Protestují peticemi, pochody, otevřenými dopisy, při schůzkách a debatách. Nechtějí se jednou dívat na zničenou krajinu nebo dokonce opustit kvůli nájezdu těžařů svůj domov.

Zatím poslední veřejnou schůzku ohledně možné těžby zlata nejen na Příbramsku, ale například na Šumavě, organizovala o uplynulém víkendu obec Chotilsko. Dostavilo se přes 300 lidí včetně starostky Hvožďan Markéty Balkové a bývalého ministra životního prostředí Miloše Kužvarta, jenž vysvětloval lidem právní procedury správních a dalších řízení z minulosti a možných budoucích krocích.

Proti těžbě zlata v Kašperských Horách lidé podepisují petici na Šumavě. Petice proti povolení průzkumu zlata koluje mezi lidmi i na Mokrsku. Vznikla letos v létě a obsahuje přes tři tisíce podpisů. Na schůzi lidé podepsali také otevřený podpis adresovaný prezidentu republiky a ministru životního prostředí.

S otevřeným dopisem vyrazili starostové Chotilska Jiří Šťástka, Markéta Balková z Hvožďan a předseda sdružení Veselý Vrch Jiří Bendl na náměstí TGM v Příbrami, aby se pokusili předat dokument přímo do rukou prezidenta, jehož přivítali lidé se sdružení několika transparenty. Odpůrce těžby zlata Miloš Zeman ale rovnou uklidnil, že se nemají čeho obávat. „Už moje vláda těžbu zlata nepodpořila, nevím tedy, proč by tomu mělo být jinak," okomentoval hesla prezident.

„Znova se oživuje otázka těžby, momentálně opakovaného průzkumu, což nás přímo děsí," upozornil Milan Pfingstner ze sdružení Veselý vrch, který přijel do Příbrami s transparentem namířeným proti těžbě. „Pan prezident vychází ze zkušeností, které získal v období své vlády před několika lety, ale teď je nová situace," komentoval postoj k problému.

Zástupci dotčených obcí Hvožďany a Chotilsko přijeli prezidentovi předat otevřený dopis.
O průzkum zažádala letos v únoru ministerstvo společnost Astur Bohemia s.r.o., konkrétně v lokalitách Mokrsko, Mokrsko – východ a Prostřední Lhota-Čelina.

O místní ložiska zlata se před deseti lety zajímaly těžařské společnosti, jejich aktivity se však podařilo zastavit. Konkrétně pod Veselým vrchem u Mokrska je údajně třetí největší evropské ložisko zlata; jeho zásoba byla odhadována na 80 tun.

Zájem těžařských firem zesílil na začátku 90. let, kdy tehdejší ministerstvo hospodářství vypsalo na průzkum lokality mezinárodní výběrové řízení.

Možnost průzkumu zlata však nakonec zablokovalo ministerstvo životního prostředí. K zastavení aktivit těžařských společností přispěla i stavba rozhledny.