„Rozhodli jsme se z ekonomických, ale i vojenských důvodů opustit Vojenský újezd Brdy, ostatní zeštíhlíme,“ uvedl ministr Vondra a dodal, že důvodem k zrušení újezdu je rovněž jeho minimální využití armádou. „Vojenský prostor v Brdech má rozlohu 260 km čtverečních, z toho je armádou využíváno pouhých asi deset procent,“ uvedl jeden z důvodů.

Podle Vondry se zrušením Vojenského újezdy Brdy uspoří ročně asi 70 milionů korun. Z pěti vojenských újezdů tedy chce armáda jeden zrušit a u ostatních zmenšit rozlohy o 10 až 25 procent. Oba ministři se shodli na tom, že před opuštěním újezdu musí být oblast zajištěna proti drancování přírody. Rušení vojenského újezdu bude dlouhodobý a postupný proces, který by měl být ukončen až v roce 2015.

„Jako nejvýhodnější způsob se nám zatím zdá vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) s tím, že by uvnitř vznikly různé stupně ochrany v podobě přírodních rezervací nebo památek, aby se také zabránilo nevhodné urbanizaci území,“ prohlásil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a naznačil, že jednání se starosty vnímá pozitivně neboť i oni jsou téhož názoru vyhlásit CHKO.

Ze čtvrtečního setkání starostů se zástupci ministertev a armády vyplynulo, že se obce Středočeského kraje nemohou zcela ztotožnit s názory jejich sousedů z Plzeňského kraje. Obce při západní hranici újezdu totiž požadují navrácení původních katastrů, které mnohde kopírovaly povodí, zatímco mnozí středočeští starostové by byli rádi, kdyby armáda v Brdech zůstala a případně, když odejde, aby území spravoval Středočeský kraj. V Brdech jsou významné zdroje pitné vody, které si všechny obce přejí chránit. Plzeňský kraj dokonce oživil projekt výstavby suchého poldru na Klabavě poblíž zámečku Tři trubky, který zadalo už před lety k vypracování Povodní Vltavy.

Vyhlášení CKHO trvá až tři roky

Vyhlášení CHKO by za normálních podmínek, pokud dojde ke shodě, trvalo asi dva až tři roky. Ministři slibují, že před samotným opuštěním újezdu by předcházelo vyhlášení nějaké formy ochrany přírody, nejspíše tedy CHKO. Nicméně ministr Chalupa naznačil, že CKHO má jistá úskalí, která se nemusí všem obcím líbit. Jako příklad uvedl i zákaz táboření nebo solení silnic, které by v případě, že by se komunikace nacházely na území CHKO, bylo zakázané. Uvažovaná varianta území CHKO totiž předpokládá, že by nekopírovala současné hranice újezdu, ale oblast by zasahovala i do obcí.

„Zahájili jsme první úvahy a debaty nad hranicemi území, kdy by území bylo větší, než je sám vojenský újezd, třeba proto, že by zahrnovalo i vedlejší přírodní rezervace a reagovalo na to, že v oblasti jsou už dnes evropsky významné lokality,“ naznačil Chalupa. Standardní proces vyhlašování CHKO trvá podle ministra zhruba dva až tři roky, a to v případě, kdy to je bezproblémové. „My teď máme čas o něco delší, zatím to vypadá pozitivně, ale já nechci předjímat ten proces a doufám, že to proběhne všechno zdárně,“ dodal.

Největší posádkové cvičiště na Brdě

Jinecká posádka v Jincích podle Vondry zůstane a bude mít cvičiště přibližně na území dopadové plochy Brda, tedy území od silnice Obecnice-Zaječov na sever k posádce v Jincích.

„Vojenský újezd v Brdech chceme zrušit, ale to neznamená, že by dělostřelci z Jinců měli odejít. Tak to není. Bylo tady investováno více jak půl miliardy korun. Zároveň jsme se rozhodli, že tady zůstane největší posádkové cvičiště v republice s rozlohou téměř 560 hektarů, které budete využívat,“ píše se na webových stránkách ministerstva obrany, co na setkání řekl vojákům ministr Alexandr Vondra.

