Vracení historického majetku

Mnoho zástupců obcí, ale i jiných institucí svorně prohlašují, že by bylo nejlepší, aby opuštěný újezd zůstal ve Středočeském kraji a ten se o něj postaral. Jenže se objevují tlaky na vracení majetku některým obcím a obce Středočeského a Plzeňského kraje tak trochu rozděluje zájem o budoucnost území. Některým obcím na Rokycansku se nelíbí vidina ztráty historického majetku a předpokládají vrácení území, pokud takový nárok vznikne.

Budou Brdy skutečně po opuštění armády pro veřejnost?

Ano, ale zdá se, že méně, než se předpokládalo. Něco si chce armáda ponechat jako cvičiště a je docela možné, že se lidé stejně oficiálně nedočkají zpřístupnění cílových ploch. Ty jsou přitom tím nejcennějším, co v Brdech je. Kdo je bude udržovat, aby nezarostly? Vyčistí je vůbec armáda od munice, když se nedostává peněz? Těch otázek se nabízí spousty.

Ministerstvo obrany obvolává starosty obcí a vyptává se na jejich názory ohledně budoucnosti Brd.

„Oslovili jsme řadu starostů, jejich názory jsou různorodé od souhlasu se zrušením újezdu až po jednoznačný nesouhlas. Ministerstvo plánuje společné jednání a objasnění problematiky,“ slibuje Jana Zechmeisterová z tiskové služby ministerstva obrany. Obce na Rokycansku si už sami iniciovaly schůzku kvůli ochraně Brd. Na Příbramsku se pak starostové obcí a měst pokusí společně usilovat o ochranu území a to prý oživením Ligy starostů, která vznikla v době, kdy měl v Brdech stát americký radar.

V Jincích se také sešli členové Výboru pro regionální rozvoj kraje (Středočeského), aby projednali otázky budoucnosti Středních Brd. Přijali usnesení, aby středočeští zastupitelé iniciovali jednání mezi Středočeským, Plzeňským krajem a starosty obcí s ministerstvem obrany.

Z výstupů na jednání údajně vyplynulo, že se předpokládá respektovat i historické hranice územních celků. V současné době je celý vojenských újezd na území Příbramska a tedy ve Středočeském kraji.

Už se zpracovává materiál pro ochranu Brd

Zatímco se obce a další instituce dohadují, jak nejlépe ochránit Brdy, práce na možném vyhlašování některých typů chráněných území běží naplno, třebaže se o tom nikde nepíše.

Odborníci sepisují materiál, který by měl naznačit možnou ochranu Brd pro případ zrušení vojenského újezdu. Mají ale šibeniční termín. Do 5. června musejí odevzdat výstupy na ústředí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Prioritou je návrh sítě maloplošných zvláště chráněných území ve vlastním vojenském prostoru. Zároveň máme stručně popsat i možnost vyhlášení CHKO s přibližným vymezením hranic. Budeme pracovat na variantním vymezení se zahrnutím pouze vojenského prostoru i s možností rozšíření o třemšínské Brdy,“ prozradil Deníku Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty UK Praha, jako jeden z odborníků, jenž spolupracuje na návrhu.

Pro přírodovědce jsou mimo jiných lokalit v Brdech nejcennější dopadové plochy, tedy bezlesí, kde se vytvořily zcela unikátní biotopy. Ve Středních Brdech jsou již také vyhlášena maloplošná chráněná území evropského charakteru takzv. EVL. Tam je zajištěna ochrana už nyní.

V souvislosti s opuštěním újezdu byl nedávno zástupcem armády také zmíněn odprodej nepotřebných objektů na Zadních Bahnech, Kolvíně a v Míšově (kasárny po Rusech). „Uvedené objekty se nachází na hranicích újezdu a jejich prodej nebo převod na obce je otázkou dalšího vývoje. V žádném případě převod těchto maloplošných objektů nemůže ohrozit zájmy ochrany přírody a krajiny,“ odpověděla Jana Zechmeisterová z ministerstva.

