Lidé by se tak v blízké budoucnosti mohli o víkendech a o svátcích bez povolenky podívat patrně do částí lesa mezi Skořicemi a Trokavcem, Trokavcem a Hořicemi, dále do trojúhelníku mezi Štítovem, Skořicemi a Trokavcem nebo do lokality poblíž Věšína, Lázu, Obecnice a Drahlína. Někteří zástupci obcí požadují také vybudování cyklostezky začínající na hranici s újezdem pod Komárovem na Berounsku a vedoucí až k Lázu.

„Návrhy na další zpřístupnění nyní musí posoudit a schválit náčelník generálního štábu. Lze předpokládat, že na příštím jednání zástupců brdských obcí s prvním náměstkem ministryně obrany Martinem Bartákem dojde k uzavření dohody,“ sdělil Pejšek s tím, že poté začne ministerstvo konat konkrétní kroky pro zpřístupnění.

Vstřícnost armády překvapila starostu Rožmitálu Josefa Vondráška. „Armáda slíbila, že pustí veřejnost tam, kam se stejně už chodí, jako jsou například vodní nádrže a okraje újezdu. Je to velký ústupek, jen doufám, že lidi nebudou dělat v lese nepořádek,“ uvedl Vondrášek.

Zástupci ministerstva obrany sami přinesli na jednání návrhy na zpřístupnění Brd o víkendech a svátcích a na místě podle starosty Věšína Pavla Hutra přistoupili na řadu změn, které starostové předložili.

„V návrhu je například prodloužení už stávajících cyklostezek nebo jejich prodloužení navázáním na další trasy. Z Obecnice by tak mohla vést trasa pro cyklisty k Pilské a Lázské nádrži s návazností na stezku do Lázu, Nepomuku a přes Červený vrch k chatě Václavka a na Teslíny,“ popsal některé návrhy na zpřístupnění Brd věšínský starosta s tím, že někteří zástupci obcí chtěli pustit veřejnost na hráz Dolejšího padrťského rybníka. Jenomže tam by lidé projížděli dopadovu plochou Padrť, a tak armáda bude zvažovat možné zpřístupnění z trasy u Václavky směrem přes lesní celek zvaný Studánky a na hráz Hořejšího padrťského rybníka. Odsud by se turisté dostali na hřeben Okrouhlíku a pak do Trokavce. Zvažuje se také zpřístupnění hřebene od Drahlína severním směrem na Jinecko.

Snaha o vydání majetku některým obcím, které měly před založením újezdu v Brdech lesy, však vyzněla naprázdno. Musel by být totiž především změněn zákon o hranicích újezdu.

„Jsem překvapený, jaké udělala armáda ústupky. Je to první krok, abychom se dostali za humna. Je paradox, že padly hranice, ale my tu pořád žijeme jak v pohraničí,“ řekl Václav Fábera ze Štítova. Podle Jana Bouly ze Skořic mohly být okolní lesy veřejnosti otevřené možná už od roku 1983. „Když se do Míšova nastěhovali Rusáci s raketami, přestaly tu jezdit tanky a armáda už ty prostory nepotřebovala. Naše obce žádaly o zpřístupnění už za komunistů. Je nejvyšší čas,“ konstatoval Boula.

Podle starosty Strašic Jiřího Hahnera nebude jednoduché prosadit celou obcemi navrženou trasu cyklostezky kolem padrťských rybníků. „Nejproblematičtější úsek je v místech navrženého radaru. Na druhou stranu jsem rád, že armáda poprvé připustila, že bude možné dostat se k padrťským rybníkům,“ řekl starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek. Podle něj je správné, aby stát, pokud chce v Brdech prosadit tak moderní zařízení jakým je radar, do tohoto dosud zanedbávaného území investoval. S budováním stezek a přípravou vyhlídkových míst slíbily pomoc Vojenské lesy a statky ČR.