Leží na modré turistické značce, která spojuje sedlčanské náměstí s Kosovou Horou. V blízkosti zámku Červený Hrádek vede cyklostezka číslo 112 ze Sedlčan, jenž dále pokračuje do Kosovy Hory, Vojkova, Votic, Jankova a Louňovic pod Blaníkem.

Pokud se rozhodnete vyrazit autem, tak z centra Sedlčan se k zámku přijede nejlépe po místní silnici vedoucí kolem železniční stanice Sedlčany. Asi po půl kilometru se z této silnice odbočí doleva a pokračuje až k zámku. Motoristé jedoucí po hlavní silnici směrem od Votic, mohou z této komunikace sjet buď na jižním okraji Kosovy Hory, odkud se pak pokračuje na Červený Hrádek po místní silnici nebo na odbočce na Červený Hrádek mezi Kosovou Horou a Sedlčany.

K zámku se dostanete i v případě, že zvolíte vlakovou dopravu. Tato možnost se nabízí po modré turistické trase buď ze železniční stanice Sedlčany nebo ze zastávky Kosova Hora (obojí leží na regionální trati Olbramovice - Sedlčany). Blíže je zastávka v Sedlčanech. To je něco přes kilometr od zámku. Ze zastávky Kosova Hora se nejprve přijde po červené značce do centra Kosovy Hory, což je půl kilometru a odtud pokračuje k Červenému Hrádku po modré značce něco přes dva kilometry.

Naskýtá se ještě doprava autobusem. V blízkosti zámku jsou zastávky Sedlčany, Červený Hrádek a Sedlčany, Xaverov.

Samotný zámek lze však navštívit pouze v době konání příležitostných akcí, jako jsou koncerty vážné hudby, Pohádkový les, svatby a podobně. Naproti zámku je rybník s ostrůvkem, kde jsou boží muka.

Přestože zámek není zcela přístupný, i tak je kolem spousta zajímavých a hezkých míst, která se dají spojit v pěkný výlet nebo procházku. Nejpohodlnější občerstvení a případně i ubytování neleznete hned na několika místech v Sedlčanech.

Ves Červený Hrádek, původně jen Hrádek, se poprvé připomíná v roce 1285, kdy se uvádějí Jan, Mírek, Jaksa a Chalata z Hrádku. V roce 1400 držel Hrádek a část zboží Kosova Hora Heřman z Říčan, jenž se obyčejně psal z Hrádku. Z jeho vnuků drželi Hrádek Heřman, Jan a Mikuláš. V roce 1508 se uvádí na Hrádku Bohuslav Břekovec z Ostromeče. Za něho se již zdejší opevněné šlechtické sídlo jmenovalo, snad podle krytiny nebo barvy omítky, Červený Hrádek. V roce 1518 odkázal Bohuslav Hrádek Janovi a Petrovi Břekovcům z Ostromeče na Suchdole a oba se pak psali na Červeném Hrádku. Jakým stavebním vývojem zatím Hrádek prošel, nedá se dnes stanovit. Původní tvrzí byl patrně jenom věžovitý objekt, stojící nad svahem ostrohu v místech dnešní zadní mohutné věže pětiúhelníkového půdorysu. Tato věž pochází asi z druhé poloviny 15. století. Snad brzy k ní přibyla druhá věž, která chránila vstup do ohrazení na jižní straně. Jeho portál je goticky zaklenut. Obě věže byly spojeny hradebními zdmi. Kdy bylo k přední věži nad branou přistavěno boční stavení s průčelím v části staré ohradní zdi, nelze opět říci. V západní hradbě byla branka, umožňující sestup po stráni k vodě. Červený Hrádek často měnil své majitele a dá se říci, že s každým novým majitelem zámek dostával trochu jinou podobu. Posledním byl rod Mladotů až do roku 1948. Tehdy ho převzal stát, ale po revoluci v roce 1989 byl zámek v restituci vrácen rodu Mladotů.