Pedagogové nám jistě dají za pravdu, že pohádky jsou dětem nejbližší. Budoucí prvňáčci se mezi pohádkovými postavami cítí dobře, zbaví se případné trémy a bez ní s mnohem větším úsilím a zápalem svým budoucím učitelům ukáží, což je pro pedagogické vedení určitě prvořadé, svoji znalost pro školu.
Děti jsou jednotlivými  pohádkovými bytostmi motivovány a pedagogové snadněji zjišťují celou řadu základních věcí.

Učitelé se například dozvědí, zda caparti už vědí, co je dole a co nahoře, zjišťují pravolevou orientaci, jak děti dovedou komunikovat, nakolik jsou už samostatné, zda se dokáží na delší dobu soustředit, jak rozlišují sluchově a zda poznávají barvy.

„V naší škole si děti měly možnost vybrat z několika známých pohádek, do kterých poté vstoupily," řekl ředitel 1. ZŠ v Sedlčanech Libor Novotný.
„Jedna ze tříd byla ve stylu pohádky O pejskovi a kočičce, druhá ve stylu O krtečkovi a v další učebně je čekal Ferda mravenec. Děti plnily úkoly, které jsou potřebné k zápisu a před svým odchodem dostávaly různé upomínkové předměty," dodal ředitel.

Podobnou formou probíhal zápis prvňáčků i na 2. ZŠ Propojení, pouze některé pohádkové postavy byly jiné. A tak se po chodbách a třídách ladně pohybovaly rusalky, víly a z obrázků se na děti dívala Sněhurka se sedmi trpaslíky.

Zajímal nás také přesný počet dětí, které od školního roku 2013/14 budou navštěvovat obě sedlčanské školy. Dozvěděli jsme se, že v 1. ZŠ bylo zapsáno čtyřicet budoucích prvňáčků a ve 2. ZŠ Propojení čtyřicet dva.

Jeden ze zkušených pedagogů kdysi řekl tuto moudrou větu: „Pro malé děti neexistuje budoucnost, pro ně je směrodatné, co je tady a teď. Proto je na budoucnost musíme připravit my, dospělí."

David Myslikovjan