I kvůli tomu uvažuje Středočeský kraj o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO).

Kraj chce vyvolat jednání s ministerstvem obrany, jak situaci po avizovaném odchodu vojáků společnými silami řešit. „Optimální by bylo, kdyby ministerstvo obrany bylo ochotno předat celé území kraji, který by tam zajistil skutečně režim, který náleží přírodním oblastem, které vyžadují a chtějí vysokou míru ochrany,“ uvedl hejtman Rath.

Podle některých lidí by nejideálnější cestou bylo vyhlášení dalších maloplošných chráněných území, která by pak zastřešilo velkoplošné chráněné území, tedy CHKO. Maloplošná chráněná území ve vojenských Brdech již jsou. Jedná se o Evropsky významné lokality, jakými jsou například Padrťský potok nebo Hrachoviště či Padrťsko.

Vzniku Chráněné krajinné oblasti Brdy se ale mnozí biologové brání. V každém případě se shodují na zachování bezlesí na cílových plochách.

Fischer: Škoda je jakéhokoliv újezdu

Zoolog David Fischer říká, že momentálně není úplně schopen odpovědět na to, co by mělo s Brdy do budoucna být.

„Současný vojenský režim je pro zdejší přírodu prakticky ideální a neumím si představit, kde by kdokoliv po případném odchodu armády vzal peníze na suplování vojenského managementu na tak obrovských plochách,“ říká Fischer a dodává, že problém se netýká jenom Brd.

„Z přírodovědeckého pohledu by byla minimálně stejná škoda jakéhokoliv ze zbývajících újezdů. Je jedno, zda se bavíme o Brdech, Boleticích nebo třeba Libavé. Pokud by tedy mělo ke zrušení místního vojenského prostoru dojít, je pak prioritou, aby celé toto území zůstalo majetkem státu a spravovaly ho například dále Vojenské lesy a statky ČR. Kromě lesů ale bude nejdůležitější zachovat zde současnou podobu unikátních odlesněných ploch - minimálně v rámci evropsky významných lokalit pak bude třeba často suplovat vojenský management, a to bude muset zajistit zřejmě Středočeský kraj, pod který tato chráněná území nejspíše přejdou. To ale bude zřejmě stát obrovské peníze - dnes se tak děje „zadarmo“ v rámci výcviku armády. Ty peníze se budou zřejmě hledat velmi těžko,“ domnívá se zoolog.

Nejhorší, co by podle Fischera mohlo Brdy potkat, je jejich rozprodání a využití této oblasti k divokému podnikání například v turistickém ruchu nebo k masivní zástavbě. „Co se týká úvah o zřízení CHKO, obávám se, že na to Brdy jako celek nemají, vždyť kromě cenných bezlesí a několika zachovalých lesních fragmentů, zde převažují pouze stejnověké smrkové monokultury,“ uvedl David Fischer.

Někdo musí suplovat činnost armády

Podobný názor sdílí i Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Praha: „Na CHKO Brdy skutečně nemají. Základem je pohlídat místa jednoznačně nejcennější. Naprosto unikátním je veškeré bezlesí, ale pro jeho zachování musí někdo suplovat činnost armády. Takové netradiční postupy jsou odzkoušené a nemusely by být tak drahé. Na všech dopadovkách by měla ochrana pokračovat narušováním, aby nezarostly, plus chránit další cenné biotopy, které tam jsou. Klidně si umím představit, že tam člověk vstoupí aktivně, neměl bych nic proti sjezdovce, ale je potřeba respektovat názory biologů,“ řekl Sedláček.

Atraktivita může přinést rozvoj obcím

Podle Sedláčka se něco podobného děje v Milovicích – technikou se narušuje povrch bezlesí a zarůstání se dá zabránit i vysazením velkých lesních zvířat, třeba zubrů, kteří vegetaci prostě spasou a bezlesí tak nezaroste. „Území se pak může stát atraktivním pro lidi a ti pak snáze pochopí, co je třeba chránit. Pomůže to přírodě, ale i regionu, kam přinese zájem o území i peníze,“ uzavřel Ondřej Sedláček s tím, že vylučovat přístup veřejnosti z takových míst vždy dopadne blbě. Je to prý už přežitek.