Příroda v lese U kostelíka a v okolí kóty 718 je velice pestrá. Tato lokalita je totiž spolu s několika dalšími v celém vojenském újezdu a vůbec v rámci celých Brd, výjimečná oprotiostatním porostům. Zatímco převážnou část centrálních i jižních Brd tvoří smrkové monokultury, je tato oblastbohatší, co se týče složení porostů a tím pádem i výskytem živočichů a rostlinstva.

Upozornění redakce: Vojenský újezd Brdy je částečně zpřístupněn o víkendech a státních svátcích. Ostatní území, kromě cílových ploch, je přístupné pouze na základě povolení vydaného újezdním úřadem v Jincích.


Přírodovědecký význam lokality, která se zásadně liší od okolního lesa, dokazuje i mnohaletý výzkum zoologů a botaniků. Když pak skupina přírodovědců chtěla upozornit armádu, že si pro případné vybudování amerického radaru nevybrala zrovna nejlépe - tedy z pohledu na životní prostředí, sepsala zprávu o stavu lokality a poslala ji ministru životního prostředí. Odborníci v ní shrnuli všechny informace o tamní přírodě. Nepřipomíná vám to něco? Historie se nějak opakuje – když armáda ve dvacátých letech minulého století přišla s plány na vybudování dělostřelecké střelnice v Brdech, také se ozývali přírodovědci a upozornili na negativa, která s sebou mýcení lesa může přinést.


V lokalitě U kostelíka jsou takzvané květnaté bučiny. Vnich najdeme především na jaře bohatý bylinný podrost – bažanku vytrvalou, vraní oko čtyřlisté, pitulník žlutý nebo mařinku vonnou. Prakticky všechny tyto jmenované druhy bylin rostou v bezprostředním okolí zaniklého kláštera a dokonce i přímo v jeho rozbořených základech. Dá se tu místy narazit i na lýkovec jedovatý, bohatý jepodrost mnoha druhů kapradin. Obzvláště silně je zastoupen kapraď samec. Není to vzácná rostlina, ale pro tohle místo je dost typická – v mnoha místech dotváří vzrostlé kapradiny úžasnou kompozici pod klenbami starých stromů.Tato kapradina roste přímo i na skalce tvořící nejvyšší bod kóty 718,7 – Břízkovce.

Přírodovědci se zmiňují o místech navazujících na kótu, ale těm se budeme věnovat v jiné části vyprávění o brdské přírodě. Vraťme se však k fauně. Zmínil jsem se, že ve stráni nedaleko kóty se kdysi zahnízdil orel mořský. Je to už nějaký rok. Nepamatuji si, kdy to bylo přesně, nicméně mám v živé paměti, kdy jsem hnízdo v koruně obrovského smrku spatřil poprvé. Pozoroval jsem orly lovit na padrťském rybníku a posléze je sledoval, jak s ulovenou rybou spěchali na hnízdo. Museli se doslova naklonit kolmo, aby se se svým rozpětím křídel hodně přes dva metry vešli mezi stromy u hnízda. Orlí pár tu žil několik let, než se mu podařilo vyhnízdit. Byli to totiž tehdy ještě mladí, tedy nedospělí ptáci. Orel mořskýdosahuje pohlavní dospělosti asi v pěti letech života. Na smrku pak vyhnízdili několikrát a pak se přestěhovali na druhou stranu rybníka. Dokonce si ani moc práce se sháněním stavebního materiálu na hnízdo nedělali – jednoduše přestěhovali hnízdo ze smrku na jiné místo, které si pro nový domov vyhlédli. V současné době se vůbec nedá vyloučit, že u rybníků hnízdí možná i dva páry orlů. Nakonec potravy tady mají spoustu. V zimě má orel poněkud problémy se sháněním potravy a tak, když zamrzne hladina, přestěhuje se dravec někam k jihu nebo na Vltavu. Jinak orel mořský, co by zdatný lovec ryb, nepohrdne ani zdechlinou.

V lesích kolem kostelíka jistě hnízdí další vzácný dravec a to jestřáb lesní. Nedaleko odsud jsem viděl včelojeda lesního. Ornitologové zcela oprávněně považují tuto oblast za ojedinělou výskytem starých buků a dalších stromů. Tady totiž najdou mnohé druhy ptáků oproti smrčině mnohonásobně více příležitostí k vyhnízdění v dutinách stromů. Proto tu ornitologové zaznamenali výskyt holuba doupňáka, který je kriticky ohroženým druhem našich divokých holubů a v rámci Brd tvoří zatím kupodivu ještě poměrně početnou populaci. V dutinách ve starých stromech můžeme v okolí Břízkovce najít některé druhy sov – sýce rousného a nejmenší evropskou sovu, kterou je kulíšek nejmenší. Doupné stromy tu pochopitelně nabízí hnízdní podmínky pro mnoho drobných ptáků, mezi jinými sýkory a lejsky. Protože je v okolí řada podmáčených míst, žije tady a hnízdí stále vzácnější druh bahňáka – sluka lesní.

Zajímavá je tu oblast pro výskyt netopýrů. Zoologové uvádějí, že také díky starým stromům žije v oblasti neuvěřitelných 13 druhů. Jmenujme třeba netopýra vodního, vousatého nebo rezavého.

Mnohá prameniště a podmáčené lokality tvoří ideální místo pro obojživelníky. Navíc jsou tu kromě blízkých padrťských rybníků další dva již zmiňované rybníčky uvnitř lesa nedaleko kláštera. Tam se rozmnožují čolci a žáby, v bučině není vyloučen výskyt mloka skvrnitého.

Nesmím zapomenout na čápa černého, který se v oblasti vyskytuje. Nevím momentálně o tom, že by v blízkosti kostelíka hnízdil, ale často tu loví v lesních rybníčcích potravu. Nedaleko Břízkovce doposud stojí buk, na němž vyvedla mláďata známá čápice Kristýna. Tady se jí na hnízdě tenkrát marně pokoušeli nasadit ornitologové vysílačku, aby pak později byl sledován její let do Afriky a zpátky. Přibližně před pěti, možná více lety, jsem tu byl s ornitology, když jsme na strom instalovalikovovou podložku pod čapí hnízdo. Čápi totiž vydrží hnízdit na jednom stromě spoustu let za sebou. V jednom případě - v rezervaci Na skalách, to bylo asi dvacet let, co tam čápi vyváděli mláďata na smrku. Když ptáci z nějakého záhandného důvodu poznají, že místo je nebezpečné, přestanou ho využívat a najdou si jiný strom. V případě hnízdění Na skalách to odhadli – asi rok po té, co tam přestali vyvádět mláďata, strom začal zasychat až úplně zahynul. Když čapí pár z nějakého pro ně podstatného důvodu přestal hnízdit na buku U kostelíka, rozhodli se ornitologové mu pomoci a dali vedle „jeho“ buku do koruny jiného stromu onu podložku. Čáp na ní ale zatím asi nehnízdil, i když jsou tam nanošené větve jako základ pro hnízdo.