Co vás přivedlo k boxování? Kdy jste začala?
Mám dva starší bratry, takže moje výchova byla spíš spartanská. Dostala jsem se k tomu v osmnácti letech úplně náhodou přes kamarádku, která mě seznámila s mou současnou trenérkou. Nevěděla jsem, že tady nějaký klub funguje, zvlášť pro holky. Byla jsem nadšená, tak jsem se do toho dala.

Musí být žena tvrďačka, když boxuje?
To jsou jen takové fámy, které kolují mezi lidmi.

To se asi dovedete úspěšně ubránit. Bojíte se večer sama venku?
To se nedá srovnat. Tyhle sporty mají spousty pravidel a podle nich se musím řídit. Když na mě někdo vyběhne s nožem v ruce, tak to je potom překvapení. Bojím se.

Zkuste mi přiblížit vaše boxerské začátky a první úspěchy.
Začala jsem poměrně pozdě. Tenhle sport tady nemá tak velkou základnu, takže to nevadilo. Trénovala jsem asi tři čtvrtě roku, než jsem nastoupila k prvnímu klání. To bylo Mistrovství republiky v Praze v kick boxu a získala jsem tam bronzovou medaili, což byl pro mě velký úspěch. Trenérka mi schválně neřekla, že se utkám s mistryní světa. O to větší to byla radost.

A od té doby byly jen úspěchy?
Asi na rok mě zastavilo zranění nohy, podstoupila jsem operaci achilovky. Pak jsem začala znovu bojovat a přicházel úspěch za úspěchem. Dostala jsem se do české reprezentace v kick boxu a začali jsme jezdit i do zahraničí. Tam už s zkušenosti sbíraly daleko jinak. Byla tam větší konkurence a trénink tomu musel odpovídat. Takže denně trénink a upravit jídelníček.

Co jste si musela z jídla odříct? Jak vypadal den diety?
Mně chutná všechno, takže jsem si odříkala dost. Jídelníček byl striktní. K snídani jogurt nebo tvaroh, k obědu dvacet deka brambor a tvaroh, k večeři kus tvrdého sýra a rajče. A k tomu dvoufázový trénink. Bylo léto, všichni grilovali a já nic.

Neměla jste strach, že byste mohla mít problémy třeba s otěhotněním?
Tak to mě nikdy ani nenapadlo. Laik si řekne, že dostáváme údery do hlavy a do břicha, že to musí být nebezpečné. To se ale děje i v jiných odvětvích. Častější jsou podvrtnuté prsty, což se může stát i při volejbale.

Vím, že jste krátce vdaná a čekáte miminko. Co to znamená pro vaši sportovní kariéru? Vrátíte se ještě?
Přiznám se, že to zatím ještě nevím. Že jsem těhotná, to jsem zjistila poměrně pozdě. Jeden ze svých posledních zápasů v Praze na jaře jsem boxovala už v jiném stavu. Shodou okolností jsem vyhrála první místo. Kdybych to tenkrát ale věděla, nevím, jestli by to vůbec stálo za to. Ráda bych se k boxu ještě vrátila, ale nevím, co to se mnou udělá.