V Brdech patří mlok (Salamandra salamandra) mezi nejvzácnější obojživelníky. Stabilní početná populace je známá pouze na jediné lokalitě. Konečně zapršelo a mloci vyrazili na lov. K vidění byli dospělci i mláďata a ochránci přírody viděli i mloka Lojzu! Poznali ho podle toho, že každý mlok si nese svoji jedinečnou charakteristickou kresbu celý život - v podstatě se jedná o analogii lidských otisků prstů.

Proč jsou mloci známí jen na jedné lokalitě v Brdech? Les se za posledních cca 250 let velmi změnil. Listnaté či smíšené různověké porosty byly na mnoha místech nahrazeny stejnověkými monokulturami smrku. Změnil se i způsob těžby od výběrného k holosečnému. S tím souvisí masivní odvodnění lesa, a to jednak melioračními strouhami, jednak odvodňovacími příkopy chránícími tělesa cest. V posledních letech se k tomu přidávají dlouhotrvající sucha, která se posouvají i do jarních měsíců. Mnohé studánky, tůňky i drobné potůčky tak vysychají a mlokům ubývají místa, kde se mohou rozmnožovat.

Mlok je zvláště chráněný živočich v kategorii "silně ohrožený". Svým výrazným zbarvením upozorňuje na to, že produkuje poměrně účinný jed. Není tedy moc živočichů, pro které by byl vyhledávanou pochoutkou. V přírodě se mlok dožívá až nižších desítek let, v zajetí dokáže oslavit i padesátku. Jako potravu si vybírá bezobratlé jako třeba žížalu, stonožku, hmyz, pavouky a slimáky. Když nastává zima, zaleze do podzemí, vhodné jsou i vlhké kamenné sklepy. Jaro pro něj není obdobím lásky, protože se páří na podzim a samice jsou již březí. Zbývá jim jen naklást larvy do vhodných vod, neboť rodí mláďata v pokročilé fázi vývoje. Larvy se živí drobnými korýši a členovci. Když dorostou do velikosti kolem šesti centimetrů, promění se v dokonalou kopii dospělého mloka.