Co je oční nerv?
Zrakový nerv je ve skutečnosti traktem bílé hmoty mozkové. Vychází ze zadní části očního bulbu, jeho největší část (25 až 30 mm) se nachází v očnici, poté prochází kostěným otvorem, tzv. optickým kanálem, do oblasti střední jámy lební, kde končí zkřížením se zrakovým nervem z druhého oka. Dále již částečně zkřížená nervová vlákna, kterých je v každém zrakovém nervu 1,2 milionu, pokračují jako optický trakt do mezimozku.

Jaká je příčina vzniku zánětu?
Paleta příčin zánětu zrakového nervu (neboli optické neuritidy) může být velmi pestrá. Infekční příčiny jsou však vzácné a vyskytují se spíše při přítomnosti dosud nerozpoznaného zánětlivého ložiska obličejové části hlavy (zubu , čelisti, vedlejších dutin nosních). Stejně tak i dříve častější příčina v podobě tzv. specifických infekčních zánětů (jako např. TBC, lues) je v éře očkování a antibiotik už vzácná. Naopak z hlediska infekčních příčin je v dnešní době potřeba pomýšlet na borreliosu nebo na poruchu imunity např. u AIDS. Nejčastější příčinou je dnes tak neinfekční postižení při roztroušené (mozkomíšní) sklerose. U poměrně velké části optických neuritid je však příčina neznámá.

Objevuje se toto onemocnění spíše u mužů či žen a má na vznik vliv věk?
Toto onemocnění postihuje více ženy, a to asi dvakrát. Věkem podmíněné onemocnění to není. Typický pacient s optickou neuritidou je spíš mladý člověk ve věku 15 až 45 let.

Může postihnout i děti a jak je výskyt v tomto případě častý?
Pacient s optickou neuritidou v pubertálním a adolescentním věku není vůbec výjimkou, zde může jít často právě o první příznak neurologického onemocnění , nejčastěji roztroušené sklerosy. U menších dětí je výskyt optické neuritidy vzácnější, většinou doprovází exantémová onemocnění (např. zarděnky, spalničky) a na rozdíl od neuritid v pozdějším věku tyto bývají oboustranné.

Jaké jsou příznaky a kdy je nutné jít k lékaři?
Optická neuritida se projeví hlavně dvěma příznaky – bolestí za okem a zhoršením vidění. Obojí se vyvíjí postupně v řádu hodin nebo spíše několika málo dnů a v naprosté většině pouze na jednom oku. Bolest většinou není extrémně intenzivní , mívá podobu různě velkého tlaku až tupé bolesti za okem. Zhoršené vidění pacient vnímá jako relativně náhle vzniklé a výrazné rozmlžení obrazu, v některých případech až jako praktickou, eventuálně i skutečnou slepotu. Očními vyšetřeními se pak dá prokázat i porucha barvocitu, snížení kontrastní citlivosti, porucha reakcí zornic na osvit, výpadek v zorném poli i přímo porucha vedení elektrického potenciálu zrakovým nervem při tzv. vyšetření VEP.