungují kolem třiceti procent času v roce. To bioplynky prý jsou téměř stoprocentní.

„Energií z bioplynky zásobujeme provoz celé farmy a ještě zbývá teplo pro dosoušení dřeva na místní pile a jiné objekty,“ doplnil Jiří Zelenka.