Ministr obrany Alexandr Vondra musí návrh ještě schválit a bude se tím muset zabývat i vláda a parlament. Po vyhodnocení ekonomických a vojenských kritérií byl vybrán vojenský prostor v Brdech, jehož roční provoz prý vyjde přibližně na 100 až 150 milionů korun.

Nabízí se otázka, co hodlá v případě zrušení újezdu udělat armáda se zvláště utajeným vojenským zařízením uprostřed prostoru a také, kam přestěhuje 13. dělostřeleckou brigádu, sídlící v Jincích. Do tamní posádky se nedávno dokonce nastěhovali dělostřelci z Pardubic. Navíc posádka v posledních letech prochází rozsáhlou modernizací. Když sáhneme do nedávné minulosti, něco podobného se stalo i v nedalekém Rožmitále, kde byla raketová základna. Armáda tam také investovala stamiliony a pak byla zrušena v době, kdy se ještě stavělo, a byla přemístěna do Strakonic, které jsou nyní působištěm 25. protiletadlové raketové brigády.

Dělostřelci zůstanou

Ministerstvo obrany ale počítá se zachováním 13. dělostřelecké brigády v Jincích. „Brigáda zůstává perspektivní a nepočítá se s jejím zrušením či stěhováním. V případě uvolnění vojenského újezdu zůstane jednotce posádkové cvičiště pro střelby z ručních zbraní a základní taktický a dělostřelecký výcvik. Ostré střelby a taktická cvičení by probíhaly v některém ze zbývajících újezdů,“ řekl Deníku Jan Pejšek, mluvčí ministerstva.

Luděk Velen, ředitel hořovické divize Vojenských lesů s statků ČR, která hospodaří ve vojenských Brdech, řekl Deníku, že se k němu informace donesla až ve středu a nic bližšího neví. „Samozřejmě, že jedno mi to není, pokud by se újezd měl rušit už jako zaměstnanci vojenských lesů,“ reagoval na náš dotaz ředitel.

Jinecký starosta: Jsem z toho v šoku

Doslova v šoku byl starosta Jinců Josef Hála. „Pokud je to pravda, nevím, co na to momentálně říct. Jsem z toho v šoku. Zrušení újezdu a posádky by mělo negativní dopad na náš region. Už nyní je u nás dvanáctiprocentní nezaměstnanost. Z druhé strany je mi líto vojenského prostoru. Pokud se skutečně zruší a otevře, je to jeho konec,“ reagoval starosta v momentě, kdy ještě nevěděl podobně jako my, že posádku chce armáda zachovat. Dodal ale, že doufá v to, že ještě zvítězí zdravý rozum a armáda své stanovisko přehodnotí.

To je konec pro brdskou přírodu, říká Pavel Křížek

Rozčarování nad možným zrušením brdského újezdu neskrýval ani šéf Ochrany fauny ČR Pavel Křížek, který sám před časem uvedl, že nejlepší ochranou přírody jsou vojáci a komáři. „Pokud to je pravda, tak tohle znamená pro brdskou přírodu konec,“ řekl Křížek.

Starostové obcí na Příbramsku, které sousedí s vojenským prostorem, jsou ze zprávy většinou rozhořčeni. Obávají se také o osud brdské přírody a vadí jim, že s nimi nikdo nic nekonzultoval. Informace sice unikla s resortu před oficiálním zveřejněním obsahu Bílé knihy, ale nicméně se zástupci obcí domnívají, že by s nimi nikdo stejně věc nekonzultoval.

Nicméně ministerstvo obrany slibuje následnou diskuzi se samosprávami i dalšími státními subjekty. Deníku to včera odpoledne potvrdil jeho mluvčí Jan Pejšek.

Řihák: Brdy jsou zdrojem kvalitní pitné vody

Proti zrušení újezdu se vyslovil i příbramský starosta Josef Řihák s tím, že je to tak zásadní věc, která by měla projít diskuzí. „Podle mého názoru je v tom jisté lobbistické skupiny, které mají o Brdy jako ideální místo pro rekreaci již delší dobu zájem. Všichni víme, jak vypadají zpřístupněné enklávy újezdu už nyní – nepořádek, všude samé petky a lidé z vesnic na hranicích újezdu často volají, jaké mají problémy s návštěvníky. Neumíme se v přírodě chovat. Proto se obávám postupné devastace Brd. Ty jsou navíc zdrojem kvalitní pitné vody a ta bude v budoucnu cennější než ropa. Už z toho důvodu je špatně, kdyby byl újezd zrušen,“ odůvodnil svůj postoj Řihák.

Pokud skutečně armáda Brdy opustí, nabízí se řada dalších otázek. Co bude s brdskou přírodou a kdo se o ni postará? Nevyrostou na Padrti hotely a nevzniknou na březích padrťských rybníků pláže? A kdo bude hospodařit s lesy ve středních Brdech? Otázek je daleko víc, ale momentálně na ně nikdo nezná odpovědi. Možná? Však existuje několik projektů, které předpokládají výstavbu lyžařských sjezdovek ve středních Brdech a jiní se těší, jak zvýší hodnotu lesa zalesněním cílových ploch.

Využití území bude předmětem dalšího jednání

V případě uvolnění Vojenského újezdu Brdy by tento krok musela schválit vláda a Parlament ČR, jelikož hranice a statut těchto území jsou daná zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. „Případné další využití tohoto území by bylo předmětem budoucích jednání s představiteli jiných složek státu a územních samospráv,“ upřesnil Jan Pejšek z ministerstva obrany.

Podle Jana Pejška je v rámci plánovaných úsporných kroků resortu obrany právě zvažována i varianta optimalizace počtu vojenských újezdů. Po posouzení ekonomických a vojenských aspektů se jeví jako nejvhodnější uvolnit Vojenský újezd Brdy.

„Zatímco v roce 1993 připadal na jednoho vojáka 1,1 hektaru výcvikového prostoru, po profesionalizaci a zmenšení početních stavů Armády ČR připadá nyní na jednoho vojáka 5,5 hektaru. Taková plocha je v rámci evropských zemí ojedinělá. Zrušením vojenského újezdu Brdy by se současná plocha pěti vojenských újezdů činící 129.664 hektarů zmenšila o 26.009 hektarů,“ dodal Pejšek.