Vojenský újezd Brdy má celkovou rozlohu 26 000 hektarů. Z toho na zhruba 22 tisíci hektarech hospodaří Vojenské lesy a statky ČR. Jak si ministerstvo představuje uspořádání újezdu po jeho opuštění?

„Více než 22 000 hektarů má zůstat nadále v majetku státu a v hospodaření Vojenských lesů a statků ČR. Zbývající 4000 hektarů mohou vlastnit obce nebo jiný státní subjekt, například kraj a to třeba i formou nějaké ochrany přírody. Na těch 22 tisíci hektarech bude zachován dosavadní způsob hospodaření a nastavený systém ochrany přírody a krajiny na vyhlášených EVL se měnit nebude. Na zbývajících plochách je nutné posoudit způsoby ochrany, případně zpracovat studie či hodnocení k budoucí ochraně atd. Podstatná budou stanoviska ministerstva životního prostředí a krajského úřadu, jednání jsou na začátku,“ doplnila Jana Zechmeisterová z tiskové služby ministerstva obrany.

Zlikviduje armáda munici z dopadovek?

Na otázku ohledně asanace prostoru odpověděla mluvčí, že způsob provedení očisty prostoru bude skutečně až výsledkem jednání s ministerstvem životního prostředí, případně s Krajským úřadem Středočeského kraje.

„Počítáme s kombinací očisty prostorů a ochrany přírody a krajiny, včetně provádění managementových opatření. V současné době je na evropsky významné lokality zavedena tzv. smluvní ochrana v souladu se zákonem a tento stav zůstane zachován,“ uzavřela Jana Zechmeistrová z ministerstva.
Ministerstvo obrany se podle některých lidí obeznámených s problematikou pyrotechnické asanace údajně snaží bagatelizovat dotazy právě týkající se nákladů pyrotechnické asanace dopadových ploch a cvičišť.

Naskýtá se tedy otázka, zda vůbec budou cílové plochy zpřístupněné a budou se na nich moci provádět zásahy, které by zajistily, že plochy nezarostou. Vlastně něco už nastínila mluvčí v odpovědi výše, když hovořila o kombinaci asanace a ochrany přírody.

Náklady na pyrotechnickou asanaci by se daly minimalizovat právě tím, že by na zmiňovaná území byl zakázán vstup. Částečná pyrotechnická asanace by v tom případě mohla proběhnou třeba jen relativně levnou formou povrchového sběru nevybuchlé munice. Na úplnou asanaci nemá obrana nejen prostředky, ale zřejmě ani personál a zákaz vstupu je třeba zákonně zdůvodnit.

V rámci vyhlášení CHKO by tedy mohlo dojít i k vyhlášení zvýšené maloplošné ochrany formou Národní přírodní rezervace (NPR) či Národní přírodní památky (NPP), na jejichž území je ze zákona volný vstup zakázán. Ministerstvu obrany by se podařilo ušetřit stamiliony, možná až miliardu za asanaci a vše by vyřešily cedule se zákazem vstupu, což lze v případě vyhlášení NPR či NPP provést v první zóně CHKO.

V případě, že se ale nebudou asanovat cílové plochy, bezlesí zaroste a ztratí z přírodovědeckého pohledu svůj význam.

„Já bych v tom neviděl problém. Když už budou vyhlášené, je to natrvalo a navíc před vyhlašováním je jasně dáno, proč mají vzniknout – tím důvodem je udržení bezlesí a návrh na vyhlášení musí obsahovat plán péče. Ten bude spočívat v udržování bezlesí. Takže, když se provede dodatečně asanace i třeba za 10 či 15 let, bude to ještě řešením pro zachování bezlesí s následným dodržováním plánu péče,“ řekl na to zoolog Ondřej Sedláček.