Už od rána se tu lidé potkávají a radí si, jak bonsaje stříhat nebo ošetřovat. Někteří přinesli i svoje přebytky, které nabízí ostatním.

Hlavní atrakcí je práce předního českého bonsajisty Petra Ašenbrennera. Celý den až do čtyř odpoledne tu tvaruje borovici, kterou vypěstovali v botanické zahradě. Borovice jsou jeho vášní a už několikrát se v Japonsku učil od samotných mistrů.

„I z borovice, která roste keřovitě, se dá vytvořit bonsaj. Místo, aby se odřízly větve, vytvaruje se do takzvaných džinů neboli pahýlů. Pak se tvaruje pomocí drátů. Tak, jako se ohýbají ovocné rostliny, aby se dostaly do vodorovné polohy, tak se pomocí drátů se navine v úhlu 45 stupňů," osvětluje bonsajista Petr Herynek. Síla drátu musí být přibližně jedna třetina síly větve. Pak se větev rozhýbají a opatrně vytvarují, až vznikne konečná podoba. Musí se to dělat u rostlin, které jsou dobře prokořeněné, v dobrém zdravotním stavu. Potom se dá do polostínu a nebylo to pro ni tepelný šok, protože sluníčko by ji mohlo poškodit.

V poledne si několik účastníků dá pauzu a jde navštívit nedaleké bambusárium. Tamní pěstitel Jan Kocourek má ve své zahradě kolem 260 druhů bambusů, které získal ježděním po celém světě. Pro účastníky je to příjemné zpestření, protože v zahradě je aspoň trochu stínu. Některé bambusy jsou tak tlusté, že pomalu nejde kolem ně obtočit celá ruka.
„Chcete vidět také deštný prales?" láká Jan Kocourek návštěvníky a provádí je úzkými uličkami kolem květináčů. Když už je tam celá tlupa lidí, najedou se rozeběhne rozprašovací zalévání. Údiv vystřídá smích a také úleva od horka.

Odpoledne pak bonsajisté stále debatují a snaží se přežít horko pitím ledového čaje. Pilně pozorují práci bonsajisty a vyměňují si své tipy a triky.

Kdo má rád kytky a zvířata, není špatný člověk

close Bonsajista Petr Herynek zoom_in

Bonsaj musí vypadat jako starý strom. To je základní moudro. Český bonsajista Petr Herynek je velmi zkušený a doma má opravdu hodně bonsají.

Jak se pěstují bonsaje?

Můžeme je pěstovat od malých sazenic, nebo z velkých rostlin. Bonsaje se tvaruje podle fantazie pěstitele. Můžou být miniaturní, malé, střední až velké. Záleží, z jakých rostlin se to dělá. Mám bonsaje, které byly pěstované od řízku. Teď jsou dvacet centimetrů velké a mají 20 let. I tímto jednoduchým způsobem se dá vypěstovat bonsaj, která je malá řezem a zaštipováním. Technik je více a tohle je jenom základ.

Jak dlouho se u nás pěstují?

První začínali v padesátých letech. Někteří dosahují evropské úrovně a vystavují v cizině na výstavách.

Je lepší začít od semena nebo vzít rostlinu z přírody?

Z přírody moc nepodporuji, protože většina z nich má málo kořenů a schnou. Musí si nějakým způsobem připravit, v zahradě si ji obrýt a přesadit. Po několika letech je teprve může vsadit do misky. Lidi, kteří to neznají a neví, jak se o ní starat, ta z přírody jim zajde. Je to škoda, protože do přírody přirozené zákrsky patří.

Jak jste se dostal k bonsajím?

Moje kolegyně, když jsem pracoval v sedmdesátých letech v botanické zahradě, začala pěstovat bonsaje. Pak odešla na mateřskou a já jsem se o ně musel starat. Líbilo se mi to, takže jsem se o ně začal zajímat a sám pěstovat.

Pracoval jste tam dlouho?

Šestnáct let, některé vzrostlé stromy, co tu jsou, jsem sázel ještě já. Pak jsem pracoval pro ČVUT, u všech objektů jsem měl na starosti zeleň. Teď s botanickou zahradou spolupracuju tak, že připravuju bonsajistické výstavy nebo jsem aranžoval aktuální výstavu kabelek a klobouků.

Kolik máte rostlin a kupujete si další?

Nikdy jsem to nepočítal, asi kolem šesti set. Nemám to kam dávat, ale stejně si pořizuju další. Je to tak, že člověk si řekne, že se nedožije, až to bude. To není pravda. Principem pěstování je denní styk s rostlinami. Jsou na člověku závislí a to je nejpodstatnější. Není účelem, abych vytvaroval rostlinu k naprosté dokonalosti. Smyslem je styk s rostlinami. Kdo má rád kytky a zvířata, nemůže být špatný člověk.

Máte nějaký tip na pěstování?

Říkala mi pěstitelka Komůrková, že bonsaje sundala z polic, protože tam vysychají. Na zemi se od trávy a od země díky odpařování vzniká chlad. Na základě toho pracovali lednice nebo misky na máslo. Ve Středomoří pěstují bonsaje v hliněných květináčích, protože keramika odpařuje a zároveň ochlazuje kořeny.

Co pro vás bonsaje znamenají?

Je to kousek přírody, které může mít člověk doma. Každá kytka je znovuzrození. Na jaře to raší, pak se to vybarvuje. Pořád vás to překvapuje. Je zážitek, který vám nikdo dát nemůže. To musíte získat od rostliny. Proto i lidé rádi vyhledávají přírodu.