Možná by nebylo na škodu dozvědět se o historii „letního bytu“ čápa bílého něco víc.

Přílet čápa jako na dlani

Přílet čápa na milínský komín jako první většinou zaznamená Vladimír Srbek, který je spolu s jeho ženou zatím posledním ve značně dlouhé řádce majitelů historického pivovaru. V objektu manželé Srbkovi totiž bydlí už jednatřicet let.

Mnoho Příbramáků zřejmě ani netuší, že v případě zájmu si po domluvě mohou přijít pivovar prohlédnout. Docela dost z jeho historie Vladimír Srbek zná a rád o ní zájemcům o staré fabriky povypráví.

Něco z historie čapího sídla

„Pivo se v Milíně vařilo zřejmě od dávných dob, protože se nachází na zlaté stezce. Právo várečné bylo Milínu uděleno v roce 1621. Původně to byl parostrojní pivovar, ještě před tím objekt patřil Schwarzenberkům,“ řekl k historii pivovaru Vladimír Srbek.

Podle jeho vyprávění prošel pivovar v roce 1874 zásadní rekonstrukcí a od té doby také zřejmě existuje pivovarský komín a sladovna. V roce 1912 pivovar koupil Václav Čaloun, který byl od roku 1902 sládkem příbramského pivovaru. Ten už měl o dva roky později v nájmu. Milínský pivovar Čaloun koupil pro svého syna. Zemřel v roce 1915.

Václav Čaloun získal v dějinách Příbramska významné místo. Jeho keramická díla je možné vidět i v příbramském hornickém muzeu.

Sladovna milínského pivovaru byla do minulého týdne v nájmu a část nově poslouží k bydlení členů rodiny Srbkových. Kdysi v těchto místech byla síň tradic zemědělského družstva, pošta a také autodíly.

A jak je to s varnou? „Varna je k nahlédnutí veřejnosti. Na podzim jsme tu dělali akci Noční procházka městem. Měli jsme to místo nasvětlené, moc hezké a dokonce jsem naléval i milínské pivo, což byla trošku rarita a trošku podfuk. Bylo to pivo vařené v Milíně, ale na plotně u jednoho známého. Pivo jsem nalil do originální milínské flašky a dali jsme to lidem kolovat,“ rád zavzpomínal na akci Vladimír Srbek.

Hnízdí tu bezmála sedmdesát let

Ale teď znovu zpět k oblíbeným opeřencům. Podle Vladimíra Srbka čáp létá na milínský komín od roku 1942, kdy byl pivovar zavřený kvůli tomu, že syn Václava Čalouna odmítl nacistům dodávky piva na frontu. Ve stejném roce navíc Američané udělali na Milín nálet a jedna část pivovaru byla vybombardovaná.

Čápa pozoruje rodina Srbkova z terasy. „Stalo se předloni, že čáp utrpěl nehodu, srazilo ho auto. Ornitologové ho ošetřili a pustili ho znovu do přírody. Jenomže samice si mezitím našla jiného, a tak se původní partner někde ztratil. Dva roky zpátky jsme neviděli žádná čápata, bylo pro ně nepříznivé počasí. Vzpomínám si na jednu nepříjemnost. Když pár trénoval mladé, k přistání jim sloužil protější komín. Jedno z mláďat do něj spadlo. To ale zjistili až po dvou letech komínáři při kontrole. Byl to smutný pohled,“ vypráví Vladimír Srbek.

Další čapí tragédie prý měla lepší konec. Čápě zavadilo o transformátor a k Srbkům ho přinesli energetici. „Přemýšlel jsem, co s ním udělám a napadlo mě, že oslovím pana starostu Nekla, aby ho nechal vypreparovat. No a od té doby čáp slouží jako učební pomůcka dětem v mateřské škole,“ dodává Vladimír Srbek.