Lesy budou bhospodařovat VLS

Zrušením vojenského újezdu zanikne úřad, kde pracuje 47 vojáků a 51 občanských zaměstnanců. „Předpokládáme, že vojákům nabídneme jiná místa, a pokud jde o občany, ti by se mohli podílet na pyrotechnické očistě opouštěného území,“ řekl k tomu Vondra. V lesích by měly i nadále hospodařit Vojenské lesy a statky ČR (VLS).

Řihák: Armáda zamlžuje fakta

Starosta Příbrami Josef Řihák je rád, že se o tom diskutuje, nicméně u ministra Vondry nepochodil, když po něm chtěl zveřejnit armádní analýzu využití vojenských újezdů, která měla vyhodnotit Brdy jako nepotřebný újezd.

„Myslím, si že je špatné, když nemáme přístup k informacím, tedy k oné analýze. Ministr stále tvrdí, že v Brdech se nenachází tolik munice. Ale to je nesmysl, armáda zamlžuje pravdu a nakonec ani po opuštění újezdu důkladnou asanaci neudělá,“ tvrdí starosta Řihák. Ten se domnívá, že je velice podivné, jak ministerstvo obrany hovoří o opuštění Brd, jako o hotové věci.

„Zrušení újezdu ale musí projít vládou a potom o něm hlasovat parlament, tady se to bere jako hotová věc a já se mohu domnívat, že má někdo zájem na developerských projektech, jak to známe z minulosti,“ naznačil Řihák s tím, že ministerstvo obrany se tímto chováním snaží narušit jednotu obcí, protože prý ministr Vondra naznačil, že jemu by se osobně líbilo, kdyby se hranice katastrů vrátily do období před totalitním režimem. Jeho kolega ministr Chalupa ale nevidí tenhle způsob jako nejšťastnější pro možné budoucí vyhlášení CHKO.

„Obce se mají starat o občany a ne o to, kde budou mít jaký pozemek, který pak prodají developerům,“ míní Řihák.

„Tajný“ dopis pro ministra Vondru

Jak už bylo výše uvedeno, zástupci obcí sousedících při západní hranici újezdu se snaží získat katastry nazpět. Starosta Strašic Jiří Hahner dokonce osobně předal Vondrovi prohlášení obsahující prý návrh řešení, jak postupovat v případě odchodu armády z Brd za starosty ze sousedních obcí. Před ostatními starosty na jednání ale o obsahu neprozradil nic.

A jaký bude osud vojenských zařízení či objektů v Brdech? Ty se mohou odprodat nebo je získají Vojenské lesy a statky ČR. Jde například o areály na Bahnech, na Kolvíně a také o bývalá sovětská kasárna na Míšovech. O ty má prý zájem také ministerstvo vnitra.

Neoral: Vracení hranic neberu jako dogma

Starosta Trokavce Jan Neoral, známý z doby, kdy se tehdejší vláda snažila prosadit umístění amerického radaru v Brdech, se také zúčastnil čtvrtečního jednání v Jincích. Deníku řekl, že vcelku souhlasí s prohlášením, které vzešlo už ze setkání starostů ve Strašicích, ale nicméně nebere jako dogma nějaké obnovování hranic krajů.

„Budu preferovat zájmy ochrany přírody, pokud by vracení hranic mělo přinášet nějaké problémy, nebudu na tom trvat,“ uvedl Neoral s tím, že v případě odchodu armády podporuje vyhlášení CKHO se stavební uzávěrou, s cílenou turistikou a cykloturistikou bez developerů. „Nicméně nechci, aby nás někdo zase oblboval vznosnými větami, jako tomu bylo v případě radaru, že je to pro naše dobro a že musíme prodiskutovat svoje zájmy. Nic takového – nic není ještě rozhodnuto a mám zas takový pocit, že v tom (pozn. redakce.: zrušení újezdu) má vláda zase nějaké zájmy, bojím se, abych nebyl jako Sibyla a mé obavy se nenaplnily, až za pár roků budeme koukat, jak se v Brdech staví hotely a sjezdovky…,“ uzavřel Neoral.