Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Armáda prý neříká pravdu o nákladech na provoz újezdu

Příbram – Nehorázná lež a mystifikace. Takhle hodnotí někteří lidé, kteří něco ví o vojenských újezdech, prohlášení ministerstva obrany týkající se možného zrušení vojenského prostoru v Brdech.

15.4.2011 19
SDÍLEJ:

Flying Rhino 2009 v Brdech.Foto: Karel Hutr

Provoz újezdu prý tolik nestojí

Armáda prý neříká lidem pravdu a jen jim podsouvá populární a líbivá prohlášení, že když se vojenský újezd zruší, budou moci navštěvovat místa, která byla dlouhá desetiletí zapovězená i pro držitele propustek. Ministerstvo také podle důvěryhodného zdroje neříká pravdu o tom, kolik skutečně stojí roční provoz Vojenského újezdu Brdy.

„Celkové náklady na provoz, údržbu a zajištění chodu celého újezdu a v něm vyčleněných prostorů pro výcvik činí zhruba 70 milionů korun ročně. Takže ne až stovky milionů, jak je prezentováno z ministerstva obrany,“ tvrdí nejmenovaný zdroj.

Zcela prý nechápe, proč byly vybrány k likvidaci Brdy, když to měl být údajně zcela jiný vojenský prostor. Navíc Vojenský újezd v Brdech je možná jediným v zemi, kde se nevyplácejí horentní sumy za restituční nároky. Jinde jde o desítky milionů za újezd ročně.

Jde stoprocentně vyčistit prostor od munice?

Na čem se shoduje jak náš nejmenovaný zdroj, tak i lidé, kteří mají alespoň základní přehled o tom, co představuje pyrotechnická asanace, je obrovská částka, která by na to musela padnout a pak také nekorektnost prohlášení, že se dá prostor zcela vyčistit od munice. A proč ony pochybnosti? Střelnice v Brdech byla založena už v roce 1927. Za druhé světové války v roce 1940 byla rozšířena, když ji užívala nacistická vojska.

Nikdo netuší, kde všude se různá munice ukrývá

Takže až do současné doby se v Brdech vystřílelo tisíce tun nejrůznější munice. „Kolik munice zde Němci vystříleli nebo při ústupu ke konci války někde zakopali, odhodili či se jiným způsobem zbavili, nikdo netuší. A to není celý výčet vojsk, která zde cvičila do dnešních dnů. Rozhodně to ale nebude pouze na dnešních dopadových plochách, které jsou přímo určeny pro výcvik. O tom svědčí množství nálezů munice mimo tato přísně vymezená území. Kdo z úředníků, kteří dnes prohlašují a šíří zkreslené informace o turismu, rekreačních a dalších aktivitách, se podepíše pod zákon, vyhlášku či jiné nařízení legislativní moci a umožní „bezpečný“ přístup do toliko zmiňovaných prostorů?“ ptá se náš zdroj, který redakci kvůli výše uvedeným informacím kontaktoval.

Samotného ho rovněž zajímá, kolik pak bude stát vyčištění celého prostoru od nevybuchlé munice či tlakových láhví a nádob s neznámým obsahem, mezi nimiž jsou například i bojové otravné látky.

Asanace jednoho újezdu až dvě miliardy

Už analýza existence vojenských újezdů z roku 2005 naznačuje, že nejen asanace vyjde na miliardy. Jen hydrogeologický průzkum, který se musí provést v případě rušení újezdů, vyjde na 3 až 5 milionů podle rozlohy a na základě jeho výsledků budou provedeny práce na odstranění ekologických zátěží, jejichž náklady nejsou známy. „Avšak lze se domnívat, že se budou řádově odvíjet v desítkách milionů,“ citujeme z analýzy.

