Je jediným svého druhu v Evropě, podobná školní laboratoř existuje jen v Americe, řekl ČTK autor myšlenky a vedoucí centra experimentální geotechniky ČVUT Jaroslav Pacovský.

"Už registrujeme velký zájem škol ze zahraničí, domlouvají s námi tréninkové kurzy pro své studenty," dodal. Od roku 2008 by se štola Josef měla stát školicím pracovištěm Evropské unie.

Otevření střediska uvítal i starosta nedalekého Chotilska Jiří Šťástka. Připomněl, že ve výukové středisko se proměnila štola, která vznikla v rámci průzkumných prací na zlatonosném ložisku Mokrsko. "Štola nyní bude sloužit k výzkumu, k vývoji. Myslím si, že tím pádem v současné době nikoho nepadne těžit zlato na Mokrsku," dodal. Proti obnovení těžby se v 90. letech minulého století zvedla vlna odporu.

V první etapě bude středisko sloužit pro přípravu studentů, zejména stavební fakulty. Výuka začne oficiálně v září a měsíčně by se ve štole mohlo vystřídat kolem 80 studentů. Pro tyto potřeby zrekonstruoval Metrostav na své náklady za zhruba 9,5 milionu korun prvních 600 metrů z celkové délky štoly 8,5 kilometru. Stejnou částku dostala škola z evropského strukturálního fondu na vybudování povrchového zázemí a na první dva roky provozu střediska.

V rekonstrukci areálu o rozloze 25.000 metrů čtverečních se bude pokračovat. Do dvou let v něm chce ČVUT otevřít mezinárodní podzemní výzkumné centrum, které by využívalo celé podzemí. Kromě laboratoří chce v areálu vybudovat i ubytovnu a malé sportoviště. Celkové náklady jsou 150 milionů korun, pokrýt by je měla dotace z Evropské unie. "V prosinci jsme podali žádost o stavební povolení," dodal Pacovský. Pokud škola dotaci nezíská, je připravena projekt realizovat po etapách z vlastních zdrojů.

Ve středisku se bude také provádět experimentální vědecko-výzkumná činnost v oborech materiálového inženýrství, geotechniky, geologie a hydrologie. Využívat se bude také pro specializovaný trénink a školení zaměstnanců stavebních firem.

Štola Josef se začala razit v roce 1981 v rámci průzkumu tradiční zlatonosné oblasti, známé již ve středověku pod názvem Psí hory. Tento rudní revír se rozprostírá jihovýchodně od Nového Knína, jež v minulosti patřil k významným báňským centrům Českého království.

Od poloviny 90. let minulého století, po ukončení všech průzkumných prací, štola i její okolí postupně chátraly. V roce 2000 proto byly oba její přístupové portály z bezpečnostních důvodů zabetonovány. O tři roky později přišlo ČVUT s nápadem využít opuštěné podzemní dílo k vybudování unikátního vzdělávacího a experimentálního pracoviště.