„Pyrotechnický průzkum, před jehož provedením se realizuje příprava terénu (odstranění trávy a náletových porostů při stanovené ceně minimální ceně 2,- Kč/m2), což v případě změny hranic újezdů bude stát cca 30 milionů Kč a při zrušení újezdů až 700 milionů Kč za každý újezd,“ píše se dále ve zprávě, která pokračuje: „Samotná pyrotechnická asanace, která následuje po provedení průzkumu a provádí se až na 90 % opouštěného území se kalkuluje na 64 000 Kč/ha. Při úplném opuštění újezdů lze odhadnout tuto částku na 1,4 – 1,9 miliardy Kč na každý újezd…“

Například asanace zrušených újezdů Ralsko a Mladá začala v roce 1993 a skončila v roce 2003. Roční náklady se pohybovaly kolem 50 milionů Kč.

Dopis Vondrovi

Veřejnost se také zajímá o to, kdo bude hospodařit s lesy ve středních Brdech, pokud se újezd zruší. Prý může být klidně v něčím zájmu převzetí lesních porostů, které obhospodařuje státní podnik Vojenské lesy a statky ČR do vlastnictví jiného státního podniku Lesy ČR.

Lidé z obcí na hranicích s vojenskými Brdy nyní často diskutují o újezdu. Ptají se, co jim zrušení přinese pozitivního nebo naopak.

Brdy a lidé žijící v okolí této pahorkatiny toho za poslední desetiletí zažili hodně. A ne nadarmo se říká, že historie se opakuje. Situace na Podbrdsku je toho důkazem.

Zatímco proti samotnému zřízení střelnice ve 20. letech minulého století se začali bouřit jak obyvatelé, tak i vědci, v současné době se někteří lidé bouří naopak proti zrušení vojenského prostoru. Několik jineckých obyvatel a zaměstnanci Střediska obsluhy výcvikového zařízení v Brdech poslali dopis ministru obrany.

Kvůli budoucnosti Brd, respektive zachování pro tuto oblast typických vřesovišť na dopadových plochách a dalších cenných lokalit, se některé občanské iniciativy snaží sjednotit postup pro případ, že armáda Brdy opustí.

Autor: Karel Hutr

15.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 19
SDÍLEJ:
František Hakl s trofejí pro mistry světa v malém fotbale, kterou s českou reprezentací vybojoval v Tunisku.

Zlatý šampion Hakl věří, že vítěznou atmosféru přenese i do Benátek

Ilustrační foto

Kam na fotbal: 1. FK Příbram přivítá Ústí nad Labem

Krize krajské koalice dospěla na ostří nože. Silná slova mohou vystřídat činy

Střední Čechy – Vydrží, nebo lze očekávat změny? Řeč je o pevnosti aktuální středočeské koalice, v jejímž případě se zdá, že navenek vyvřelo dlouhodobější napětí. A vlastně i spory.

K pouti do Sanatiága inspiroval Jindřicha Smítku filmový dokument

Příbram – Filmový dokument o pouti do Santiaga de Compostelo stál u zrodu nápadu Jindřicha Smítky jednou se na tuto pěší cestu vydat. Od myšlenky k činu mu to sice trvalo zhruba ještě deset let, ale nyní má svůj splněný sen za sebou a přemýšlí o dalších cestách. O pouti do Santiága nyní pořádá besedy. Ve středu se jedna konala v Příbrami a další se uskuteční v polovině listopadu v Lázu. 

V Příbrami zazní hity z divadla Semafor

Příbram - Dvě legendy divadla Semafor Jiří Suchý a Jitka Molavcová vystoupí v příbramském divadle. V jejich podání zazní největší hity nejen autorské dvojice Suchý Šlitr, které stačily během své existence zlidovět. 

Sedlčany si vezmou úvěr na modernizaci autobusového nádraží

Sedlčany – Starosta Sedlčan Jiří Burian před časem avizoval, že na 16. října svolá zastupitele města. Hlavním bodem programu měla být modernizace autobusového nádraží tedy přestupního terminálu, konkrétně způsob financování. To se ale nestalo. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení